Smsky o smutku

Ahojky ty moje sluníčko,
stýská se mi maličko.
Maličko je malé slovo
- stýská se mi velmi mnoho!
Krásný den,
ať se Ti daří jen a jen!

Kdo mi chybí - to jsi Ty
a jen Ty, lásko má,
víš, jak jsou sladké moje rty.
Stýská se mi po Tobě...

Láska v srdci pohasla, city smutkem ochladly, oči se slzami zaplní a rty, ty tvé jméno naposled vysloví...

Dej mi šanci být s Tebou,
ne být pouze tou skvrnou,
která v srdci Ti pobývá
a se mnou si pohrává.

Mé srdce žalem puká,
když nehřeje mě Tvá něžná ruka.
Přeji si teď s Tebou být,
já budu jen pro Tebe žít!
Jsi má láska jediná,
mé srdce na Tě vzpomíná!
Miluji Tě!

Lásko, chybíš mi, moc Tě miluju! Jsem strašně ráda, že Tě mám! Toužím po Tobě, chci Tě líbat, chci Tě hladit po celém Tvém nádherném těle a do ouška Ti šeptat: Miluju Tě! Chci se s Tebou milovat ve dne i v noci, celý život až do smrti! Jestli zemřu, chci zemřít v Tvém náručí! Miluju Tě, lásko.

Najednou jako bych to nebyla já. Cítím se smutná, že tu nejsi. Opuštěná.... nevoláš... a samota tíží. Srdce začíná krvácet žalem... Prosím, napiš mi.

Každý večer usínám sama ve svém pokoji,
každý večer probouzím se sama ve své posteli.
Nechci to dál takhle mít,
chci už s Tebou navždy být.

Když člověku se stýská,
nebe náhle zčerná,
frekvence tepu je nízká,
tehdy pozná se láska věrná.
Nedokážu bez Tebe vydržet už ani minutu!

Chybí mi Tvůj úsměv,
chybí mi Tvůj smích,
chybí mi Tvůj pohled
a jiskra v očích Tvých!

Smutno je mi, smutno je mi
a nikdo nic netuší.
Že tu u mne, moje lásko,
Tvoje srdce nebuší :-(

Není to láska, není to zlo, jenom se nám to nepovedlo. Miláčku, kde je to kouzlo? To, který chtělo při mě stát...

Ležíš doma a nudíš se, protože nemůžeš nic dělat. Pořád myslíš jen na auta a jak opravit to a nebo tamto! To Ti nezazlívám, i já jsem taková, ale mohl by ses taky někdy ozvat!

Proč neumíš dávat najevo city? Já je tolik potřebuju, chci, abys mě líbal do vlasů, na krku, toužil po mně tak jako já po tobě. Proč to nejde? Miluješ mě ještě vůbec?

Jsem jen jedna květina ve tvé zahradě... I přesto, že to vím, respektuji to, a to jen proto, že Tě miluji (kdyby květina, možná jsem jen plevel - odpad).

Na ruby mám život, bortí se mi svět,
na svých rtech už dávno necítím ten sladký med.
Zbytečné trápení pro ztracené roky,
ke mně dávno nevedou tvé kroky.
Vše je naopak než dosud,
zradil mě můj vlastní osud :o(

Závidím kapkám vody, které se smí dotýkat Tvého nahého těla. Závidím vánku, který smí něžně líbat Tvé rty a závidím času, že je pořád s Tebou. Chybíš mi.

Chci být ve Tvé moci,
přes den i během noci.
Chci Tě vedle sebe mít
a jen s Tebou snít.
S Tebou, láskou mojí jedinou.
Moc po Tobě toužím.

Miláčku, prosím dej mi radu, aby se mi po Tobě už tak šíleně nestýskalo, vždyť já asi za chvíli umřu steskem, nemůžu myslet na nic jiného, než na Tebe a na všechno ostatní zapomínám! Miluju Tě!

Lásko moje milá, jsi mi vším, ale i přesto Tě tady nemám. Každý den, každou noc sním, že zaklepeš, já otevřu a všechno bude zas, jak bylo. Chci Tě položit na mé rameno a chci Tě znovu mít rád... Moc Tě miluju.

Měsíčku, proč Tě dnes nevidím?
Kdy Tě zase očima políbím?
Obejdu všechny mraky, celé nebe,
jen když zase uvidím Tebe.
Chráníš mě, když jdu sama v noci
- STÝSKÁ SE MI! ... A z toho mi není pomoci :(

Miluju tě, ale ty máš jinou,
a i když říkáš, že s ní nechodíš,
půl roku není málo, nemyslíš?
Přemýšlej o tom.
Nebudu totiž čekat věčně, víš?

Už mě, lásko, nebaví jen zřídka Tě vídat,
což dnes spolu večeřet, zítra spolu snídat?

Samota je přítel můj,
já v mysli mám jen Tebe,
já dala bych snad život svůj,
za lásku Tvou a Tebe.

Proč?
Proč trápíš mě a mé srdíčko,
proč nechybím ti maličko?
Vůbec ti na mě nezáleží,
mé oči slzami se mlží,
stýská se mi, bolí mě to,
vrať se, dám ti všechno za to...

Jak žít bez tebe mám?! Chci zapomenout nebo být navždy s tebou. Když to však nepůjde, chci se dostat do nebe a být tvým strážným andělem.

Lásko moje jediná, proč jsi mi tak vzdálená. Už abychom byli zase spolu. Nemůžu se dočkat Tvých něžných polibků a Tvého hlazení po mém těle. Miluji Tě a těším se na chvíle, kdy budeme zase spolu!

Když pohlédnu do leva, nevidím už domy,
když pohlédnu do prava, nevidím už stromy,
když pohlédnu nahoru, nevidím už nebe!
Ať dělám cokoliv, stále vidím Tebe!
Stýská se mi!

Já jsem. Ty jsi. A láska je všechno, na čem záleží. Stýská se mi!

Neplač, protože to skončilo, buď ráda, že se to stalo...

Držím tvou fotku, ty jsi někde v dáli,
z očí tečou slzy, ty oči by si přály
vidět tě před sebou, ústa líbat by tě chtěla,
to sladké MILUJU TĚ ráda by Ti pověděla.
S tebou chci poznat lásky krásu,
po cestě lásky jít,
držet tě kolem pasu
a společně snít!

Prý vždy někdo překročí hranici kamarádství. Proč ne ty? Proč to tak bolí? Proč nedokážu říct... miluju tě?!

Miluju tě, ani nevíš jak. Nechci být bez tebe. Volat do tmy tvé jméno a koukat se do nebe... Chci tě znova, je to na tobě... Nechci a nebudu sama. Nebudu vůbec...

Miláčku, dnes zahlédla jsem Tě.
Jen na chviličku, nakrátko,
ty moje poupátko.
Ani pohled nevěnovals mi,
je těžké přiznat si, že jsme si teď tak vzdáleni.
Jako hvězda na nebi a tráva na zemi.
Tak prosím, vrať se mi!
A kámen ze srdce spadne mi.

Chtěl bych být teď s Tebou, třeba jen na chvíli
a někam si sednout, pozorovat motýly!
Jenže tohle už nepůjde, teď jsem tu sám,
tuhle píseň Ti po větru posílám.

Dostal ses mi do duše. A to tak, že mě nechceš. A já, zoufalec, se peru s pýchou!

Jediné přání chci si přát,
vedle Tebe navždy usínat!

Já vím, že asi víc jich trápíš,
že asi víc jich v sobě má svůj pláč,
že nejsem jediná, co k ránu proklíná sen svůj,
zoufale Tě prosím - buď můj!

Miluju Tě, strašně mi chybíš! Chtěl bych Tě vidět, pohladit Tě, políbit, obejmout, mazlit se a milovat. Nepřeju si teď nic víc!

Už jsem si myslela, že posíláš mi signály, ale najednou mi přestal znít mobil tvými tóny. Miluji Tě čím dál víc, ale není to láska, jak má být. Není totiž opětovaná!

Však ty to taky jednou poznáš, jak chutná zlost, zklamání, lítost a hořkost slz dohromady! Smutek si nevybírá. Přichází nečekaně a máš ho v sobě dřív, než ho ochutnáš naplno...

Koukám na tvoji fotku a tak přemýšlím, co je vlastně láska? To, že jeden miluje druhého a trpí, protože ten dotyčný ho nechce? Vůbec lásku nechápu a asi ani chápat nechci... Co z toho? Tebe mi to nedá, tak je to asi jedno... A tobě extra :,-(

Já mám v hlavě zmatek a pocity se misí s myšlenkama na Tebe, každá ve své skrýši se tiše blíží, pak mě dostane, při vzpomínce na Tebe jasnej plamen v srdci zaplane.

Lásko, nejspíš jsem se zmýlila. Myslela jsem si, že Tě miluji a že se mi po Tobě stýská. Omyl. Stýskalo se mi jen po pohlazení, sladkých slovíčkách a po polibcích. Nic víc, promiň!

Chtěl bych s Tebou ruku v ruce běžet letní loukou.
Měkké klopýtnutí na hebký mech,
vzrušený vzdech, já hořím touhou.
V přírodě mazlení, krásko,
způsobí mrazení láskou.

Nikdy bych si nemyslela, že se může láska proměnit v nenávist, ale jak sama na sobě poznávám, tak už vím, že je to možné! Proč?

Miluju Tě ze všech lidí nejvíc, ale nedokážu to říct! Už totiž nevěřím tvým krásným slovům, pokud mě nechceš ztratit, aspoň napiš MILUJU TĚ.

Mé oči Tě nevidí, mé srdce Tě hledá,
Tvůj úsměv mi tu chybí, ten mi nikdo nedá.
Miluj svět, přírodu, sebe
a hlavně nezapomeň milovat toho, kdo miluje tebe.

Něco mi chybí. Někdo mi chybí. Kdo? - Hádej třikrát. Kdo mi chybí třikrát? Kdo mi chybí devětkrát? Kdo mi chybí tolikrát, že to ani nejde spočítat? - Už víš? :o) Tak mi napiš něco hezkého.

Sedím u tůně, srdce mi stůně, slzy mi po tváři stékají, když vím, že mé rty se Tě nedočkají.