Nejlepší smsky

Až za čas budeš počítat, kdo tě vroucně, věrně, oddaně a bezmezně miloval, vzpomeň si na mě!

Já tě milovala, tys byl však slepý! Nezavolals, ani nezamával. Teď trpím, umírám, tebe však proklínám!

Proč nám osud nepřeje, proč nás osud trápí. Jsi krásná jako den, já smutný jako noc. Až tehdy, kdy bude noc a den jeden celek, budeme navždy spolu. Šťastní a rádi, že nás už nic a nikdo nerozdělí. Stýská se mi po té chvíli, lásko...

Strašně Tě miluju a moc se mi stýská :( Tak proč tu nejsi se mnou?

Osud chtěl, abychom nebyli spolu, ale já věřím, že když mi Tě osud vzal, opět mi Tě vrátí.

Proč tě stále v hlavě mám,
proč si tě z ní nevyndám?
Už je toho na mě moc,
v noci pláču, slyšíš?
Volám o pomoc...

Kdybych byla ptáčkem, letěla bych za Tebou, kdybych byla rybkou, plavala bych za Tebou. Ale jsem jen člověk a smím víc, smím Tě srdcem milovat a myslí o Tobě snít... Moc, moc mi chybíš, Lásečko moje nejmilejší!

Radím ti dobře, vrať mi ho... To srdce je moje a já bez něj nemůžu milovat.

Stýská se mi strašně moc. Přijeď už, prosím moc! Miluji Tě!

Když někdo řekne: Nemůžu bez tebe žít - jako by říkal: Nemůžu žít s pocitem, že jsi nešťastný, že strádáš, že cítíš bolest... NEMŮŽU BEZ TEBE ŽÍT, LÁSKO.

Už je noc tmavá a na nebi se blýská,
já nemohu usnout - strašně se mi stýská!

Tvoje oči, rty, tělo... to je to, čeho se mi zachtělo. A tak večer pláču, vrať se ke mně prosím

Kdykoli mi, lásečko, svět zčerná, kdykoli už nevím kudy dál, kdykoli jsem nešťastná, stačí jediná malá vzpomínka na tebe a svět je krásný a prosvětlený tvou láskou! Zmizí všechen zármutek a ty se mi na nebi v mém srdíčku natolik rozzáříš, že všechny stíny odejdou v zapomnění! Šíleně moc Tě miluji, hvězdičko!

Jsi mi andělem. Mám ráda Tvůj smích, Tvé borůvkové oči, Tvá jahodová ústa. Duše má Tvou ráda provází, moc doufám, že Ti moc neschází... Když se Ti stýská, očka máš pustá jak hory zasněžené. Co bych dala za chvíle s Tebou prolíbané. Miluji Tě!

Jen Tvůj pohled mě dokáže rozveselit. Není dne, kdy na Tebe nemyslím. Nemůžu si pomoci, myslím na Tebe až do noci... Miluji Tě, Lásko!

Proč osud lidských srdcí je tak vzdálený? Proč život jako kniha leží před námi? Proč tolik nesnází námi prochází? Proč lidé, když se sejdou, se zase rozchází?!

Stýská se mi moc a moc,
proto Ti přeju dobrou noc.
Až se jednou setkáme,
lásku svou si vyznáme...

Scházíš mně, lásko má,
schází mně teplo Tvého těla,
schází mi doteky Tvých dlaní,
žhavé líbání Tvých rtů, scházíš mně celá.
Schází mi jitřenka z nebe,
schází mi, krásko, ranní probuzení vedle Tebe!
Dobrou noc, miláčku, pokud jdeš spát,
příjemné vstávání přeji Ti rád.

Je úplněk, měsíční paprsek dopadá na zem jako kapky slz. Splň mi jedno přání... Chci být s Tebou! Buď mou padající hvězdou. Věřím Ti. Miluju Tě, můj medvídku.

Když do školy chodím,
po svobodě toužím,
srdce plný lítosti,
nutí mě psát blbosti.

V koutku pokoje sedím, na hodinky hledím a odpočítávám minuty, kdy obejmout tě budu moct... tak moc mi chybíš, že z toho šílím... Miluji tě.

Každá kapka deště, co teď venku spadne, je má slza, protože pláču pro tebe. Vždy, když bude pršet, vzpomeň si na mě, protože to jsou mé slzy.

Nikdy nezapomene mysl má,
jak líbávala ústa tvá...
když jsme byli spolu - TY A JÁ...

Venku už se zvolna stmívá,
myšlenka je zmatená.
Nic se na mne neusmívá,
proč jsi mi tak vzdálená?

Tys zlomila mi srdce, teď už to vím,
proč ale na tebe stále jen myslím?
V vzpomínkách na nás dva večer jdu spát,
ráno se probouzím s přáním spatřit tě zas.
Však bolí to, tak blízko tě mít
a jen prosté ahoj směti ti říct.
Snad přijdou ti verše jak slova zoufalce,
ale jinak už nevím, jak říct ti - MILUJI TĚ.

Jsi moje láska, jsi můj sen, miluju Tě dnes a milovat Tě už budu každý den. Jsi mým štěstím jenom Ty, ale pořád mi odcházíš. Chci Tě mít u sebe už navždy.

Tak často na Tebe myslím, že už nevím, jak Ti to mám říct. Vzdálenost mezi náma je veliká a čas tak rychle utíká. Lásko, miluju Tě a chci být stále s Tebou.

Stýská se mi tak, že tě musím vidět.

Když spím, tak sním,
že Tě brzy uvidím!

Uvědomila jsem si, jak závidím Tvému polštáři, že hladí Tvou tvář, závidím peřině, že se dotýká Tvého těla, prostě závistí pukám, že Tě tvá postýlka má každou noc.

Chci cítit tvé rty - jak mě líbají, tvé dlaně - jak se mě dotýkají, tvé tělo - když mě zahřívá, chci vidět tvé jasné oči - jak se na mě dívají, tvůj úsměv - co mi posíláš, chci slyšet tvůj smích - když máš radost, nebo mě rozesmíváš, ale co chci nejvíc, jsi ty celý. Na co by mi byl jen kousek, když můžu mít všechno! MŮŽU?

Ležím v postýlce,
koukám se na nebe.
Srdíčko, kdy přijdeš?
Čekám tu na Tebe...

Stále smutek v srdci mám,
poslední okamžik s Tebou proklínám.
To, co bylo dřív, bylo krásné,
už je pryč a nenávratné.

Píši Ti psaníčko,
moje milá kočičko,
aby se nestýskalo
Tvému sladkému srdíčku.
Posílám Ti pusinku na líčko,
aby se usmálo alespoň maličko.
Chtěl bych Tě políbit maličko,
aby se zalesklo Tvé očičko,
moje malá něžná kočičko.

Venku tma a smutný deštík,
cítím se jak malý vepřík.
Pod peřinku zavrtaný,
bez Tebe jen uplakaný.

Toužím po Tvém jemném hlásku,
sametovém černém vlásku,
po Tvých sladkých hnědých očkách,
po úsměvu a snědých ručkách.

Myslím stále na Tebe,
jak smutno je mi bez Tebe.
Stýská se mi moc, moc, moc
- jak dlouhá je tahle noc?
Miluju Tě víc než nebe,
chtěl bych Tě mít vedle sebe.

Ublížil jsi mi a to bolí,
zůstal jsi mi v očích solí.
Jedna slza za druhou,
v jeden velký potok splynou.
V srdci rána zůstává,
tvá láska je nestálá.
Promiň, ale moc to bolí...

Až se mě jednou zeptáš, jestli mám radši Tebe, nebo život, já Ti odpovím, že svůj život. A ty odejdeš, aniž bys věděl, že můj život jsi Ty...

Vzpomínky jsou jako ptáci.
Nikdo je nevolá a přeci se vrací!
Nikdy na Tebe nezapomenu, lásko.

Když v noci jdu spát, začnu vzpomínat. Na Tebe, na nás, na Tvůj polibek, na Tvé pohlazení, na Tvé obejmutí, na Tvou lásku a na dny strávené s Tebou. Tak moc Tě miluji, lásečko moje jediná.

Jak vyjádřit Ti, co bys nepochopil, jak vyjádřit, co v hloubi duše mám. Když myslím na Tebe každým dnem a stýská se mi po Tobě! A říct to slůvko: Miluju Tě!

Broučku, mám Tě pořád moc ráda, pořád na Tebe musím myslet. Chtěla bych Ti říct, jak moc mi chybíš, jak moc chci být zase s Tebou... Nemůžu... Nejde to...

Tak jako se chýlí den,
tak já chystám se spát,
ale nikdy nezapomenu napsat dívce,
kterou jsem měl rád,
kterou jsem miloval.

Chtěla bych Ti hladit vlásky,
dívat se Ti do očí,
snad se někdy vrátíš zpátky,
pak mé srdce poskočí.

Zbývá málo vzpomínek,
tvá tvář z mysli mizí,
měli jsme se tolik rádi,
teď už jsme si cizí.

Tak jak se teď cítím, se cítí tisíce duší na celém světě... Mou duši sužuje tlustý provaz a do srdce se zabodává nůž... už je konec. Konec věčného naslouchání, pochopení, romantiky, mazlení, milování... konec... LÁSKY!

I přes to, jaký jsi, tě stále miluji. I přes to, jaké chyby děláš, tě stále miluji. I přes to, žes mi hodněkrát ublížil, tě stále miluji. I přes to, že už se nikdy nezměníš, tě stále miluji. Je to pro tebe snad malý důkaz mé oddanosti?!

Když ráno vstávám, myslím na Tebe.
Na Tvé krásné oči, modré jako nebe.
Když se ke mně přitiskneš, je to jako sen.
Nedokážu si představit bez Tebe další den.

Lásko moje jediná,
chybíš mi, a ani nevíš jak.
Už chci s Tebou zase být
a sen ve skutečnost proměnit.