Smsky o smutku

Už vím, že nejsi ten pravý,
učili jsme se dobré mravy.
Jsi poutník, ale nač to říkat,
však ty za to budeš pykat.
Nevím, jak jsem mohla být tak jiná,
ale nejsem ničím vinná.
Tak to už je, můj milý, konečná
a tím končí láska horečná!

Jednou všechno prostě končí,
a někde něco začíná,
já se touhle básní loučím
a naši bránu zavírám.
Krásný vzpomínky mi zůstanou,
navždy mě budou hřát!
Sbohem, lásko...

Proč ten, kdo miluje upřímně a hluboce, proč pláče a ztrácí se?

Chybí mi polibky, chybí mi krásná slova... slýchám je často a přesto mi chybí... ale přijde snad den, kdy je budu chtít slyšet a řeknu Ti je taky... nebudeš už mi vzdálený, ale budeme šťastný. Jen až láska pronikne hluboko. Tak prosím vydrž a dej mi čas a pak já Ti dám mou lásku.

Vždy, když přijde temná noc,
chybíš mi tu moc a moc.
Chybí mi polibky, chybíš mi ty,
bojím se samoty, chci Tvoje rty.
Laskat Tě, líbat vášnivě,
tuhle mou představu vnímám tak moc živě...
Ležíš tu vedle mě, laskáš mě na zádech,
jsme tady potmě, a mně tají se z toho dech...
Vzrušením téměř nedýchám,
touhou po Tobě se zalykám,
při tom vychutnávám každý dotek Tvůj,
než přijde den a skončí sen můj...

Proč jen slzy v očích mám,
když na Tebe vzpomínám?
Tak to je a vždy bude,
když někdo někoho miluje...

Miluju Tě strašně moc,
myslím na Tebe každou noc.
Každou noc a každý den,
ale i přesto prosím - na mě zapomeň...

Až mě jednou uvidíš objímat se s jiným klukem, vzpomeň si a proklínej se, že jsi byl takový a ztratil jsi to, po čem teď tak toužíš.

Sejde z očí, sejde z mysli! - Který blbec to vymyslel?

Pozdrav Ti posílám,
protože Tě ráda mám,
z duše mé volá hlas,
kdy sejdeme se zas?

Vzpomínám na tebe a z mých očí stékají slzy, co padají přímo k srdci, které umírá steskem po tobě.

Maličká věc, a přece tak bolí,
tisknu ji zoufale v ruce.
Zlomený klíček od podkroví,
kde příbytek má Tvé srdce.

Na mýtince, kde zem splývá s nebem,
v sametové trávě milovat se budem,
obloha nad námi bez mráčku,
chci zas být s tebou, miláčku.

Broučku můj, chybíš mi jako voda květince. Hrozně moc po Tobě toužím. Už se nemůžu dočkat chvilky, kterou strávíme spolu. Chci Ti pošeptat do ouška, jak moc Tě miluju!

Ahojky lásko. Jakpak se máš? Já se mám celkem dobře, ale někdo mi tady moc chybí. Nevíš, kdo by to mohl být? Měj se moc krásně, lásko, a zítra se konečně opět uvidíme. Pa, Tvůj andílek.

Králíčku, stýská se mi! Móóóóóóc! Udělej s tím něco! Chtěl bych být zase s Tebou, je mi s Tebou strašně moc pěkně, dlouho jsem se tak necítil jako s Tebou! O Tobě jsem snil a konečně se ten sen stává skoro realitou! Ani nevíš, jak moc toužím Ti říct, jak Tě mám rád! Slib mi, že až přijedeš, tak se mi ozveš! Už se nemůžu dočkat, koťátko!

Hodiny jdou stále dál,
a já na tebe vzpomínám.
Když okolo mě projdeš,
stuhnu, a ty si mě ani nevšimneš.
A přesto na tebe myslívám,
a přesto tě miluji dál.

Nechci trávit další léto bez Tebe,
jak dlouho vydržíme žít bez sebe?
Kdy už poslechneš své srdce
a dáš šanci naší lásce?

Chybí mi Tvé objetí,
chybí mi Tvá krásná slova.
V očích mám slzy dojetí,
chci být s Tebou zas a znova.
Chybí mi Tvé políbení,
chybí mi Tvůj výraz tváře,
nad které na světě není,
sluníčko, jsi mého srdce záře.

Pokaždé když usínám,
při těch vzpomínkách slzy v očích mám.
Mé srdce stále bolí,
bolest, co i býka skolí.
V té bolesti i spím,
a doufám, že se v ní už neprobudím...
Nejde to!

Pěkný den,
hodně štěstí v něm,
úsměv na tváři,
co Tvůj den rozzáří.
Hodně prima chvil,
jak rád bych s Tebou byl.

Chybí mi tvá láska, dusí mě žal.
Chybí mi tvé srdce, co sis zpátky vzal.
Chybí mi mé štěstí, tys mi ho nedával.
Chybí mi tvá duše a vše, cos sliboval.

Jsi pro mě radost, jsi pro mě zklamání,
jsi celý můj svět.
Lásko, prosím,
vrať se mi zpět!

Bez Tebe jsem jako bota bez tkaniček - nepoužitelný...

Ahojky miláčku, je mi po Tobě strašně smutno. Chtěla bych Tě teď mít u sebe, hýčkat Tvé něžné tělo, přitisknout se na Tvoje rty a milovat se s Tebou do rána. Tak mi napiš, jak by se Ti to líbilo, kocourku.

V lese z potůčku jelen vodu pije.
Bez Tebe, miláčku, těžko se mi žije!

Stýská se mi po Tvé tváři, stýská se mi po Tvém smíchu, jak ráda bych byla s Tebou v objetí a šeptala Ti slova lásky... Miláčku, tolik mi chybíš! Stýská se mi!

Pořád na Tebe musím myslet, na Tvou nádhernou tvář a sexy pohled. Stále se ptám, proč Tě tak moc miluji, odpověď znám a nelituji. Jsi moje láska a já Tě zbožňuji! Už bez Tebe nechci žít!

Jsi pro mě vzduch, který dýchám,
jsi voda, kterou piju,
tak nevím, proč dýchám,
nevím, proč ještě žiju...

V koutku pokoje nad učením sedím,
na hodinky pořád hledím.
Odpočítávám čas, kdy ve dveřích se objevíš,
svou siluetou mě potěšíš.
Rozběhnem se k sobě, obejmem se moc.
Pak si polibek dáme a budem šťastný moc
a promilujem celou noc.

Když zraníš květinu, pláče, ale žije dál. Když zraníš sebe, pláčeš, ale žiješ dál. Když zraníš mě, já nepláču - já umírám!

V hlavě mám prázdno
a v srdci stín,
je mi teď smutno,
nevím co s tím.
Stýská se mi...

Já podvedla JEHO, tys podvedl JI... Tak proč ještě podvádíme JEDEN DRUHÉHO?

Líbání s Tebou mi vzalo dech,
po milování s Tebou se mi vaří krev.
Stále a pořád se chvěji touhou
a na očích mi to vidí celý svět...
na to nejde nemyslet!

Po Tobě hořím touhou,
abych s Tebou, lásko, dlela.
Dej prosím, lásko,
abych láskou zemřít směla.

Táhnou vichry, táhnou mraky,
jestli se ti nelíbím, tak TÁHNI taky!

Kůzlátko malé,
pořád usměvavé,
kam jsi mi zmizelo?
Nedávno byl jsi tu, před mýma očima,
pak jsi se rozloučil, pohádka skončila.
Ať zase začne,
je to tu strašné.
MILUJU TĚ!

Ve jménu čeho mě teď opouštíš, tolik mi tím ublížíš. Na váhách se houpá osud, osud, který si nezasloužím. Tvé svědomí se očistí, pokud tvá láska se nepřemístí.

Vzpomínáš... kolikrát denně mobil zapípal,
jak u srdce v tu chvíli hřálo,
a každý z nás věděl, že není sám,
štěstí nám přálo.
Vzpomínáš... jak nás strašně bavil svět,
tys byl mým sluncem...
Ach, lásko, chci Tě zpět!

Já chci vnímat vůni Tvou,
být rozmazlená láskou Tvou
a usínat s touhou svou.
Každý večer s Tebou být
a ne už o tom jenom snít.

Miláčku, škoda, že nejsi se mnou, protože každá minuta strávená bez Tebe je zbytečně promrhaný čas. Moc Tě miluju! Pa, Tvůj miláček.

Cítím se jak kapka deště,
chladná a samotná.
Nevím, co chci ještě,
nechci být už samotná.
TY mi chybíš, právě TY,
zkus mi říct: Už dost samoty!

Strašně Tě miluju
a Tvé jméno všude maluju.
Nechci bez Tebe být,
bez Tebe mi nechutná jíst.

Od úsvitu do soumraku Tebe v mysli mám, zapomenout nemůžu, jak mi s Tebou bylo krásně. Teď jsi tak daleko a já se trápím. Jen Tebe miluju, jen Tebe chci mít po svém boku... Jen Tobě věrná kočička.

Jednou spojily se dvě nevinné duše.
Spojily se v jednu, aby k sobě měly blíže.
Spojily se v jednu, aby byly spolu,
aby byly spolu v radosti i bolu.

Jsem ti vděčná za to, že jsi mě naučil milovat, ale nenávidím tě za to, že jsi mě odnaučil věřit všem kloučkům na světě... VŠEM.

Stále přemýšlím, co se jen mohlo stát, že se zády ke mně obracíš. Všude tě vidím a slyším, srdíčko pláče. Zapomenout nedokáže. Vrať se prosím, neodcházej... Moc Tě miluji.

Plamínek tvých očí je tak daleko. Dívám se do něj a vidím Tebe a sebe, ale jen na malou chvíli - na chvíli, která končí soužením...

Nestyď se a vrať se zpět,
vždyť na lásce stojí svět.
Já chci jenom tebe mít
a s tebou se probudit.
Miluju tě hodně moc,
tak mi pojď už na pomoc...

Jsem moooc smutná... nikdo mě nechce... a já chci...