Smsky o smutku

Srdíčko moje, v den, kdy jsme se poznali, mi musel sedět na rameni strážný anděl. Jsi pro mě totiž darem z nebe! Náš první polibek, naše první milování... Všechno, co spolu prožíváme, mě utvrzuje v tom, že už si svůj život bez tebe nedokážu představit. Jsi ten nejvýjimečnější a nejbáječnější človíček pod sluncem a já budu do konce života vděčná za to, že jsem mohla být s tebou. MILUJU TĚ...

Bloudím temnou ulicí,
koukám do oken spáčů,
něco mi stéká po líci,
já pro tebe, lásko, pláču...

Po žhavých nocích přijdou chladná rána,
už přestávám být středem Tvého světa
a já se cítím jako zamotaná
v pavučinách babího léta...

Venku je dnes krásný den,
já myslím na Tebe jen.
Nemám doma žádné stání,
to bude z toho milování.
Chybíš mi, lásko, moc!

Říkal jsi, ať si na tebe taky někdy vzpomenu. Ale, lásko, nemůžu vzpomínat na to, na co myslím neustále...

Z jakého jsi světa, že umíš tak ublížit pouhou větou? Ráda bych ti odpustila, ale ty mě už nechceš...

Snad mi to všechno dokážeš jednou odpustit... Mám Tě moc ráda...

Miluju Tě čím dál víc,
osud mi ale nechce vyjít vstříc.
Osud je léčka nastražená,
lásko moje odvržená.
S osudem nechce se mi žít,
chci vedle sebe tebe pořád mít!

Všude je ticho a já mám strach. Je to veliký strach, který se nedá překonat. Mám strach, že už nikdy neuslyším Tvůj hlas a neuvidím Tvůj obličej. Strach, který je tichý a přesto řve a drásá ve mně každý nerv. Řve a křičí a děsí mě všude, všude, kde nejsi Ty, kde jsem jen já, strach a ticho.

Dny bez Tebe jsou hrozně dlouhé,
sny o Tobě jsou jen pouhé
myšlenky na krásný život
bez trápení a zlých příhod.

Uchopím srdce a jako list
spálím tu touhu, nenávist.
Zbyde jen pocit, že už jsi pryč,
zmizely dveře, zmizí i klíč!

Má lásko, toužím po Tobě jak nikdy víc, tak bolestně mi scházíš a nevím, jak dál žít? Tvá vášeň mě změnila! Jen pověz, kdy budu Tě zas mít?

Chci Tě svádět, chci být sveden
- dej mi duši, budem jeden.
Jedny ruce, jedna ústa,
jedny oči, prosím, zůstaň!
Jeden člověk, sami v sobě,
já pro Tebe a Ty pro mě!

Ty jsi má láska největší, ty naplňuješ mě rozkoší
a svět se se mnou v přítomnosti tebe zatočí.
Jsi má láska jediná,
co na ni má pusinka vzpomíná.

Myšlenkou srdce je láska. Ty jsi mého srdce myšlenka, lásko! Vzpomínám na Tebe!

Vrať se mi, zlatíčko, moc Tě potřebuju!

Škoda, že se nesnažíš pochopit to, co k Tobě cítím. Věř, že na první lásku se nezapomíná a já nezapomenu. Nikdy!

Usínám... je tma. Něco mi chybí... špatně se usíná... včera byli jsme spolu a dnes je všechno jiné. Už aby byl zítřek, čas bez Tebe pomalu plyne!

Dnes je zima, prší, ale ani to se nevyrovná chladu v mém srdci, když nejsi u mě. Tak už prosím přijď za mnou, abys zahřál moje srdíčko tak, jak to dovedeš jen Ty.

Za lásku Ti bolest dávám. Přece tě tak ráda mám, vím, že už nevěříš a že mnou už pohrdáš.

Mám Tě rád a ty to víš, snad mi někdy odpustíš. Odpouštět je lidské.

Chybíš mi, jako rybě chybí voda. Chybíš mi, jako lidstvu chybí vzduch. Chybíš mi tak moc, že ani v noci spát mi nejde.

Pláču pro Tebe, i když nevím proč a na světě je tolik tváří, ale já pláču pro Tebe. Stále cítím Tvé polibky na mé tváři a jak Tvé oči z dálky na mě září a nyní já pláču pro Tebe. Mé srdce buší při vzpomínce na Tebe. Má lásko, vrať se! Já pláču pro Tebe.

Chci být zase s Tebou
a líbat Tvou tvář,
rozplývat se něhou,
v tvých očích vidět zář.
Miluji tě strašně moc,
ať je den, anebo noc!

Já stále Tebe vidím před sebou
a slyším Tvůj hlas,
a srdce moje touží,
abych spatřil Tě zas!

Zlatíčko, lásko moje
- miluji Tě, jsem jen Tvoje!
Posílám Ti pusinku
na Tvou sladkou hubinku.
Chtěla bych Tě strašně moc,
budu mít neklidnou noc!
Moc Tě chci.

Ahojky miláčku, tak moc se mi stýská. Přijď a učiň mě šťastnou. Tvá kočička.

Sbohem, a kdybychom se víckrát nesetkali,
bylo to překrásné a bylo toho dost.
Sbohem, a kdybychom si příště schůzku dali,
možná, že nepřijdem, že přijde jiný host.

Kdo zná jak nehezké je zklamání,
kdo zná jak chladný je svět,
pochopí zoufalé volání:
Vrať se, lásko má, zpět!

Na nebi svítí hvězdička,
kousek od ní jedna maličká...
jsou tak blízko od sebe,
přitom jsou si tak vzdálené,
jako naše doteky nádherné.

Můj andílku, ať Ti cestička utíká rychle, školička ještě rychleji a cesta domů ať je nejrychlejší, kterou jsi kdy zažila. Už mi chybíš :( a já Tě miluji.

Co s tebou je, kam schoval jsi všechny ty krásné dny,
náhle ses změnil, snad už to ani nejseš ty...
Kde je ten kluk, co se furt smál,
něžně mě líbal... lásku mi vyznával...

Dnes večer neusnu, nepůjdu spát,
slzy si neutřu, nebudu se smát.
Tys nepřišel, a já se tolik těšila,
proč já bláhová tvým očím věřila...

Kdo jednou Tě líbal a v náručí Tě měl,
ten nemůže zapomenout, i kdyby chtěl.

Každej den čekám na nějakej zázrak, kterej mně vrátí TEBE... Stačil by mi jedinej pohled... úsměv... Stačilo by poslední obejmutí... poslední polibek... Až budu umírat, chci zemřít v tvé náruči... a aby moje poslední dvě slova patřila jen tobě - MILUJU TĚ!

Bez tebe jsem voda v ohni, bez tebe jsem anděl v pekle, bez tebe je můj život smrt! Až budu s tebou, budu tvé všechno! Miluju tě!

Odjíždíš, ale zůstáváš. Odjíždíš, ale neopouštíš. Odjíždíš, ale stále se budeš vracet v mých vzpomínkách a snech. Děkuji za krásné chvíle a Tvou lásku, lásko má.

Miláčku, pro tvou lásku já planu
a ty mě nemáš plnou hlavu,
pro tvé oči já umírám
a ty lásku jen předstíráš.

Nastává další noc
a já si přeji moc a moc,
být už s Tebou
a líbat Tě se vší něhou.
Už se těším na tu dobu,
až budeme zase spolu.

Zas tu ležím v pokojíku
bez světla a popelníku,
jenom tupě pohlížím
a o tobě přemýšlím.
Je to strašně tajné
a pro mě nesnadné.
Ty jsi slunko rozzářené,
které nikdy nevybledne!
Silou, štěstím nabíjí mě,
přitom pěkně zabíjí mě.
Nemůžu nic nenapsat,
protože mám nejspíš zkrat.
Srdci bohužel neporučím,
a tak si tu smutně bručím.
O tobě si nechám zdát,
jestli půjdu vůbec spát...

Ahoj pusko moje milovaná, ty můj šušíne nádhernej a hodnej, ani nevíš, jak mně tady chybíš. Za celou dobu, co jsi pryč, jsem poznal, že jsme k sobě stvořený. Miluji Tě víc než sebe.

Měsíc září nad krajem,
vše se stává zázrakem,
všechno je jak ve snu,
na Tebe si vzpomenu.
Okouzlen září měsíce,
myslím na Tebe nejvíce.

Dám Ti lásku velikou,
až budem spolu pod dekou.
Až ta deka spadne z nás,
zastaví se chvíli čas.
Políbím Tvá ústa vlahá,
chci Tě moc, má lásko drahá,
chci Tě svírat v náručí,
na to chvilka nestačí.
Nechci, aby to byl sen,
chci jen Tebe, jen a jen.

Miláčku, kdybych měl tolik kreditu, jak moc se mi po Tobě stýská, jak moc chci být s Tebou a jak moc Tě miluju, tak mám paušál, za který účet už nikdo nikdy nezaplatí! Chybíš mi, chci už být s Tebou a miluju Tě!

Kdy už to pochopíš,
že bez tebe žít neumím.
Proto říkám zas a zas,
vrať se, dokud je ještě čas...

Tvé mlčení je poušť, v níž bloudím. Každá Tvá řádka nenapsaná je kronikou mého trápení.

Čím víc Ti píšu, tím je to horší. Chtěl bych se Tě dotýkat. Po celém těle mám zvláštní napětí, když na Tebe myslím, asi se to jmenuje LÁSKA a je to NÁDHERNÝ.

ŠŤĚSTÍ může mít mnoho podob... Znám ale jednoho hlupáka, který ho odmítá... PROČ to děláš? ... TVOJE ŠTĚSTÍ.

Taky Tě pořád miluji,
už Ti to však asi nikdy neřeknu,
jestli ano, pak si při tom pokleknu

Tolik bych ti chtěla toho říct,
ty o mně nevíš... nevíš vůbec nic!
Chceš pouze jen jedno, láskou pohrdáš,
nač se sázet, že už mé tělo máš?
Nejsem z ledu, nejsem k mání,
pohrdám tebou... lháři!