Nejlepší smsky

Svět, to nejsi jen ty.
Já vím, ale uvěřit tomu nedokážu...

Můžu se jen na něco zeptat? Proč si svoje chyby uvědomíme až příliš pozdě... A čas nejde vrátit a věci nejdou změnit... proto si přeju zapomenout :o(

Zlatíčko moje jediný, Ty jsi ten nejkrásnější a nejmilejší človíček na celém světě a já Ti přísahám, že Tě nade vše moc a moc a moc miluju a nikdy Tě neopustím! Pamatuj, že bez Tebe život nemá cenu a kdybych ztratila Tebe, ztratila bych i své srdce. Vím, že i Ty mne miluješ, vím to! Líbám Tě, ty moje milované zlatíčko!

Krásná byla tvoje slova,
chtěla bych je slyšet znova.
Tvých dotyků si užívat
a bolest teď nevnímat.
Proč to všechno skončilo
a mé srdíčko se zhroutilo?

Proč ráda tě mám a ty mě jen pořád proklínáš? Proč na tebe neustále myslím, proč tě v mysli mám? Proč chci být stále s tebou, ale ty nemáš na mě nikdy čas?

Ahoj Andílku, být s Tebou je jako být v Ráji, Tvůj úsměv rozzáří můj. Chtěla bych poznat Ráj, je tak blízko a přece nedosažitelný. Jsem šťastná díky Tvým očím.

Až jednou nebudeš moct chodit, jíst, spát... ŽÍT... vzpomeň si na mě, protože přesně takhle bylo mně, když jsi mě opustil!

Medvídku můj, kdybys věděl, co pro mě znamenáš. Jsi pro mě vším. Nemůžu bez tebe žít! Potřebuju tě, stejně jako tráva potřebuje slunce, jako člověk vodu! Tak moc tě potřebuju a ještě víc! Bude to tím, že tě mám strááášlivě moc ráda a nechci o tebe přijít. Ale ty o nás rozhodneš, to ty rozhodneš, jak to bude dál...

Dnes jsem v posteli měla milence, byl dobře stavěný, svalnatý, vysoký, hnědé pronikavé oči, tajemný úsměv... škoda, že o tobě musím jenom snít. Chybíš mi a nejen v pelíšku.

Teď, když jsme si už dali sbohem, uvědomuju si, co pro mě znamenáš, přesně toto... vzduch... a bez něj se nedá dýchat. Pořád Tě strašně miluju!

Proč se mi všichni diví,
že můj úsměv je lhář,
když směju se jen v okamžiku,
kdy vidět mohu Tvoji tvář!

Je mi smutno a jsem tu sám
a jen na Tebe, lásko má,
neustále myslívám.
Chybíš mi...

Pluli jsme spolu na lodi. Vítr nás po vlasech pohladil. Sluneční paprsek hřál nás na kůži. Pak něco se stalo, teď cítím jen chladno a v duši mám pusté a bolavé prázdno. Ve vodě topím se sama, díváš se a je ti to jedno... Trápíš mě.

Minulost, budoucnost, přítomnost... Na ničem nezáleží, nikde tam nejsi...

Jednou ráno se probudíš a zjistíš, že všechno, o co jsi bojoval s tímhle světem, je pryč. Tak dobré ráno, lásko!

Všechno se změnilo - ty nejsi ty, já nejsem já, láska není láskou, život není životem, ale děti jsou jen jednou dětmi, dejme jim každý svoji lásku a na jinou zapomeňme.

Chybí mi Tvý doteky na mým těle, chybí mi Tvý rty na mých, chybíš mi tu celou svou bytostí. Musím jen čekat a doufat, že toužíš po mně jako já po Tobě.

Potkávám LÁSKU, potkávám stesk,
po cestách křížem k nám jdou.
Neboj se lidí, neboj se hvězd,
zastav se, ne náhodou...

* Tahle hvězdička je má * a tahle Tvá...
Kéž nebyla by tolik vzdálená!

Osud je tvrdý protihráč. Schovává esa v rukávu. Kdo bez viny je, ať soudí. Jeden se směje, druhý bloudí. Na rtech tu zlobu ze smutku, denně se bojím... rozsudku.

Tam, kde otevřu oči, tam vidím to, co jsem dřív neviděl. Tam, kde je zavřu, vidím tvoji lásku, tam, kde je otevřu, vidím tvoji zradu...

Zklamals mě, ublížils mi, pošlapals mě, sebrals mi všechno, moje srdce, mé city, mou hrdost, mé já... Já plazila se po kolenou, prosila, plakala, trpěla... Já, ta hrdá a zpupná! Jen já... Ty ses mi jen smál, marné naděje dávals mi... A já tě milovala. A stále miluji... ale ty se to nesmíš dozvědět.

Neklopme oči, když nás to oba tak mrzí, otočme stránku a na novou, čistou zkusme znovu a lépe začít psát.

Mám jen tebe a vedle sebe prázdnou postel a zas jen sebe :-(

Je mi smutno, malinko,
možná trochu k pláči.
Zatoužil jsem na krátko,
držet Tě v náručí.

S prstýnkem od Tebe,
pohrávám si nesměle,
s myšlenkou na nás dva,
hraju si od rána.
Je skoro poledne,
já myslím jen na Tebe,
blížím se k večeru,
myšlenka vtíravá skrývá se v šeru.
Je skoro noc
a Ty pořád chybíš mi tu moc!

Až nebude nic, pro co chtěl jsi žít,
pak teprve poznáš, jak strašné je CHTÍT!
Chtít někoho MILOVAT,
chtít někomu LÁSKU DÁT!
Ty víš, jak žiju já,
že jen Tobě patří myšlenka má.
Že chybíš mi víc než chleba a sůl,
mám na duši rány a SRDCE JEN PŮL!

Ptáčku zpěváčku,
komu říct miláčku,
když kocourek už tu není,
svět se náhle ve tmu mění...

Bez tebe, broučku, cítím se jak v plotě kůl, jako nebe bez mráčku, já chci jen tebe, miláčku. Moc mi chybíš, proč tu nejsi, proč jenom, proč, já ptám se každou noc. Chybí mi tvoje něžné dotyky, ty tvoje sladké polibky, ty lahodné rtíky na těch mých. Miláčku, chci ti říct: Miluji tě móóóc!

Jako když šálek oddělíš od talířku, když květině utrhneš květ, když obloze vezmeš hvězdy, když slepému vezmeš hůl, když člověku vezmeš duši... Tak mi je, když nejsi se mnou. Proto miluji Ty chvíle, kdy jsme spolu a já Ti můžu říct, jak moc Tě miluji.

Jedno slovo jako otazník nad vzpomínkami visí, je krátké a bolestivé. Po vyslovení jako trn srdcem projede. Tak ho vyslovím naposled a pak zapomenu. PROČ?

Co víc ti můžu dát,
když tě mám tolik rád.
Jsou to slova pouhá,
ale pravda a touha.
Nenech si ji utéci,
lásku mou žijící.
Mysli si, co chceš,
pravdu nikdy nezapřeš.
Miluju tě.

Haló, hledá se ten,
co srdce zlomil mi jen.
Haló, hledá se ten,
kterému mé srdce patří jen.
Haló, hledá se ten,
co Princezno říká mi jen.
Haló, hledá se ten,
co říkat ode mě nechá si Méďo jen.
Haló, hledá se ten,
koho miluji já jen!

Medvídku, miluju tě pořád... Copak to sakra nikdy neskončí? Já už takhle nemůžu dál. Nedokážu bez tebe existovat. Asi jsem se úplně zbláznila, do Tebe. Prosím vrať se mi...

Chtěla bych s Tebou spáti každý den,
však je to neuskutečnitelný sen.
Ve dne, v noci se s Tebou milovat,
na to jen mohu myslívat!
Oči modré jako obloha,
proto jim žádná neodolá!
Mé myšlenky jsou jen na Tebe,
tak proč, proč, lásko, jsme tak daleko od sebe?
Miluji Tě čím dál víc,
tak mi prosím, lásko, znovu neubliž!

Je to těžké takhle žít,
chci být k Tobě pouze blíž,
chci být s Tebou každý den,
ne mít pouze tento sen.

Chci být zase jenom s Tebou,
peřinu mít povlečenou
a Tebe mít v ní zachumlanou.
Hořím touhou mít Tě zpátky
a pod hlavu dát Ti z rudých růží plátky,
to aby se Ti dobře spalo
poté, co si mé tělo s Tvým něžně hrálo.
Chci zas celé dopoledne!

Miláčku, tak opět jsme se museli na dlouhou dobu rozloučit. Ani nevíš, jaká je ve mně prázdnota. Má hlava je jen plná nekonečně krásných vzpomínek. Teď už na Tebe nedosáhnu. Nemůžu cítit Tvůj slaďoučký polibek a Tvé něžné pohlazení. Snad to vydržím a neutrápím se. Miluji Tě.

Lásko, tak moc se mi stýská po Tvém zamilovaném pohledu, po Tvých slaďoučkých polibcích, něžných dotecích a slovech plných lásky. Miláčku, je těžké být bez Tebe a moc to bolí, ale já stále věřím, že po prázdninách bude všechno tak jako dřív. Stále si opakuji: MY to zvládnem, spolu dokážeme nemožné... Pamatuješ, kdy jsi mi to pověděl? Miluju Tě.

Ležím v postýlce a do stropu koukám. Tiše přemýšlím a po Tobě steskem umírám. Už aby ses mi konečně vrátil a můj život zase vzhůru nohama obrátil. Chci se k Tobě přitulit, něžně Tě políbit. Chci vzpomínat na úžasnou minulost, cítit a užívat si Tvoji přítomnost a plánovat s Tebou společnou budoucnost! Strašně se mi po Tobě stýská! Už aby ses mi vrátil!

Ty už jsi usnula, já usnu taky.
Tvé jméno před spaním zašeptám.
Chtěl bych je zakřičet, v noci se nekřičí.
S Tvým jménem na rtech usínám.

Chtěla bych ti hledět do očí, na vše hrozné zapomenout, hladit tě něžně a celý, celičký den se k tobě tisknout...

Proč ses na mě tenkrát podíval?
Proč ses tenkrát tak krásně usmíval?
Proč mé srdce tvé oči zmátly?
Proč už se na mě tak nedíváš?
Proč už se tak neusmíváš?
Proč pouhé ahoj jsou naše setkání?
Proč budoucnost bez tebe mi strach nahání?
Proč tě miluju, když ty mě ne?

Víš, miláčku, někdy mám pocit, že to bez Tebe nevydržím. Jen nevím, proč tohle NĚKDY trvá STÁLE. Chci Ti říct, že nemůžu bez Tebe být. Pa, srdíčko :-*

Neuplyne noc a neuplyne den,
aby se mi nezdál o Tobě sen.
Chtěla bych Tě líbat, chtěla bych to moc,
chtěla bych Tě hladit celou dlouhou noc...

Když se neozýváš, mám strach, že jinou líbáš. Když se neozýváš, bojím se, že sám nebýváš. Když se neozýváš, sama bloudím v myšlenkách, mám o Tebe, lásko, strach. Když se neozýváš, věřím Ti, ale přesto se bojím. To proto, že Tě tolik miluji a nechci Tě ztratit.

Ahoj můj andílku! Ani nevíš, jak je ten den bez Tebe dlouhý :o( Chybí mi Tvoje něžné i žhavé polibky, doteky, pohlazení... Chybíš mi úplně celý. Jsi moje největší štěstíčko a jediná lásenka. Nevím, jak to do pátku vydržím. Miluji Tě a nikomu Tě nikdy nedám (s nikým se dělit nechci)! Pa, Tvoje andělka.

Lásko, mně se tak strašně moc stýská. To nikdo nikdy nepochopí. Je mi bez Tebe jak bez vzduchu a mé myšlenky jsou jen u Tebe. Není to fér, pořád na Tebe myslím a na všechno ostatní zapomínám. Pa pa, miluju Tě!

Ač jsou sny jen pouhá zdání,
vyhýbají se mi jako sníh máji.
Nedávno jeden krásný
se mi přesto zdál,
v něm Ty a já jako šťastný,
zamilovaný pár.
Dnes cítím, že pouze sen to byl
a v mém srdci se brzy bolest uhnízdí.
Přála bych si usnout a opět ten krásný sen snít
a nikdy se z toho snu nevzbudit.
Miluji Tě!

Proč mi takhle ubližuješ, což nevidíš, že Tě mám ráda jako ještě žádnýho jinýho kluka? Stýská se mi po Tobě a nemohu na Tebe zapomenout, jsi pro mě vším, udělala bych pro Tebe úplně všechno... protože Tě móóc miluji, ale Ty mi ubližuješ a děláš, že mezi námi nic nebylo a ani není.