Nejlepší smsky

Jsi pro mě vzduch, který dýchám,
jsi voda, kterou piju,
tak nevím, proč dýchám,
nevím, proč ještě žiju...

V koutku pokoje nad učením sedím,
na hodinky pořád hledím.
Odpočítávám čas, kdy ve dveřích se objevíš,
svou siluetou mě potěšíš.
Rozběhnem se k sobě, obejmem se moc.
Pak si polibek dáme a budem šťastný moc
a promilujem celou noc.

Když zraníš květinu, pláče, ale žije dál. Když zraníš sebe, pláčeš, ale žiješ dál. Když zraníš mě, já nepláču - já umírám!

V hlavě mám prázdno
a v srdci stín,
je mi teď smutno,
nevím co s tím.
Stýská se mi...

Já podvedla JEHO, tys podvedl JI... Tak proč ještě podvádíme JEDEN DRUHÉHO?

Líbání s Tebou mi vzalo dech,
po milování s Tebou se mi vaří krev.
Stále a pořád se chvěji touhou
a na očích mi to vidí celý svět...
na to nejde nemyslet!

Po Tobě hořím touhou,
abych s Tebou, lásko, dlela.
Dej prosím, lásko,
abych láskou zemřít směla.

Táhnou vichry, táhnou mraky,
jestli se ti nelíbím, tak TÁHNI taky!

Kůzlátko malé,
pořád usměvavé,
kam jsi mi zmizelo?
Nedávno byl jsi tu, před mýma očima,
pak jsi se rozloučil, pohádka skončila.
Ať zase začne,
je to tu strašné.
MILUJU TĚ!

Ve jménu čeho mě teď opouštíš, tolik mi tím ublížíš. Na váhách se houpá osud, osud, který si nezasloužím. Tvé svědomí se očistí, pokud tvá láska se nepřemístí.

Vzpomínáš... kolikrát denně mobil zapípal,
jak u srdce v tu chvíli hřálo,
a každý z nás věděl, že není sám,
štěstí nám přálo.
Vzpomínáš... jak nás strašně bavil svět,
tys byl mým sluncem...
Ach, lásko, chci Tě zpět!

Já chci vnímat vůni Tvou,
být rozmazlená láskou Tvou
a usínat s touhou svou.
Každý večer s Tebou být
a ne už o tom jenom snít.

Miláčku, škoda, že nejsi se mnou, protože každá minuta strávená bez Tebe je zbytečně promrhaný čas. Moc Tě miluju! Pa, Tvůj miláček.

Cítím se jak kapka deště,
chladná a samotná.
Nevím, co chci ještě,
nechci být už samotná.
TY mi chybíš, právě TY,
zkus mi říct: Už dost samoty!

Strašně Tě miluju
a Tvé jméno všude maluju.
Nechci bez Tebe být,
bez Tebe mi nechutná jíst.

Od úsvitu do soumraku Tebe v mysli mám, zapomenout nemůžu, jak mi s Tebou bylo krásně. Teď jsi tak daleko a já se trápím. Jen Tebe miluju, jen Tebe chci mít po svém boku... Jen Tobě věrná kočička.

Jednou spojily se dvě nevinné duše.
Spojily se v jednu, aby k sobě měly blíže.
Spojily se v jednu, aby byly spolu,
aby byly spolu v radosti i bolu.

Jsem ti vděčná za to, že jsi mě naučil milovat, ale nenávidím tě za to, že jsi mě odnaučil věřit všem kloučkům na světě... VŠEM.

Stále přemýšlím, co se jen mohlo stát, že se zády ke mně obracíš. Všude tě vidím a slyším, srdíčko pláče. Zapomenout nedokáže. Vrať se prosím, neodcházej... Moc Tě miluji.

Plamínek tvých očí je tak daleko. Dívám se do něj a vidím Tebe a sebe, ale jen na malou chvíli - na chvíli, která končí soužením...

Nestyď se a vrať se zpět,
vždyť na lásce stojí svět.
Já chci jenom tebe mít
a s tebou se probudit.
Miluju tě hodně moc,
tak mi pojď už na pomoc...

Jsem moooc smutná... nikdo mě nechce... a já chci...

Víš, jak moc mi chybíš? Asi tak jako plešatému vlasy, chudému peníze, bohatému soucit, chromému nohy, slepému zrak, ošklivému krása, zoufalému porozumění, tvořivému nápad, nešťastnému štěstí, pijákovi pivo, kuřákovi cigareta, tulákovi domov, rybě voda, dítěti pohlazení, pejskovi páníček, kytkám slunce, půdě vláha, pistolím náboj, dveřím klika, šatům skříň, vlakům koleje, pivu pěna a žárovce světlo.

Podívej se na ty krásné červánky, jak v té tmě pěkně svítí. Někde tam v dáli je slunce, které nás bude provádět celým naším životem. Ať už to bude radostí a štěstím, nebo starostmi a trápením, vždy bude svítit na nás oba stejně. Určitě si spolu někdy sednem na nějaké krásné místo a budem pozorovat západ slunce... Miluji Tě!

Některé životy mají tvar dokonalých kruhů, jiné na sebe berou podobu tvarů, které nedokážeme předem určit ani pochopit. Součástí mé životní poutě byly bolestné ztráty, ale poznala jsem lásku, za kterou mohu být jen vděčná!

Podívej se na ty krásné červánky, jak v té tmě pěkně svítí. Někde tam v dáli je slunce, které nás bude provádět celým naším životem. Ať už to bude radostí a štěstím, nebo starostmi a trápením, vždy bude svítit na nás oba stejně. Určitě si spolu někdy sednem na nějaké krásné místo a budem pozorovat západ slunce... Miluji Tě!

Láska je nejkrásnější cit
- ale může i bolet,
když miluji tebe, kterého nemohu mít...

Chci Tě hladit, chci Tě líbat, pohladit Tě po tváři, a říct Ti do Tvých krásných očí, slova mému srdci blízká, to, že se mi po Tobě hrozně, hrozně stýská!

Už vím, jak vzniká láska! Je to jako mít svazek tisíce klíčů a odemknout srdce člověka na první pokus. Tobě už se to podařilo, ale místo abych byla šťastná, tak se trápím, i když jsem předem věděla, že to tak musí dopadnout...

Chci být sněhovou vločkou, která se lehce snáší na Tvé rty, něžně Tě pohladí, zastudí... Otřes ji rukou, ale její dotek cítíš ještě velice dlouho...

Pořád na Tebe musím myslet, moc se mi stýská, sluníčko. Strašně to bolí... Já vím, nic s tím nenadělám. Moc bych si přála, aby to, co Ty děláš pro ni, udělal někdo jednou pro mě. A Tobě, aby to ona už konečně dokázala ocenit. Mám Tě ráda...

Noci mám neklidné, celé je probdím,
je to asi proto, že o Tobě pořád sním.
Náš rozchod mě zasáhl do srdce samého,
nemůžu myslet na nikoho jiného.
Někde uvnitř Tebe
přece musí alespoň kousek naší lásky být,
najdi ho, miláčku
- nemůžu bez Tebe žít!

Když tvůj pohled zachytím,
projede mnou chlad,
proč jsi mne zklamal...
když milovala jsem tě tak...?

Jsou dny, kdy Tě vidím chvíli,
jsou dny, kdy Tě vidím pár hodin.
Ale proč nemůžou být dny,
kdy Tě budu vidět pořád?
Už se těším, až Tě zase uvidím.
Mám Tě moc rád!

Ani nevíš, jak smutné je usínat bez Tebe, necítit Tvou náruč, Tvé vlasy na tváři a neslyšet Tvůj dech. Stýská se mi po Tvé jemňoučké kůži, teple Tvého těla a Tvé nádherné duši. Chybíš mi...

Když jsem s Tebou, mám všechno, ale jakmile mě opustíš, ztratím vše, co jsi mi dal. Strašně Tě miluji a moc si přeji, abychom už byli zase spolu.

Krásný večer, miláčku,
posílám ti v obláčku
lásku jako z růže květ,
ať je krásný celý svět.
Pořád myslím na tebe, jak se asi máš?
Posílám ti polibek na tvou něžnou tvář.
Krásný večer, hezkou noc,
já tě mám rád moc a moc.

Letí hvězdička, letí z nebe,
na svých rtech ještě cítím tebe.
Padá hvězdička, padá z nebe,
chtěla bych být vedle tebe.
Hladit tě a líbat,
spolu usínat...
MILUJI TĚ!*

Miluju tě, a už nevím, jak ti to říct, chtěla bych jen kousek srdce tvého mít. Vážila bych si ho a s ním usínala, kdybych ho jen kousek měla a ve svých rukou svírala!

Čauky Srdíčko, víš o tom, že jsem moc nemocnej? Mám moc nemocný srdíčko. Protože 3/4 mám daleko uschovaný v Tobě a 1/4 mi zbyla pro život. Miluju Tě!

Chtěl bych Tě pohladit po Tvém krásném těle,
chtěl bych se zas cítit skvěle.
Pohladit Tě po tváři,
ať Tvůj úsměv zazáří.
Posílám Ti pusinku,
ať máš na mě vzpomínku.
Já zešílím bez Tebe,
jak čas letí pomaličku,
jsem úplně bez sebe,
když je úsměv na Tvém líčku.
Připadám si jako blázen,
když teď skládám tuto báseň.

Ahojky andílku, copak teď děláš? Já se koukám na Tvoji fotku a myslím na Tebe. Moc mi chybíš, Tvoje rtíky a něžný dotyky... Chtěla bych být u Tebe a dívat se do Tvých nádherných očí. Líbám Tě, lásko moje. Papa. PS: Napiš, jinak umřu steskem. Tvoje beruška.

Lásku mou odmítáš a tak jsi po ní toužil... Jestli své srdce chceš dáti jiné nebo být sám... tak mě netrap a napiš mi, co chceš? Nebudu se zlobit, budu jen umírat, srdce se rozlomí jako kus ledu... a já? Já budu tiše umírat...

Jsme spolu dlouho a já myslela, že se milujeme, ale nejspíš už to tak není. A nemůžeš se divit, já jsem nezačala ubližovat jako první.

Chybíš mi, lásko, jak rozkvetlá růže,
chybí mi Tvá vůně, která za to může.
Vůně Tvého těla,
kterou cítit bych zas chtěla.

Celý vesmír hoří mou touhou, touhou nekonečnou. Lásko má, chci zas chodit za tebou, zulíbat ruku tvou, pomazlíme se na postýlce lásky.

Nemůžu s Tebou být. A hlavně, nevím, jak tohle do těch Tvých očí říct... proto nevolám... už to víš.

Ty to víš, já to vím, z naší lásky nic není, tak proč se trápíme, proč se nerozloučíme?

Tvá dlaň byla jemná a křehká jako sněhová vločka a teď, když jsem daleko od tebe, mám pocit, jako bych ji stále cítil ve svých dlaních. Jenže tam není, rozpustila se a mně se po ní moc stýská. Chtěl bych tvé rty znovu ucítit na svých, chtěl bych znovu s hlavou přitisknutou k tvému tělu slyšet tlukot tvého srdíčka...

Promiň mi všechno, co jsem ti udělala. Moc mě to mrzí, víš? Nemůžeš být kamarád s někým, koho miluješ, protože kouskem srdce pořád doufáš, že by mezi váma mohlo být něco víc, ale je to jen sen, když ten druhý necítí totéž.