Nejlepší smsky

Ahoj lásko, stýská se mi po Tobě a Tvým něžným mazlení. Miluju Tě. Chybíš mi. Nikdy bych nevěřila, že to tak bude bolet! Proč to nejde vrátit zpátky? Mrzí mě, že jsme jenom kamarádi, ale děkuju za to!

Kocourku můj sametový, jsi jako něžný polibek, který mě každou vteřinku šimrá na ústech a nutí mě, abych na Tebe myslela, ať dělám cokoli! Už se Tě, broučínku, nemůžu dočkat a myslím, že do zítřka umřu steskem, ale pokud to prežiju, tak zítra budu ten nejšťastnější tvoreček v celým vesmíru a mé srdce bude opět plné nezkrotné lásky a touhy po Tobě! Moc Tě miluju, broučku můj!

Tepu Ti v dlani jako rána pod obvazem, jako motýl sražený na zem. Vzpomínáš na chvíle, kdy jsem řekla, zmámena láskou: Polib mě do dlaní. Polož mi ruce zevnitř na nohy. Líbals mě a chutnal jsi jako kořeněný likér.

Poslední kapka padla
a má láska k Tobě zvadla,
sice tě strašně miluju,
ale ve lžích žít nepotřebuju.

Zklamal jsi mě velice, jak teď mi je smutno, ten pocit, jako když se ti zapíchne miliony jehliček do srdíčka, slzy se mi koulejí po tváři, nemůžu zapomenout a stále tě miluji.

Bolí, všechno hrozně moc bolí... jak ses koukal, jak jsi mé rty líbal - to vše teď ukrutně moc bolí. Proč ta bolest nezmizí? Tak už jdi, jinak přestanu přežívat.

Jak ráda bych Tě viděla! Jak dlouho už jsi pryč? Móóóóóóóóc se mi po tobě stýská, co mám dělat? Tvoje fotka mi nestačí, chtěla bych Tě líbat! Moc Tě MILUJU!

Naučil jsi mě milovat, tak proč teď odcházíš?! Byl jsi pro mě sluncem, které mě dělalo šťastnou. A teď? Připadám si jako v nekonečném tunelu tmy, samoty a prázdnoty... V mém nitru je jen prázdnota, jak se svého pouta zbavit a světlo ve svém černém srdci najít? Porazit tmu se mi nikdy nepovede, jenom slunce takovou věc svede! Slunce už jsem však dávno ztratila.

Broučku, víš, co jsem zjistila?! Že láska je jako slunce nebo morfium! Jednou se vyhřeješ, ale nemůžeš se zásobit sluncem na celou zimu, když slunce zmizí, je ti zima. Stejně tak by ti bylo málo platný, kdybys byl morfinista a píchl si dopředu dvojitou dávku drogy. Jakmile se morfium vstřebá, budeš zakoušet pekelná muka, bude ti dvojnásob chybět... Lásko, mojí drogou jsi ty a já zažívám strašný absťák každou vteřinu, kdy tě nemám na blízku. MILUJI TĚ!

Proč moje srdce celý den bolí,
proč moje duše v noci se bojí,
proč nejsi se mnou, tady a teď,
proč všude kolem je jenom zeď,
proč na tu zeď srdíčka malují?
Odpovídám sama, strašně Tě miluji!

Je lepší být nešťastně zamilovaný než být sám... Ale vždyť být nešťastně zamilovaný znamená být sám! Jsem SAMA! Nechci být SAMA! Chci být s TEBOU.

Nenávidím život, protože mi poslal tebe. Nenávidím tebe, protože ty jsi můj život!

Je rozumný, kdo se nermoutí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má. Ale já mám pocit, že nemám nic, když tady nejsi se mnou.

Seznam věcí, které mi nejvíce chybí: Tvé oči, Tvůj hlas, Tvá tvář, ruce na mém těle, jak krásně se mě dotýkají, celé Tvé tělo, Tvé vlasy, vůně a Tvé miluji tě! Jsem Tvá a Ty budeš na vždy můj!

Mně stýská se teď moc,
byla totiž ještě pro mě noc,
když jsi dnes ráno odešla
a ta chvíle nadešla.
Na rozloučenou pusu měl jsem ti dát,
a ne v posteli bez pohybu spát,
proto posílám ti verš
a to mi, lásko, věř,
že miluji tě stále víc,
to nevyvrátí mi na světě nic.

Teď proklínám ten den,
kdy pozval jsi mě ven,
kde políbil jsi mé rty,
zlomil tím mé city.
Proklínám ty chvíle,
kdy ležela jsem vedle Tebe,
kdy šeptal jsi mi do ucha,
jaká byla to muka,
když nebyl jsi se mnou,
nehladil mou tvář jemnou.

Loučení chutná solí,
vždyť slzy slané jsou.
Ta chvíle nejvíc bolí,
když dva se rozejdou!
Miluju Tě!

Lásko, kde jsi?
Lásko, kde jseš, kde se schováváš?
Často ve snech se mi zdáváš.
Přijď, ať nečekám dlouho,
umírám už touhou.

Lásko, ještě včera cítila jsem Tvé hebké rty na mých, ještě včera jsme byli jako jeden. Ještě včera jsem Tě držela v náručí a šeptala, jak Tě miluji. Ještě včera.

Lásko, prý je spravedlivější být o báseň ochuzen, než ji dostat od nedozrálé krásy a tak je tohle poslední SMS ode mě. Sbohem.

Usínám v posteli za svitu měsíce, nade mnou nebe s tisícem hvězdiček. Usínám sám, tak jako vždy, ptám se já, ptám, proč nejsi tu Ty.

Koupu se ve tvých krásných modrých studánkách a hřeji se v tvém něžném úsměvu. To vše je jen na fotce, a proto s ní chodím spát, abych měl krásné sny. Toužím po tobě stále víc. Pa, Tvůj méďa na hraní :-*

Je krásný den, ale v mém srdci je zamračeno. Sice svítí sluníčko, ale Ty nejsi se mnou. Strašně mi chybíš, miláčku.

Jaké to je, držet tě za ruku? A jaké je slyšet: Lásko, já tě miluju? Proč s tebou nemůžu být? Vidět s tebou ranní svit? Odpověz mi na otázky, neboť já nechci žít bez tvé lásky.

Stále vymýšlím nové SMS, zabíjím tak svoje štěstí. Ten přístroj, přes něj jsme spolu, i když každý sám. Svoje pocity skládáme do písmenek, úsměvy vkládáme do znamének. Kéž bych všechna slova vymazal a tváří v tvář před tebou stál. Chybíš mi.

Silněji Tě miluji, protože jsem Tě ztratil.

Vzpomeň si, lásko má, kdo Tě má rád, kdo slzy roní, je každý den sám, kdo špatně usíná, už nechce být sám.

Miláčku, vrať se ke mně, moc Tě miluju, věř mi! Vrať se ke mně, prosím. Miluju Tě!

Chybíš mi, jak člověku může chybět kyslík. Takže se mi, prosím, honem rychle vrať.

Skrýval ses za sliby, že tvá láska je skála,
pro mě byls jediný, o koho jsem stála.
Nádherně silný byl tvé lásky žár,
moc bych si přála, abys i dál o mě stál.

Chci ti říct, jak moc tě miluju. Bolí mě, když vím, že nemůžeme být spolu. Ale já počkám, osud nás svede zase dohromady. Patříme k sobě.

Proč mě to bolí vidět tě s jinou. Sama jsem se tě vzdala, vím to moc dobře, ale chybovat je lidský, ne? A odpouštět božský. Proč na mě nejseš jako Bůh? Miluju tě a bolí to.

Nebrat si to příliš k srdci, to se řekne lehce,
jenomže mé srdce nemůže a nechce.
Miluji tě příliš moc,
volám všude o pomoc.
Prosím dej mi šanci.

Dny bez Tebe plynou tak pomalu, dny s Tebou uběhnou tak rychle. Chci být stále s Tebou, dávat Ti něžné polibky a nechat se unášet vášní. Miluji Tě, jako nikdy nikoho.

L Á S K A je pět písmen, co ti změní život. Snad i ty ji někdy poznáš, a potom si snad uvědomíš, co jsi dneska udělal!

Moje srdce Ti píše tuhle SMS,
přál bych si Tě vidět ještě dnes,
bez Tebe jsem sám,
jen Tebe rád mám!

Tvé oči jsou jako jezero,
v nich stříbro hvězd se blýská,
kdo jednou se do nich zadívá,
tomu se po nich stýská.
Miluji Tě.

Když tě postrádám,
zavřu oči a vzpomínám.
Na to, jak to s tebou bylo krásný,
teď zas budou mi dny poloprázdný.
Chybíš mi čím dál víc,
už nevím, jak ti to mám říct.
Asi toho lituju,
ale musím říct, že tě miluju.
O jedno tě prosím,
i když u toho slzím,
nelži mi!

Ťal jsi do živého, moje duše umírá,
bez Tebe, miláčku, můj život skomírá.
Však ještě máš šanci mou zkázu zvrátit,
pokud se ke mně budeš chtít vrátit.

Řekni svému stínu,
ať mi podá kopretinu.
Moc se mi po Tobě stýská.

Až jednou budeš sám a zklame tě osud,
pak vzpomeneš si snad,
že tě má někdo rád
a miluje dosud.

Umírám bez Tvého náručí, umírám bez Tvých polibků a žádné jiné dotknout se nechci, protože jen TY jsi pro mě nejcennější!

Tak jako řádky bez písmen,
tak jako zatoulaný sen,
tak jako touha zlomená,
tak jako láska bez jména,
tak jako mraky bez nebe,
tak cítím já se bez Tebe...

Za tichého večera
padá hvězda z nebe,
smutno je mi, smutno,
když tu nemám Tebe!

Mrzí mě, co se stalo,
ale asi je to pro Tebe málo...
Chtěla bych vrátit čas,
a být bezstarostná zas...
Miluju Tě stále,
ale zřejmě jdem do finále :(

Zhroutil se mi celý svět! Ztratila jsem někoho, koho jsem strašně milovala a miluji! Už nemám nic, nemám Tebe... Ty jsi byl celičký můj život... Pořád Tě móóóc miluji... Vrať se zpět...

Šmudlo můj, strašně se mi po Tobě stýská... Chci Tě!

Můj broučku, i když nás dělí velké kilometry,
my to spolu zvládneme a dáme to na milimetry.
Každá vteřina je mi dlouhá bez Tebe,
když koukám večer na nebe.
Kde asi teď je hvězdička Tvá,
kdepak je láska má?
Už abychom byli spolu samotní,
mně samotné se srdce rozbuší.
Miluju Tě.

Když světlo mizí a probouzí se tma.
Když labuť plave, je tak nádherná.
Když velká louka květy je posetá.
Když za obzorem nebe se červená
a když já pláču, jsem nešťastná!

Tak těžké je ležet sám a jen na Tebe vzpomínat. Ani měsíc, hvězdy a snad ani sám Bůh nezná lék, jak ulehčit mi můj žal, že nemůžeš být zde. A tak, prosím, věř mi, že chci být s Tebou co nejvíc a hladit Tě po Tvé tváři říkajíc: Miluji Tě.