Nejlepší smsky

Ahoj Králíčku,
píšu Ti básničku,
básničku o mé lásce,
co cítím k mé krásce.
Moc mi na Tobě záleží a chybíš mi.
Těším se, až se dnes uvidíme.
Stýská se mi.

Ať mi život obrátíš na jakoukoliv stranu,
tebe milovat nepřestanu.
Osud mi nevrátí to, co mi vzal,
vrátí jen vzpomínky, bolest a žal...

Nemohu na Tebe, můj milý, zapomenout,
Tvá tvář je mi blízká.
Dívám se po nebi,
moc se mi stýská.

Proč jsem si to jenom uvědomila tak pozdě... Co? To, že jsem se do tebe bezhlavě zamilovala, ALE... ;((

Beruško, bez Tebe padá mi noční obloha - celý svět hroutí se a bortí do hluboké temnoty duše. Chtěl bych Tě hýčkat v náručí, hledět, jak usínáš, jak modré studánky Tvých očí utápí se v snách, jak zlaté vodopády Tvých vlásků zaplavují Tvou tvář... Chci Tě!

Ze semínka poupátko,
z poupátka květ,
snad uvidím Tě zakrátko,
pak už nepustím Tě zpět.
S Tebou chci být
a společně snít,
proč se to nemůže dít,
proč s Tebou nemůžu jít...

Otoč se a naposledy se podívej, neboť až budeš odcházet, možná pro slzy neuvidíš.

Pohled do Tvých očí mi dává ten nejlepší pohled na svět. Těším se, až Tě opět uvidím...

Ublížil jsi, ublížil mému srdíčku.
Ještě teď moc bolí, dlouho u něho nikdo neobstojí.

Miláčku, Ty víš, jak moc Tě miluju. Tak už mě, prosím Tě, netrap! I když teď nemůžeme být spolu, budu na Tebe pořád myslet. Miluju Tě, tak na to nikdy nezapomeň!

Kde jsi, má lásko, kde jsi, má touho?
Bez tebe každičká chvíle trvá moc dlouho.
Z okna se dívám, hvězd je plné nebe.
Já v každé z nich vidím, lásko má, jen Tebe.
Posílám ti hubičku na líčko.
Měsíce se ptám, zdali máš mě rád, aspoň maličko?

Zrovna jdu spát
a toužím po tom, abys mě mohl hřát!
Chci cítit Tvůj horký dech,
dotýkat se Tě po celém těle,
chci s Tebou usínat
a vědět, že Tě mám vedle sebe!

Co je vlastně smyslem lidského života? Milovat a být milován? V tom případě nemá můj život velký smysl... anebo to ještě dokážeš změnit?

Překrásné a svůdné tělo halí jen noční košilka,
pak jej vezme do náruče měkká postýlka.
Usínám sama, ale v myšlenkách jsem stále s Tebou.

Miluji Tě, když jsi se mnou,
miluji Tě, když jsi dále,
miluji Tě neustále!

Proč jsi ke mně takhle mluvil
a proč jsi mě líbat chtěl?
V mém srdci jsi lásku vzbudil
a sám na mě zapomněl.

Milovala tě holka, co se lásky bála.
Holka, která o tebe stála!
Vzpomínky už jen v hlavě má,
a proto ten den proklíná.
Jen ráda by ještě ochutnala tvé rty,
ale to bys musel chtít i ty!

Jsi tak daleko
a přece tak blízko.
Ve svém srdci Tě stále mám,
ráda se s Tebou shledávám.
Moje úzkost nadchází,
když se s Tebou rozcházím.
Já chtěla bych s Tebou být,
abychom mohli společně snít.
Dáváš mi krásnou naději,
s Tebou jsem ale raději!

Když padá hvězda z nebe,
vzpomínám na Tebe.
Tajné přání kéž by se mi splnilo,
pak už by v mém srdci pro jiného místo nebylo.
To místo je tam, ale volné stále,
mé srdce touží poznat svého krále.
Ten král jsi Ty, lásko má,
chci být ve Tvém srdci ta jediná.
Proč nemůžeš to pochopit,
vždyť bez Tebe, lásko, už nemůžu dál žít...

Není na světě většího bolu,
než milovat Tě a nebýt spolu.

Všechno, co jsem měla, jsem ti dala! Svoje srdce, svůj svět, svou lásku! Ale tys to jen tak vzal a zahodil! Teď ses vrátil a myslíš, že POUHÉ promiň postačí? To se pleteš, já už ti neodpustím, já už tě neznám...

Láska je jak peříčko, zlehýnka se vznáší... přiletí, odletí, zůstaneš sám... a mně se po Tobě moc stýská.

Lásko má, já stůňu. Ale je to jen velkou láskou k Tobě. Tak co s tím uděláš? Vezmeš do ručky svůj malinký telefonek a rychle mi zavoláš.

Tak jako uvadá růže,
tak jako usychá květ,
tak bodají nože,
tak zbořil se mi celý svět!
Myšlenky černé, v srdci tisíce ran,
já už nemám sílu jít dál...

Postýlka prázdná, kolem mě ticho. Žádný dotek, žádné pohlazení. Prozradím Ti jedno mé tajemství: Miluju Tě. Těším se na to, až budu vedle Tebe usínat a doufám, že ne naposled.

Už je to tak dávno, přesto tě furt vidím,
ve své blízkosti tě cítím...
Už je to tak dávno, já přesto vzpomínám,
ve své mysli tvoji fotku mám...

Člověk prý zjistí, co měl, až když to ztratí. Já tě ztratila a nepociťuju velkej smutek, jen lítost nad tím, že to muselo skončit zrovna takhle.

Ležím na postýlce,
a toužím po naší nádherné vzpomínce.
Jak jsem Tě líbala
a do tvých očiček se Ti upřímně dívala...
(rty vnímaly Tvoji krásnou pusinku)
a moje láska k Tobě přesahovala mezí,
tak proč už mě nemáš rád? V čem to vězí?

Miluji tě jako motýl květ,
ty jsi můj celý svět.
Když se na tebe dívám,
duše mi uvnitř zpívá,
že já tě miluji,
ale láskou se od tebe vzdaluji.
Prosím pověz mému srdci víc,
jak nastavím líc
a ty mě políbíš.
To jsou slova má
uvnitř duše schovaná.

Jsi nejúžasnější holka, co znám,
s Tebou je mi moc krásně,
proto Tě tolik rád mám.
Jen kdybych políbit Tě směl,
bylo by to pro mě to nejcennější na světě,
celý bych se štěstím chvěl.
Přál bych si, abys mě měla taky tak ráda,
jako já miluji Tebe, ne jako kamaráda.

Chceš ode mne odejít, ta bolest v srdci mi stoupá, já byla tak hloupá a zaslepená, chceš ode mne odejít, chtěli jsme spolu zestárnout, jak to mám všechno zvládnout, jak bez tebe žít teď mám?

Pod světlem hvězd, pod peřinou noci, myšlenky se honí, vánek nese zvěst, o tom, co mi chybí, srdíčko mé plní. Znám odpověď na tu otázku, vždycky je to stejné... Chybíš mi Ty, miláčku, že mi v duši prázdno plníš... Věř mi, nelžu, stoprocentně.

Před chvilkou zasněný byl můj pohled,
mít tě tady, zulíbala bych tě ihned.
Co já si bez tebe dnes večer počnu?
Asi brečet začnu.

Když jsem sama, noc je den,
když jsem s Tebou, vše je sen.

Když vidím Tvé krásné oči,
celý svět se se mnou točí.
Když hladím Tvé jemné tváře,
line se z nich krásná záře.
Nezastaví mě už nic,
já chci Tě stále víc a víc!

Když stýská se a nic mě netěší,
vzpomínka na Tebe vždycky potěší.
Miluju Tě.

Vím, že smutek a zklamání patří k lásce jako štěstí a spokojenost, ale to neznamená, že ta záporná stránka našeho jinak vzájemného porozumění musí zvítězit. Těším se, až znovu náš vztah obohatíme další krásnou skutečností, která se s postupem času změní ve vzpomínky...

Krajina tmou zakletá,
anděl z mraků vylétá
a s ním velká záře,
sníh jako z peřin se páře.
Já uprostřed zimy
pozoruji stíny,
stíny dalších andělů, jak vylétají z nebe
a stále myslím na to, jak miluji Tebe.
Děkuji měsíčku za krásné snění,
když láska moje se mnou tu není,
předaleko věrně čekám,
až se s Tebou opět setkám.

Samotu víc nechci znát,
ať promění se v prach,
já dlaním chci se tvým vzdát
a ony mohou mě hřát.

Posílám ti, sluníčko,
jednu pusu na líčko.
Chybíš mi tu stále více,
touhou hoří moje líce.
Schází mi tvé objetí
a jsem plná dojetí.
Miluji tě, lásko moje,
navždy budu jenom tvoje!

Chci být Tvým polštářem, hladit Tvou tvář,
chci být Tvé všechno, slunce i zář.
A chci být jen s Tebou, slyšet Tvůj hlas,
kdypak se uvidíme, řekni mi, zas...

Lásko, neboj, my to zvládnem! Narodili jsme se pro sebe, vyrůstali jsme pro sebe... jsme si souzeni, tak je to dáno. A čas ani dálka na tom už nikdy nic nezmění. Jsi jediný, kterého jsem kdy opravdu chtěla, jsi stále ten nejlepší... jsi v mém životě číslo jedna. Miluju Tě...

Jsi ten, kterého bych mít chtěla,
jsi ten, se kterým bych věčné štěstí, lásku zaručenou měla.
Jsi ten, kterého nemohu mít,
jsi poklad, o kterém mohu věčně snít.

Připadám si jako ve zlým snu. Všechno je pryč a já se ocitám na poušti, kam nikdo nepřijde, ani za vodou, ani za mnou. Ale proč? Vždyť jsem chtěla jen trochu lásky, copak to bylo moc?

Dost dobře víš, jak jsi mi ublížil. Ublížil jsi mi jednou, odpustila jsem ti, ublížil jsi mi po druhý, odpustila jsem ti! Ublížil jsi mi po třetí, a já doufám, že už naposledy... Jsem ráda, že tě nevídám, ale jsem smutná, když tě dlouho nepotkám... Stále tě miluju...

Láska je pochodeň, která prozáří celý náš život světlem naděje. Proto mi moc chybíš, Ty, která máš rty jako z růže květ... Miláčku, Tvá krása mě vždy přivádí do rozpaků... Vždycky když jsem s Tebou, chovám se jako husa, protože jsem vždycky mimo z Tvé neodolatelné krásy, nejen tváře... ale i duše! Bože... já Tě tak moc miluju!

Mým životním úspěchem bylo potkat tebe. Moci se dívat do tvých očí, líbat tvoje rty a dotýkat se tvého nádherného těla. A neúspěch? Neúspěch byl, když jsi mě opustil.

Měli bychom se stydět! Jsme kousek od sebe a takhle trápíme družici...

Smutno bez Tebe je mi, bolest u srdíčka mám, miluji Tě velmi, k Tobě přitulit se chci! Brání mi jen vzdálenost, ale já si vyberu vše! Miluji Tě!

Mé srdce pohltila tma,
protože tu nejsi Ty, lásko má!
Zůstala mi tu po Tobě jen vzpomínka
a z mobilu čtu Tvá milá písmenka.
Miluji Tě a mám Tě rád,
a já doufám, že to bude už napořád.
Miluji Tě!