Nejlepší smsky

Já jsem. Ty jsi. A láska je všechno, na čem záleží. Stýská se mi!

Neplač, protože to skončilo, buď ráda, že se to stalo...

Držím tvou fotku, ty jsi někde v dáli,
z očí tečou slzy, ty oči by si přály
vidět tě před sebou, ústa líbat by tě chtěla,
to sladké MILUJU TĚ ráda by Ti pověděla.
S tebou chci poznat lásky krásu,
po cestě lásky jít,
držet tě kolem pasu
a společně snít!

Prý vždy někdo překročí hranici kamarádství. Proč ne ty? Proč to tak bolí? Proč nedokážu říct... miluju tě?!

Miluju tě, ani nevíš jak. Nechci být bez tebe. Volat do tmy tvé jméno a koukat se do nebe... Chci tě znova, je to na tobě... Nechci a nebudu sama. Nebudu vůbec...

Miláčku, dnes zahlédla jsem Tě.
Jen na chviličku, nakrátko,
ty moje poupátko.
Ani pohled nevěnovals mi,
je těžké přiznat si, že jsme si teď tak vzdáleni.
Jako hvězda na nebi a tráva na zemi.
Tak prosím, vrať se mi!
A kámen ze srdce spadne mi.

Chtěl bych být teď s Tebou, třeba jen na chvíli
a někam si sednout, pozorovat motýly!
Jenže tohle už nepůjde, teď jsem tu sám,
tuhle píseň Ti po větru posílám.

Dostal ses mi do duše. A to tak, že mě nechceš. A já, zoufalec, se peru s pýchou!

Jediné přání chci si přát,
vedle Tebe navždy usínat!

Já vím, že asi víc jich trápíš,
že asi víc jich v sobě má svůj pláč,
že nejsem jediná, co k ránu proklíná sen svůj,
zoufale Tě prosím - buď můj!

Miluju Tě, strašně mi chybíš! Chtěl bych Tě vidět, pohladit Tě, políbit, obejmout, mazlit se a milovat. Nepřeju si teď nic víc!

Už jsem si myslela, že posíláš mi signály, ale najednou mi přestal znít mobil tvými tóny. Miluji Tě čím dál víc, ale není to láska, jak má být. Není totiž opětovaná!

Však ty to taky jednou poznáš, jak chutná zlost, zklamání, lítost a hořkost slz dohromady! Smutek si nevybírá. Přichází nečekaně a máš ho v sobě dřív, než ho ochutnáš naplno...

Koukám na tvoji fotku a tak přemýšlím, co je vlastně láska? To, že jeden miluje druhého a trpí, protože ten dotyčný ho nechce? Vůbec lásku nechápu a asi ani chápat nechci... Co z toho? Tebe mi to nedá, tak je to asi jedno... A tobě extra :,-(

Já mám v hlavě zmatek a pocity se misí s myšlenkama na Tebe, každá ve své skrýši se tiše blíží, pak mě dostane, při vzpomínce na Tebe jasnej plamen v srdci zaplane.

Lásko, nejspíš jsem se zmýlila. Myslela jsem si, že Tě miluji a že se mi po Tobě stýská. Omyl. Stýskalo se mi jen po pohlazení, sladkých slovíčkách a po polibcích. Nic víc, promiň!

Chtěl bych s Tebou ruku v ruce běžet letní loukou.
Měkké klopýtnutí na hebký mech,
vzrušený vzdech, já hořím touhou.
V přírodě mazlení, krásko,
způsobí mrazení láskou.

Nikdy bych si nemyslela, že se může láska proměnit v nenávist, ale jak sama na sobě poznávám, tak už vím, že je to možné! Proč?

Miluju Tě ze všech lidí nejvíc, ale nedokážu to říct! Už totiž nevěřím tvým krásným slovům, pokud mě nechceš ztratit, aspoň napiš MILUJU TĚ.

Mé oči Tě nevidí, mé srdce Tě hledá,
Tvůj úsměv mi tu chybí, ten mi nikdo nedá.
Miluj svět, přírodu, sebe
a hlavně nezapomeň milovat toho, kdo miluje tebe.

Něco mi chybí. Někdo mi chybí. Kdo? - Hádej třikrát. Kdo mi chybí třikrát? Kdo mi chybí devětkrát? Kdo mi chybí tolikrát, že to ani nejde spočítat? - Už víš? :o) Tak mi napiš něco hezkého.

Sedím u tůně, srdce mi stůně, slzy mi po tváři stékají, když vím, že mé rty se Tě nedočkají.

Móóc Tě miluju a doufám, že si dáme navzájem ještě šanci. Moc bych Tě chtěla, jsi úžasnej kluk a umřu bez Tebe! Moc mi chybíííš...

Běží si dny po dnech,
doufám, že rychle to uletí,
já zas ucítím Tvůj dech
a spočinu ve Tvém objetí.

Broučku! Tak moc Tě miluju, že mě až bolí srdíčko. Chtěla bych Ti usínat v náručí a vidět Tvoji tvář jako první, když se probudím. Proč nemůžeme být spolu? Tvá Beruška.

Proč jsme se museli rozejít? Moc tě miluju, nechci tě ztratit. Prosím, dej mi ještě šanci. Vím, že mě máš ještě pořád rád, vždyť nám k tomu nic nebrání... Lásko, prosím, vrať se ke mně. Bez tebe nemá můj život smysl.

Jako samotář bez duše i těla
si teď připadám,
kéž bys tu tak se mnou býti směla
a já necítil se tolik sám.

Lásko moje, jsem ráda, že tě můžu mít jenom pro sebe, jsem ráda za každý den, kdy tě můžu vidět, za každý polibek, který od tebe dostanu. Broučku, jsi pro mě vším, celý můj život. Je mi šíleně moc smutno a chtěla bych teď být v tvojí náruči, ale to momentálně nejde, tak aspoň nejsladší pusinečku na světě ti posílám. Tvoje zlatíčko. Miluji tě.

Jestliže mě nemáš rád, tak proč pořád sním?! Jestliže lásku necítíš, tak proč věřím lžím?!

Jak krásně voní Tvé vlasy...
to bude láskou asi.
Jak krásně zní Tvůj hlas...
chtěl bych být s Tebou zas...

Pro Tebe já stále truchlím,
po večerech slzy pustím,
ať spadnou mi na polštář
a unese je noční zář.

Ve tmě bloudím, ztracený v myšlenkách...
srdce krvácí, v tom někdo zašeptá...
Nechci už slyšet tyhlety hlasy,
pořád se vracejí, ptají se, kde jsi...
Odpověď nenajdu, smutek si nesu...
mysl se potápí do černých lesů...
Srdce víc krvácí, nechci už žít,
život se vytrácí, čas navždy jít...

Chtěl jsem Tvoje srdce, podalas mi kámen.
Zvolna dohořel mi v duši - bílý plamen.

Kdybych byl Kolumbus,
projel bych s tebou světa kus,
kdybych byl Romeo,
vylezl bych do tvého okna modrého,
ale nejsem ani jeden z těch,
co leží v papírech,
tak já tady a ty tam,
každý jsme na to sám.
Stále čekám na tvé zavolání,
nic se neděje, tvé číslo mě už ani neprozvání,
vrať se mi do náručí,
než nás stesk zapomenout naučí.

Častokrát jsi mě líbal na má ústa, častokrát jsi mě hladil po tváři, já nezapomněla... Teď líbáš jinou na ústa, hladíš cizí tvář... Tak už mi zavolej, lásko moje!

Kdyby tak šel čas vrátit,
nemusel bych Tě ztratit...
Moje srdce patří stále Tobě,
ale proč necháváš je ležet v hrobě?

Dvě hvězdičky na nebi na sebe svítí, protože bez sebe nemůžou být. A říkají si: Miluji Tě! Jedna jsi ty a druhá já. Miluji Tě a už Tě nechci nikdy ztratit.

Proč se to muselo stát? Proč jsi říkal: Mám tě rád? Proč jsi mě stále klamal a svoji lásku mi sliboval, když jsi mi chtěl jen ublížit? A to se ti opravdu povedlo!

Sním a vidím jenom Tebe,
samo peklo, s Tebou nebe!
Sním a Ty jsi sen,
sama bolest, s Tebou láska jen!
Sním a nechci poznat ráno,
sama nic, s Tebou, co je zakázáno.

Víš, srdíčko moje, i když jsme tak daleko od sebe, jsem jen Tvůj, mé srdce patří jen Tobě. Myslím na Tebe každou vteřinu. Chtěl bych se k Tobě přitulit. Miluju Tě, lásko!

Pro jedno kvítí
slunce nesvítí...
Ale co když já jsem ta kytička,
která nemůže žít bez sluníčka...
A moje sluníčko už svítí pro jinou... kytičku...

Lásko, ptám se, kde jsi? Jestli náhodou nejsi u jiné, nejsi, věřím, že nejsi, a věřím, že Ti chybím stejně, jako Ty chybíš mně. Broučku, toužím, abys mě obejmul, řekl miluju Tě a já byla šťastná... Pak by se stalo něco, co považuji za sedmý div světa - políbil bys mě. Mé srdéčko touží po tom Tvém. Miluju Tě a nikdy, nikdy nepřestanu.

Procházím temnou ulicí,
vidím Tvé oči zářící,
Tvé oči, jež se na mě smály,
jsou teď daleko, daleko v dáli.

Sním o Tobě, o Tvém těle,
co krásně hřeje.
Snad mne bude hřát napořád
a lásku mi vyznávat.
Toužím s Tebou prožít vše, co si budem přát,
s tím, že jeden druhého bude mít rád.

Za každou chvíli s tebou
platím víc, než se ti může zdát,
a z jedné nekonečné lásky
míň než málo náhle zbývá.
Proč vůbec do očí mi tvrdíš,
vážně tě mám strašně rád...
Už nikdy nebudeš, kým jsi býval.

Stříbrný měsíc, to je můj posel, po něm ti posílám bolest mého srdce.

Ty jsi mé slunce a já jen Tvůj stín. Ty hoříš beze mě, já však bez Tebe nemohu být.

Ty jsi můj miláček... tak proč mě nemiluješ?

Když někoho ztratíte a chcete ho zpátky, musíte bojovat. Já se o to pokusil, zbytek je už na tobě...

Usínám a nechce se mi,
usínám a stýská se mi,
a proto posílám Ti básničku
pro Tvoji sladkou dušičku,
ty můj milý kvítečku!