Smsky o smutku

Nevím, kdo tě teď objímá,
všechno mě najednou dojímá.
Nevím, kdo ti poslední polibek dal,
nepamatuji se, kdo mi tě vzal.
Nevím, jak se vlastně máš,
jestli mě ještě vůbec znáš.
Nevím, koho ve své náruči hřeješ,
ani na koho se právě směješ.
Nevím, koho po vlasech hladíš,
ale stejně mi ještě scházíš.

Miláčku, chci se s Tebou muchlovat a šeptat Ti do ouška něco pěkného, dívat se do Tvých nádherných očí. Tvoje beruška.

Jak krásný je den s Tebou,
když milujeme se oba,
snad se zase vrátí,
ty chvíle lásky a milování,
jen ať se nám neztratí.
Milovat přece znamená žít,
žít a neublížit.

Ty dny, co jsem bez Tebe, mi připadají nekonečné... Proč jen nemůžeme být spolu pořád? Miláčku, strašně se mi stýská po Tvém pevném objetí, po Tvých dotycích, pohlazení... Stýská se mi... po Tobě, už to bez Tebe dál nevydržím, tak se mi rychle vrať! Miluju Tě!

Dotek po doteku, tak blizoučko je svítání
a zítřek bez Tvých očí, rtů a objímání.

Byli jsme spolu, ale už nejsme. Já už mám jiného a ty jinou. Mé srdce má však jen tebe tam hluboko. Proč to tak osud chtěl?

Už je to dýl, ale já nedokážu zapomenout... Furt mi moc chybíš... ty dotyky, polibky... NE! Nejde to! Nevyznám se v tobě! Co se ti honí v hlavě? Chceš mě utrápit? Říkají: Budou další, lepší. Ale já nechci další! Já chci furt jen a jen tebe!

Snad spatřím ještě někdy
Tvou krásnou tvář, Tvé krásné tělo,
které je tak křehké a hebké,
že by se snad vznášet mělo.
Tolik bych si přála býti zase s Tebou,
abys zase byla mojí ženou,
protože neexistuje na světě nic,
co bych milovala víc
než Tebe, má lásko jediná.

Ach pane na nebesích,
kde je ten smích,
kde je ten smích a proč jsme každý sám,
vždyť já se snad uvzlykám.

Být si nablízku a každý den se vídat, to není žádné umění, ale být si vzdálení a zůstat si věrní, to každý neumí. Miluji tě.

Přála bych si být teď s Tebou, přála bych si být ve Tvém náručí a cítit Tvůj dech, cítit se zas v bezpečí. Dny bez Tebe jsou jako roky, v noci se budím a toužím cítit Tvé dotyky. Mé přání se ale neplní a mně je dovoleno jen o Tobě, miláčku, snít.

Drahý, rozešli jsme se a víš, co to znamená? Že teď už děláš ostudu jenom sám sobě!

Za pár dní bude to rok,
cos udělal první krok
k našemu sblížení.
Čekal jsi možná víc,
já nechtěla nic.
Karta se obrátila,
pro oba příznivá byla.
Láska však dlouho nevydržela,
za pár dní vale dala.
Teď mi chybíš, a ani nevíš jak moc.
Srdce jsi mi zlámal na hodně kusů,
kdybys jen chtěl dát mi zas pusu.

Udělej mě šťastnou (v duchu tě prosím)... Hlavně se na mě nedívej tímto zraňujícím pohledem, radši mě obejmi... Lásko, neopouštěj mě!

Být s Tebou je jako jeden byt,
být sama je jen půl.
Vodu z dlaní chci Ti pít
a v jídle být Ti sůl.
A milovat a smát se spolu,
to vše bych chtěla mít
a nespadnout už nikdy dolů,
lásku v křídla proměnit.

Nejsi nemocný? Už dlouho jsem Tě nepotkala a moc mi chybí Tvůj nádherný hlas, oči atd. Víš, já bych věděla, jak Tě vyléčit. Snad na to léčení někdy dojde :-)

Říkal jsi, že život je jako velká šachovnice, já, že jsem tvoje královna, a ty jsi můj král, ale na šachovnici je třeba dodržovat pravidla. A ty jsi je porušil. Mě jsi nechal táhnout a hrál jsi s dámou, a proto Ti teď dávám MAT!

Tak sbohem lásko, byla jsi nejlepší.
Sbohem lásko, svět už nikdy nebude růžovější.

Je mi moc líto, co se stalo,
ale zabránit se tomu nedalo...
Bohužel, mé srdce touží po jiné,
tohle už asi těžko spravíme...
Ale rozhodně nechci, aby ses trápila,
to by sis určitě nezasloužila...
Snad tě to přebolí, jak jen to půjde
a na novou lásku u tebe taky dojde.

Když tu se mnou nejsi,
ptám se, lásko, kde jsi.
Nesnáším osamělá rána,
když probouzím se sama.
Zkrátka chci být pořád po tvém boku,
úplně každý den v roku.