Nejlepší smsky

Byl jsi první, koho jsem milovala, jak jen žena milovat může... Byla jsem první, koho jsi ponížil, jak jen muž ponížit může...

Vzpomínám na Tebe a Tvoje něžná slovíčka,
a miluju Tě tak, jako ještě žádného človíčka.
Miluju Tě, lásko, i když nejsi u mě,
ty moje božská krásko, vrať se zpátky ke mně!

Mraky letí od jihu,
do oken se blýská.
Smutkem usnout nemohu,
neboť se mi stýská.

Ve své mysli tvé oči stále mám,
ve dne, v noci na tebe myslívám,
minutu od minuty je těžší bez tebe být.
Ale já vím, že v srdci tě mám
a nikdy tě z něj nevyndám...

Prázdné je srdce mé, zůstal jen smutek,
lásku jsi zahubil, zlý byl ten skutek.

Už denní světlo přehouplo se ve tmu,
já se těším, až Ti řeknu,
že chybíš mi čím dál víc,
já proti tomu nezmůžu nic...

Život je krátký. Tak konečně pochop, že tě miluju, všeho zlého lituju. Moc, strašně moc jsi mi ublížil a naši cestu překřížil. Ale stejně vím, že tě v hloubi duše stále miluju. Snad se někdy vrátíš...

Když mě chceš oklamat, řekni to hned. Nebudu ti v lásce s jinou překážet!

Mám pocit, že už nemám proč žít, chci opustit tento krutý svět, který mi nedovolí milovat. Už nezvládnu déle tu nespravedlnost, dívat se na tebe bez toho, abych tě mohla obejmout a říct ti, jak tě potřebuji. Tak ráda bych se tě dotýkala, dívala do tvých očí, hladila tvoje vlasy, pusinkovala tvou tvář a potom usla v tvém objetí. Ale o tom všem můžu jen snít, to je všecko nesplněný sen. Já nemám právo na lásku! Je hříchem to, že tě miluji? I navzdory tomu tě miluju, ale už nemůžu. Nezůstává mi nic jiného, jen této zemi sbohem dát a opustit svět, který pro mě nemá smysl. Já nemám právo být milována a milovat? Můžu se jen slepě dívat, trápit se a topit se v slzách a v nekonečném žalu a pomalu pro lásku umírat...

Bez Tebe jsou všechny chvíle jenom na draka.
Zkusím si Tě přičarovat - abrakadabraka.

Lidé spolu chodí z 5 důvodů: z lásky, pro peníze, aby se nenudili, pro závist a z lítosti. Já tě nemiluju, peníze nemáš, času mám málo, nikdo by mi tě nazáviděl a líto mi tě není. Promiň.

Smál ses mi do očí, teď zas se mi směješ. Já už tě snad ráda nemám, tak proč se mi furt směješ? Nepozdravíš, nepodíváš se na mě, jen se směješ a pomlouváš. Nech už mě být, nevšímej si mě... Směj se jiné a mě netrap, když už jsem zas konečně šťastná!

Jen po jedné se mi teď stýská,
je to dívka mému srdci blízká.
Stýská se mi po jejích nádherných očích,
které chci vidět znova
a do kterých jí chci říct
ta dvě krásná slova:
MILUJU TĚ!

Jen pár řádků, než setmí se,
jen vzpomínky, než vrátíš se.
Svým slovům křídla přidělám
a rychle ti je posílám.
Píši, že ty jsi můj jediný,
i když jsi mi tak vzdálený.
Líbíš se mi a ty to víš,
tak lásko, kdy to pochopíš?

Nevím, co se stalo,
co nám naši lásku vzalo?
Proč bez Tebe denně usínám,
proč Tvé oči proklínám?
Miluji Tě a Ty to víš,
jen mi prostě nevěříš.
Odpusť.

Nenávidím tvé rty, a přesto je líbám,
nenávidím tvé oči, i když se do nich dívám.
Nenávidím tvé dlaně, a přesto se jich dotýkám,
nenávidím tebe, a přesto tě ráda mám...

Dokud jsem Tě nepoznala, nevěděla jsem, co mi v životě chybělo. Teď znám Tebe a ptám se, proč mi chybíš? Proč my dva jsme se do sebe zamilovali, když jsme dobře věděli, že naše láska nemá budoucnost? Já Tě budu milovat už navždy - proto navždy zůstanu Tvá a taky smutná...

Lásko, my dva už nejsme spolu a už nebudeme, miluju jiného, pochopíš to někdy? Bylo to mezi náma krásný, ale tys to zkazil, tak proč mi po tom utrpení nechceš dopřát zase štěstí? Nepros mě, nechci Tě zpátky, nechci...

Když koukám na nebe,
myslím jen na Tebe.
Když svítí sluníčko,
jsi moje zlatíčko,
když svítí měsíček,
jsi jen můj mazlíček.
Miluju Tě a stýská se mi...

Tolik, kolik na Sahaře chybí vody, tolik miluje Tě moje srdce. Kolikrát Tě v zimě ruce zebou, tolikrát já chci být s Tebou!

Milovat, co to je za slovo, proč to slovo tak bolí... Nechci milovat, chci Tě nenávidět, ale nejde to...

Kdybych mohl být s Tebou a cítit Tvé tělo,
křičet - Má lásko, mám Tě rád! - by se mi chtělo.
Ty však nic nevíš o mé lásce k Tobě,
každý den za to jen nadávám sám sobě.
Vinu na tom nemám jen já sám,
že lásku k Tobě ve svém srdci mám.
Nepřemýšlej o tom, kdo jsem a odkuď Tě znám,
já dodám si snad odvahy a odhalím se sám.

Mám jen jedno skromné přání,
být s Tebou každou noc až do svítání.
Jen Ty dáváš mi sílu žít,
jen s Tebou navždy chci už být.
Chce toho mé srdce moc,
že chci s Tebou trávit každou noc.
Snad někdy splní se mi tento sen,
že budeme alespoň jednou spolu celý den.
Není pro mě snadné být bez Tebe,
cítím se jak slunce, kdyby bylo bez nebe.
Miluju Tě, lásko!

Já jsem teď sama a ty jsi teď sám,
co já bez tebe jen dělat mám?
Nemám tvou lásku, mám jen snění,
ta bolest a zklamání můj život celý mění.
Líbal a hladil jsi mě něžně a jemně,
tak krásně tulil jsi se ke mně.
V těch chvílích jsem si přála zastavit čas,
nepovedlo se a já tu chvíli chtěla zas!

Láska je jako růže, jejíž krása tě zasáhne hluboko v srdci a jejíž vůne se ti vryje do paměti... Ale musí se s ní umět zacházet, protože jinak tě poraní svými trny a rány se pak dlouho a těžko hojí. Já tě však chápu, dálka je nepřítel pro naši lásku. Co mi zbývá? Jen samota a láska k tobě stále trvající. Jsem jen tělo bez duše, lásky a bez tebe. Nezapomeň, že tě pořád miluji!

Chybí mi Tvůj úsměv, pohled očí Tvých... Tvůj skvělý humor, něžné doteky při tanci... Vím, už nikdy to nebude jako dřív, sám jsi mi to řekl... Teď můžu jenom snít, mám na sebe vztek...

Láska, co je to? Pouhý produkt chemických pochodů v těle. Tedy i nestálá, zrádná a zraňující. A co je nejhorší, člověk se jí může jen těžko bránit. S tebou jsem to poznal.

Já vím, že jsi mě miloval, ale opustils mě. Je ona lepší než já? Asi ne, protože jsme všechny stejný. Já tě pořád miluju a nikdy tě milovat nepřestanu!

Kde jsi, můj krásný sne,
má krásná představo nádherného dne,
má touho vášnivé noci,
má lásko, proč tady nejsi?

Když se ráno probouzím, přemýšlím, zda zavoláš. Sednu si na postel, držím telefon v ruce a čekám. Nic. Venku slunce už zapadá a já stále čekám. Uléhám do postele a myslím stále jen na Tebe. Říkám si: Určitě zavolá zítra. Jdu spát. Malá slzička stéká mi po tváři a říká mi: Asi zapomněl, asi nemiloval tak, jak sliboval...

Miluju... A proto si tu bublám, směju se a naříkám, proto líbám, skláním se a utíkám, protože už mám, co jsem vždycky chtěla... Pro Tebe, lásko, jen pro Tebe... A Ty volně padáš do náruče někoho jiného.

Do snu jsi mi vstoupila,
v těle Tě teď mám,
až zas oči otevřu,
budu jenom sám.
Miluji Tě.

Myslím na Tebe ve dne, v noci, nemůžu Tě dostat z hlavy. Vždy si vzpomenu na okamžiky, co jsi byl se mnou. Chtěla bych, aby to nikdy neskončilo. Nemohu zapomenout na okamžik, kdy jsem Tě spatřila poprvé. Miluju Tě a nechci Tě ztratit...

I když je dálka mezi námi velká, tak věřím v to, že my dva to překonáme, protože naše láska dokáže všechno!

Kdyby se všechny oceány obrátily dnem vzhůru, kdyby se vysypaly všechny hvězdy, kdyby už slunce nikdy nevyšlo. Nic by nebylo tak katastrofální, jako být bez Tebe!

Co z toho, že Tě mám,
když tu nejsi se mnou,
když sama teď hajám,
a ne ve dvou.
Je mi smutno, stýská se mi,
schází mi polibek, pohlazení.
Chybí mi objetí, chybíš mi Ty,
zbyl mi jen dotek samoty.

Má lásko, nebe je plné hvězd, ale ten měsíc jsi ty, svět je plný milenek, ale ta nejlepší jsi ty. Jestli zapomeneš ty, to je na tobě, ale já nezapomenu nikdy na tebe.

Chybí mi Tvé veselé oči, úsměvy, jemné dotyky a polibky - chybíš mi celý. A tak Ti posílám poslední pusu přes tyto řádky, i když je nejspíš nikdy Tvé oči neuvidí. Možná je to tak správné, možná ne, co my víme - skoro nic. Možná si to všechno jen namlouvám, ale jedno vím jistě, že v mém srdci budeš vždy ukryt. Vždy tam bude pro Tebe místo, místo na lásku, místo na porozumění, na přátelství.

Cosi se mi v očích blýská,
je to človíček, po kterém se mi stýská.
Na krček bych ho políbila
a po vlasech pohladila,
jen kdyby tu se mnou byl
a ke mně se přitulil.

Ze samého stesku
mám na čele vrásku,
jak se mi bude žít,
když Tě nebudu tak dlouho mít?
Nebudu slýchat Tvá něžná slovíčka
a nebudeš mi dýchat do ouška.
Má láska k Tobě hory přenáší,
však teď se nacházím v nesnázi.
Ať už to skončí a jsem zas s Tebou.
Miluju Tě.

Miláčku, prosím vrať se mi, tohle přece nemůže být konec, vždyť já tě tolik miluju.

Říkáš, že tě život nebaví
a že tě moje řeči unaví,
teď tu sedíš nade mnou
s hlavou smutně skloněnou,
já tě jenom tiše poslouchám
a víc říkat si netroufám,
když tě vidím u mě stát
a když vím, že chceš to vzdát.

Jsi má láska, něžný květ,
schází mi Tvá vůně.
Posílám Ti polibek,
mé srdce láskou stůně.

Mé srdce hledalo a našlo,
poznal jsem ten nejkouzelnější cit,
a teď nechápu, jak k tomu došlo,
že Tě už nemůžu mít.
Srdce mi krvácí,
stále Tě miluju,
láska se neztrácí,
věčně Ti ji slibuju.
Dostanu ještě šanci?
Prosíím :o(

Když se dívám do Tvých očí, vidím v nich celý náš svět. Když slyším Tvůj hlas, rozkvetu jak nejkrásnější květ. Když Tě držím za ruku, vím, že jsem v bezpečí. Když Tě líbám na rtíky, tak hlava se mi zatočí. Stýská se mi, miláčku.

Chci všechno vrátit zpět,
chci být opět v tvém náručí.
Chci Tě a to hned,
ta touha po Tobě mne umučí.
Ty ani netušíš, jak moc se mi stýská.

Už je to celý dlouhý týden, co jsi mě opustil, a mně to přijde jako století bez paprsků slunce, vody, tepla. To nejdelší století bez lásky.

Má pohádková princezno, Vaše polibky opíjejí rychleji než sklenice vína, Vaše objetí hřeje více než samo slunce, pohled ve Vašich očích je tajemnější než měsíční svit, s Vašimy doteky se nemohou měřit ani sami spanilí andělé, s Vaší krásou se nemůže rovnat ani duha po letní bouřce a být s Vámi je jako tančit v extázi v oblacích, ale být bez Vás, to je jako být sám v pustém a temném vesmíru, kde i ty nejveselejší oči pláčou. Stále na Vás myslím, stále o Vás sním.

Když srdce stůně, nejlepší je lék,
na ústa vtisknout polibek.
Vyléčíš mě?

Už se Tě nemůžu dočkat, Lásko moje. Doufám, že moje, srdíčko mé mi to napovídá. Vím, že jsem jiný, jen chci, abys to poznala sama. Miluju Tě, Lásko. Tvoje Láska.