Nejlepší smsky

V mrazivém vánku chtěl bych utéct tam, kde bylo mi fajn, tam, kde Tě mám. I sněhové vločky třpytí se tak krásně, tak jako vzpomínky v mém smutném srdci...

Už nemám chuť se s tebou smát,
už nemám chuť se s tebou pořád hádat,
už nemám chuť se s tebou líbat
a ani chuť se s tebou milovat.
Věřila jsem v lásku, ale tys mi víru vzal!
Věřila jsem v štěstí, ale tys mi to štěstí pošlapal!
A teď nevím, čemu věřit mám!

Tak suché rty, když je nelíbáš,
tak roztoužený myšlenky, když se na mě podíváš.
Chci být teď s Tebou a cítit teplo Tvýho těla,
chci poslouchat Tvůj dech a obejít s Tebou půl světa...

Ty a já, tomu říkám láska,
když vzpomínám, srdce mi žalem praská.
Chybí mi Tvé líbání, hlazení,
dnes rozdělují nás mříže, říká se tomu VĚZENÍ!
Tys chyboval, teď tím trpím,
bez Tebe umírám, denně slzy roním.
Teď žiju jen v naději,
že můj sen věčné lásky s Tebou se jednou vyplní.

Lásko, snad mě miluješ jako já tebe,
snesl bych ti modré z nebe!
Chybíš mi moc,
myslím na tebe každou noc!
MILUJU TĚ.

Mraky plynou, plynou s časem.
A já se trápím, trápím hlasem.
Hlasem, jenž šeptá zemři, už zemři.
A tak Tě prosím, nelži, už nelži.
Ty lži jsou jako nůž, jenž bodá a bodá.
A místo krve slza, jenž padá a padá.

Lásko moje, každej mi tě závidí, ale co je to platný, když teď nejsi se mnou, moc mi chybíš. Chtěla bych tě políbit, obejmout a jen několik vět ti navrhnout. Už to není sen a chci, abys myslel na mě jen. Miluju tě.

Nevím, co se tenkrát stalo, co se vlastně odehrálo? Byla-li to sázka, jsi vítěz a gratuluji.

Na něžné pohledy mi neodpovíš,
že miluji Tě, se asi nedovíš.
Nevím, co dělat mám, co dál dělat mám,
a tak ti aspoň tuhle zprávu posílám.
Chci křičet do světa o tom, že Tě miluji,
jenže mraky se pořád stahují.
Stále nejsi sám,
jsi v obležení dam,
jak najevo Ti lásku dát.
Snad se mi nebudeš smát.
MILUJI TĚ!

To máš to srdce tak veliké, že ho můžeš dát oběma? Nechápu to, já ho mám plné Tebe! Miluju Tě, proč už se nerozhodneš?

Stýská se mi po Tvém hlase,
chtěla bych ho slyšet zase.
Chci slyšet Tvůj krásný smích,
zahledět se do Tvých očí hlubokých.

Vážně, vzduch, který dýchám s Tebou, je lepší. Země, po které kráčím, je lehčí. Chvíle, které s Tebou trávím, jsou krásné a už bych chtěl být s Tebou zase. Moc Tě miluji, kapičko rosy třpytící se v ranním slunci.

Ahoj broučínku, já bez Tebe umřu! Je mi bez Tebe tak strašně smutno! Láska je krásná, jen když jsem s Tebou, ale když s Tebou nejsem jen minutu, myslím, že se mi rozskočí srdce smutkem! Šíleně Tě miluju!

Šli jsme spolu mít sex, byl velmi příjemný a krásný. Skrývali jsme city! Jen jedna noc a nic víc, jsme pravili. Tak jak to, že na Tebe teď nemůžu zapomenout?!

Neztrácej slzičky, netrap si srdíčko,
posílám sladkou pusinku na líčko.
Na čelo, na rtíky i na Tvé vlásky
a to všechno z čisté lásky!

Hajám v peřince
v noční košilce.
Do tajů snů se nechám unášet...
myšlenky na Tebe mne začínají povznášet...
povznášet do nebe...
pomalu usínám,
na Tebe vzpomínám...
a pusinka slaďounká
je jen ode mne pro Tebe...

Chtěl bych Tě mít, Beruško,
jenom ve své loži,
Tvoje tečky počítat
moje srdce touží.

Tělo bez duše a duše bez těla,
ne, to jsem vážně nechtěla!
Postel není přístav, a postel není dům.
Komu to mám říct? Tobě, ne - oblakům!
Že jsem furt malý dítě, i když to není vidět,
tak mám se za to stydět?

Proč se na mě nepodíváš
a úsměvem mě nezahříváš.
Proč Tvé kroky nejdou ke mně,
proč usedáš daleko ode mě?

Miluji tě strašně moc,
proto prosím o pomoc,
hlavu jsi mi zamotal,
jenom tebe v srdci mám,
nechci tě v životě ztratit,
to se pak radši vrhnu do kolejové trati.
Jsi nejdůležitější v mém životě jen,
proto promiň, že protivná na tebe jsem.
Miluji tě.

Teď právě mám jenom dvě věci - depku a smutek. Obojí z toho, že mi na Tobě záleží, že Tě mám ráda, že Ti to nedokážu říct... že Tobě je to úplně jedno.

Žijeme jen jednou a nikdo neví, jak dlouho můžeme žít. Když se osud rozhodne skoncovat lásku mezi námi, pak poznáme, jak moc se nám stýská. Stýská po těch, které jsme měli opravdu rádi. Lásko, napiš mi dřív, než se něco stane! Miluji tě!

Miláčku, Ty jsi tak daleko a já jsem tak blízko, proč nemůžeme být spolu a hladit se tak jemně, jako když jsme se spolu poprvé milovali? Miluju Tě.

Zítra bude dobrý den,
uvidím Tě zas.
Už se těším jen,
jak uvidím v Tvých očích jas.

Ani ty nejbujnější fantazie a představy nedokáží proměnit černobílé řádky písmen v sametově hladké a hřejivé dotyky Tvé vonící kůže, co mi tolik chybí.

Ráno stoupá mlha, slunce procitá,
na stole voní káva rozlitá.
Tvůj dech, Tvé tělo patří vzpomínkám,
nechci víc bez Tebe dál spát!

Lásko moje, není mi moc vesele.
Chtěla bych Tě míti u sebe,
a to nejen dnešní den,
ale prožít s Tebou krásný životní sen.
Moc Tě miluju.

Slzy mi stékají po tváři,
jak v nějakém filmovém scénáři.
Chci být jen s tebou
a hýčkat tě svou něhou.
Moc mi chybíš.

Milovat znamená věřit... věřit znamená doufat... a doufat znamená odpouštět, tak miluj... věř... doufej a hlavně mi prosím tě ODPUSŤ!

Lásko, proč je taková dálka mezi náma
a já musím usínat sama?
Proč necítím vůni Tvého těla?
Já moc bych Tě teď chtěla.
Chybíš mi, lásko, čím dál víc,
to jediné jsem chtěla říct.
Miluji Tě jako nikoho na světě,
jako nikoho na téhle planetě!

Já hloupá tvým snům věřila,
pláču, protože mě nechceš znát,
pláču, protože jsi mě naučil milovat!

Zkouším psát ti milá slůvka,
co mě teď tak napadnou,
rozhoduji se tak jenom zřídka,
přichází to s náladou.
Vidět znova tvoji tvář,
ponořit se do tvých očí.
Nepřál bych si nic už dál,
prodal bych i duši.
Za ten moment euforie,
neskutečné radosti,
že nastala znova chvíle,
kdy mohu být při tobě...

Když ses mi podíval do očí, myslela jsem si, že proti mě jde láska. Ale ty sis se mnou jen hrál a nechal mě do tebe se zamilovat. Teď se jen hvězd ptám, proč, proč muselo se to stát?

Měl jsi moc krásné oči,
a já vím, že takové už nikdy nenajdu.
Měl jsi moc hezké oči,
a já vím, že na ně nikdy nezapomenu.
Měl jsi moc pěkné oči,
škoda jen, že jsem se do nich dívala tak krátce.
Měl jsi nádherné oči,
a já poprvé spatřila oči zrádce!

Ležím a dívám se do nebe,
při tom myslím na Tebe.
Vzpomínky mě trýzní,
srdce mé po Tobě žízní
a zpívá písní bolestnou - můj milý,
nevydržím bez Tebe už ani chvíli

Koukám na tvoji fotku a náhle cítím v koutku mých očí, že slza se tvoří. Lásko, každou myšlenkou na tebe mi je čím dál víc smutno. Až se zase sejdeme a já tě políbím, pak budu alespoň na ten okamžik nejšťastnější člověk na celém světě. Miluji tě!

Mé rty touží po těch tvých,
uši čekají na tvůj smích,
oči se těší na pohlazení tvé krásy,
srdíčko mi touhou vyskočí asi.

Jeden za druhým jsme stáli,
štěstí druhého jsme si přáli...
Stáli jsme jeden za druhým,
stala ses mým zklamáním...

Smutno je mi bez Tebe,
dlouhý je můj čas,
zavolej mi, prosím, hned,
chci slyšet Tvůj hlas.

Proč to děláš? To bylo naše milování tak šokující, že přes všechno to vzrušení, touhu a spalující vášeň mi víc nezavoláš? Nemysli! Já se také topím...

Jsi jako déšť a já květina, která bez tebe nemůže žít. Jsi jako nebe, já oblak, který se snaží co nejvíce se k tobě přiblížit, má ale strach, a tak se raději promění ve vodopád slz - přesně tak jako já. Mám strach přiznat Ti to, co k Tobě cítím, a raději skrápím svůj obličej slzami...

Už je tu zimička,
bodla by hubička.
Nožky mě zebou,
chci být jen s Tebou!

Stýská se mi... po tvých hebkých dlaních, po tvém pohlazení plném něhy. Stýská se mi... po tvých očích, ve kterých se skrývá mnoho malinkatých čertíků nadějí. Stýská se mi... po tvých zamilovaných pohledech, které mi řeknou víc nežli tisícero slov. Stýská se mi... každý den a každou noc, myslím stále jen na tebe a těším se moc, až zase budem ležet vedle sebe!

Ne, není důvod se na Tebe zlobit. Každej jsme nějakej, ne? Někdo chce lásku, druhej si chce jen užít. Někdo mluví pravdu, druhej lže, někdo srdce má, jinej ne... Štve mě, že jsi mi celou tu dobu lhal a nebyl ke mně fér. Ale to už máš jedno. To, co bylo mezi námi, byl jeden velkej omyl... Bohužel.

Co je horší? Psát si s tebou a neznat tě, nebo milovat tě a neznat tě? Tak proto zůstanem jen u SMSkování... ;)

Těším se na noční oblohu, na hvězdné nebe,
až zase u sebe budu mít Tebe.
Miluji Tě!

Proč se mi zdá, že Tě ztrácím,
proč jsi pro mě prokletí,
proč se v mysli stále vracím
zpět do tvého objetí.

Jak lehké je se zamilovat, jak lehké je se Ti dívat do Tvých modrých očí - topím se v nich a celou noc se mi o nich zdá! Proč ty oči patří jiné? Proč lásku lásce neoplácí? Miluji Tě!

Andílku můj, tolik mi chybíš. Tolik bych si teď přála být s Tebou, políbit Tě na Tvoje slaďoučký rty, hladit Tě po bříšku, přitulit se k Tobě a bezstarostně usnout. Moc Tě miluju!

Stýská se mi víc a víc,
komu to mám, zlato, říct?
Že v noci pláčem se budím
a ráno... zas v postýlce sama ležím!