Smsky o smutku

Píšu ti poslední bojovnou SMS. Už nebudu čekat, až se rozhodneš. Celej život bude mé srdce patřit jen tobě, nikdy jsem tě nepřestala milovat. Tys to udělal místo mě.

Den po dni, ráno co ráno
myslím na tebe,
a asi není nám dáno
usínat a probouzet se vedle sebe!

Je mi smutno na duši, v očích mám slzy, prosím Tě, odepiš - a hodně brzy.

Ani nevíš, jak moc mi chybíš. Tvé tělo objímat chtěla bych, po celý den a celou noc. Buď už prosím jen u mě. Miluji Tě.

Vím, že nemáš ani zdání,
že na Tebe vzpomínám,
vítr nese moje psaní,
piš, ať dlouho nečekám.

Jednou mi přítel řekl, že k dokonalému štěstí by mu stačilo sedět vedle mě, držet mě za ruku a sledovat televizi. A já ho nechápala. Pochopila jsem až teď, když už je příliš pozdě.

Miláčku, jsi moc krásná, když se směješ. Bylo mi včera s Tebou moc, moc krásně. Moc mě mrzí, že nemohu být s Tebou. Moc se mi po Tobě stýská a hrozně moc Tě miluji. I když nejsem s Tebou fyzicky, tak duševně ano. Věř, že jsi má duše a mé tělo.

Jsi jako slunce - daleko, ale přeci hřeješ. Jsi jako měsíc - vysoko, ale přeci svítíš. Jsi jako malinký skřítek, co v mém srdci bydlí a já prosím - lásko, neopusť mě nikdy.

Pusinko, nevím, proč mi nepíšeš, ale vím, že já Ti napsat musím! Pořád se tomu bráním, ale už to bez Tebe nevydržím. Pořád na Tebe myslím, chtěl bych být s Tebou, líbat Tvé sladké rtíky a hladit Tvou něžnou tvář. Klidně si nechám udělat i plastiku, hlavně když mě budeš milovat. Toužím po Tobě, stýská se mi! Doufám, že brzy budu Tvůj.

Strašně moc mi chybíš. Stále na Tebe musím myslet. Ať jsem kdekoliv, vždy mě najednou napadne, co bys na to řekla, nebo si vzpomenu, co jsi mi kde a kdy říkala. Nevím, kde jsi, co děláš. Nedokážu být bez Tebe a nemůžu být s Tebou.

Vím, že jsi nám chtěl dát všechno. Chtěl jsi nám dát sebe. A věř, že přestože nejsme spolu, obohatil jsi můj život na vždy. Já nezapomenu.

Chtěla bych mít křídla a lítat jako pták. Sledovat Tvé kroky a vědět, o čem sníš. Být stále s Tebou, milovat Tě a laskat Tě. Ale to nejde... jsi daleko! Chci Tě vídat a s Tebou se smát, proč pořád odcházíš a nevracíš se? Chybíš mi!

Chybí mi Tvoje přítomnost, Tvé polibky, Tvůj dech, chybí mi Tvoje osobnost, srdce mám jak rozpálený plech, nemá koho hřát! Pořád mi chybí Tvé ruce i oči, proč není jen láska na světě, proč je i bolest?

Jsi sluncem života mého
a strážcem jediným,
nestojím o nikoho jiného,
chci můj život propojit s Tvým.
Asi sám osud mi Tě přičaroval,
jsem vděčná za ten den,
smysl života jsi mi dal,
jsi snad už o tom přesvědčen.
Chtěla bych líbat ústa Tvá,
hladit Tě něžně po tváři,
navždy jen Tobě patřím, lásko má,
vzpomínkou na Tebe se hned rozzářím.
Miláčku, broučku můj,
miluji Tě celým svým srdcem.
Tvoje beruška.

Je na světě jeden blázen,
kterého jeho láska několikrát srazila na zem.
Pokaždé vstal a bojoval dál.
Teď už nemá sílu bojovat...
Proč jsem já ten blázen a Ty ta láska?

Lásko, já stále na Tebe myslím a když přijde náš čas, stále se bojím, jsem naivní, a už ho moc není. Chci Ti jen říct: Miluju Tě a stýská se mi!

Stýská se mi moc,
proto si píši o pomoc.
Doufám, že mě vysvobodíš
a mé srdce rozveselíš.

Když jsi mi lásku chtěl dát, dávala jsem jen naději, nic víc. Ale nic netrvá věčně a ty jsi šel pryč. Utekl nějaký čas a já jsem si uvědomila, jak tě miluju. Je tu ale jeden problém, tvá láska už pominula.

Lásko, není nic v celém vesmíru, co bych Ti odepřela. Nikdy Ti neublížím, nezraním Tě ani nepodvedu, protože to není možný vzhledem k tomu, jak Tě šíleně miluju! Tohle není cit, to je nadpozemský cit lásky! Šíleně Tě miluju. Už nemám slov. Pa, kocourku. Miluju Tě!

Jsem zvyklá říkat, co si myslím a cítím! Jsem zvyklá mít buď vše a užívat si toho, nebo nic! Nedokážu se smířit jen s půlkou a ani nechci! Myslím na tebe a je mi smutno, teď tě potřebuju! Ale ty mě už asi ne! Dokážu zapomenout, snad! Nikdy už neslibuj to, co nemůžeš splnit!