Nejlepší smsky

Chybí mi Tvé krásné oči, chybí mi Tvoje krásná, tajemná vůně, chybí mi Tvůj krásný hlas, ale chybíš mi hlavně Ty. Tak prozraď mi, kdy uvidím Tě zas?

Miláčku můj, tak se mi po tobě stýská! Brzy už budem spolu, za pár dní se zase uvidíme. Zlatíčko, nemůžu se dočkat, až tě budu líbat, držet tvou ruku, dýchat tvůj dech, poslouchat, jak nádherně bije tvé srdíčko. Miluji tě.

Sám jsi řekl, že to už nemá cenu! Tak mě teď netrap, že se ke mně chceš vrátit! Už jsem zničená dost!

Až když jsem poznala, co je zklamání
a jak malý je svět,
pochopila jsem to volání...
Lásko, vrať se mi zpět!
Moc Tě miluju a lituju toho, co jsem Ti udělala!

Chtěla bych, abys tu se mnou byl,
abys mě něžně pohladil,
aby jsi svou lásku mi dal
a vášnivě se se mnou miloval.
Šli bychom spolu světa kraj,
prý žijou tam lidi, co lásku znaj.
Chvěje se tam s námi zem,
až tam dojít, to je můj sen.
Zřítit se do propasti rozkoše a lásky,
hodit za hlavu životní vrásky.
Osmý div světa spolu objevit,
hřát Tě svým dechem, potěšit.

Miláčku? Sněží! Vyjdi ven, natáhni ruku, každá vločka je jeden polibek ode mě. Tajou Ti v rukách stejně jako já. Chybíš mi, moc Tě miluju.

Těžší je žít bez tebe, než zemřít... Miluju tě...

Dnes v noci mi ňadra voněla javorem... Tesknota, lokálka z prázdnin, v mlhách se plouží... Alejí kaštanů pěšinka od Tebe vzpomínku dlouží... Vrať se mi, lásko... Čekám...

Vždy, když kouknu na nebe,
zahlídnu kousek tebe,
když mě slunce pohladí paprskem,
vím, že mě máš ráda celým srdíčkem.
Dnes svítí pořád,
už bych se chtěl u tebe ohřát,
dívat se na západ slunce
a držet tvé něžné ruce.
Pod peřinku si s tebou vlézt
a něžňounce tě svést,
mazlit se a milovat
a sebe ti darovat.

Sněhová vločka na zem se snesla. Je první, první z mnoha set. Slaná slza, kapka citu, po tváři stéká. Je první, první, co má hojivý účinek. Sladká láska už není sladká. Je první, první, co hořce chutná. Milovaný člověk už není. Je ale první, první, co byl můj...

Miláčku, cítím každý Tvůj dotyk a Tvé polibky mne hřejí na místech, kde se mne Tvé jemné rty dotkly. Zavřu oči a jsi tu se mnou. Toužím být s Tebou, lásko!

K čemu dál žít,
když nemůžu s tebou být?
Brala jsi má slova na lehkou váhu,
mé srdce je teď plné žalu...
Jak jen to vydržet mám,
když v srdci zůstalo mi tisíce ran?
Víš, jak se léčí žal?
Ne? Tak to tě proklínám...

Nikdy se nemrač, i když jsi smutný, protože nikdy nevíš, kdo se může zamilovat do Tvého úsměvu.

Nemohu už vůbec spát,
kdybych si jen o Tobě mohl nechat zdát.
Teď už myslím na Tebe,
jak Tě chci mít u sebe.

Listí žloutne, obloha ztmavla - blíží se podzim. A já marně hledám důvod k jedinému úsměvu. A jakmile prší, pláče obloha nad mojí bolavou duší, nad srdcem plným prázdnoty.

Nechci tě potkávat, nechci tě znát,
chci tě už navždycky ze svýho srdce vymazat!

Venku je krásně, svítí sluníčko
a jen po Tobě, lásko, prahne moje srdíčko.

Strašně moc mi scházíš... už nikdy nechci být bez Tebe, moc Tě miluju a na tom buduju.

Stýská se mi po Tobě strašně moc,
chtěla bych s Tebou strávit nejednu noc.
Už se těším, až si lehnu vedle Tebe
a nad náma bude modré nebe! :-*

Jak často vychází slunce na oblohu,
jak často kněz se modlí k Bohu,
jak často ruce v zimě zebou,
tak často chtěl bych být s Tebou!

Slunce hřeje Tvá víčka,
vánek se mě dotýká.
Posílám Ti srdíčka,
ten čas tak strašně utíká.
Večer tiše usínat
a nevědět, jak se máš,
chce se mi umírat,
můžu jen doufat dál,
že jednou se mi vrátíš...

Ahojky miláčku, strašně moc mi chybíš! Už se těším, až Tě zase budu moct obejmout a políbit na Tvé krásné rtíky, které mi děsně moc scházejí! Miluji Tě, Tvá

Ani nevíš, jak strašně mi chybíš. Chybí mi Tvá krásná slovíčka, která jsem vždy slýchala, Tvé něžné dotyky, kterými jsi mě vždy zahaloval, Tvé něžné polibky, které jsi mi rozdával... Chybíš mi celý! Ještě něco Ti musím říct... Miluju Tě.

Proklínám, ty tvoje oči proklínám, tvoje ústa, tvůj úsměv, ale hlavně TEBE! Nezasloužíš si, abych pro tebe plakala.

Ty jsi ten, kterého hledám, a konečně tě mám. Chodíme spolu krátce, a ty mi zahýbáš. Vím, je to jiná, nemusíš nic tajit, já jiného si můžu najít, ale na tvoji lásku je ŠKODA zapomenout.

Praská mi srdíčko a tečou slzy.
Proč, lásko, skončilo všechno tak brzy.

Posílám Ti pozdrav kratičký
z internátní světničky.
Tady přebývám,
na Tebe stále vzpomínám.

Miláčku, můžu tady sedět, stýskat si a smutně koukat. Vím ale, že i když jsi tak daleko, stále tě v srdci mám. Když v posteli pak sama ležím, jako bych tě měla vedle sebe, přitom je to jen sen. Jak ráda bych si tenhle sen splnila, usínat vedle tebe, k tobě se v noci tisknout a vedle tebe se ráno probouzet! Miluji Tě.

Proč? Proč se to stalo,
proč mě to tolik vzalo,
proč nemůžu už s Tebou být
a musím jen o Tobě snít...
Byl jsi sluneční paprsek,
který mě ráno probouzel,
byl jsi můj nejkrásnější sen.
Já na Tebe vzpomínám
a nic kolem sebe nevnímám.
VRAŤ SE!

Ahojky, děsně moc mi chybíš! Kamkoliv se podívám, vidím Tvé krásné oči a ještě krásnější rty, které bych chtěla líbat pokaždé, když jsme spolu!

Posílám Ti všechna nevyřčená slova, která mohla dozrát jenom v osamění. To je také blízkost. Chybí mi však teplo schoulené v Tvé dlani.

Ahoj myšáčku, moc mi chybíš, strašně si přeju, aby jsi byl jen můj. Moc Tě miluju, snad to víš...

Venku je zamračeno,
jako mé srdce je zachmuřeno.
Být bez Tebe mne ubíjí,
lásko má, já Tě miluji!
Chybíš mi jako voda květince,
toužím po Tvém objetí,
chtěl bych Tě líbat velice,
Bože, už ať ten dnešní den uletí!

Nechci, ale zároveň ti musím psát. Nechci ti psát jako první, ale přesto píšu. Nechci tě vidět, ale toužím po tobě. Nenávidím tě, ale přesto MILUJU.

Kdyby můj stesk po Tobě
dostal mraku podobu,
od obzoru k obzoru
skryl by celou oblohu.

Nevidím, neslyším... jsem slepá
a do ticha slza mi po tváři stéká.
Milovala jsem Tě, srdce své Ti otevřela,
s tvým odmítnutím láska má shořela.
Jak dlouho bude mi ještě trvat
na Tebe zapomenout?
Kdy bude moci mé srdce
pro jiného zase vzplanout?

Bledá tvář se do zdi dívá,
mému srdci nic nezpívá.
Neslyším lásky hlas,
vzácnější než zlatý klas.
Kam se láska vytratila,
připadám si jak matka, která potratila.

Zlato! Stýská se mi! Móóóóóóóc! Udělej s tím něco!

Prosím, prosím, smutně koukám,
přitul se ke mně maličko.
Chtěla bych, abys věděl,
že jen pro Tebe mi bije srdíčko.

Jsi jako slunce, které září,
jsi jako polibek na mé tváři,
jsi jako král, který vládne své zemi,
chci ti jen říct - stýská se mi!

Jsi můj sen i má noční můra!
Nejím, nespím
- kudy chodím, jen na Tebe myslím!
Lásko, vrať se mi zpět,
jinak se mi zhroutí celý svět!

Jak překrásný je čas,
když můžu Tvou lásku, Tvé tělo přijímat zas.
Lásko, hořím touhou po Tobě,
proč nejsi v mé náručí právě teď, v této době?

Zdál se mi včera sen a ty jsi byl v něm. Možná, že jen proto, že to byl příběh můj. Těším se na dobu, kdy řekneš: Jsem jen tvůj. Ale mé oči budou zatím tisíce a tisíce slz prolívat, než napadne tě, kdo tě má vlastně rád. Byl to příběh a pohádka, snad i takhle to jednou začíná. Jen nevím, jak dlouho mám se ještě ptát, jestli na mě vůbec vzpomínáš? Až slunce zapadne a na nebi vyjdou hvězdy, náš příběh se začne znovu zdát...

Chtěl bych být tvým plyšákem,
v postýlce vedle tebe ležet,
mít kůži modře plyšovou
a svět nechat běžet.
Být tvým mazlem na hraní,
po ruce, když je třeba,
dostávat něžné polibky,
jaké mi nikdo jiný nedá ;)))

Sladké a krásné sny Ti přeju, miláčku, mám Tě rád, hvězdičky Tě budou hlídat celou noc, hladit bych chtěl Tvou krásnou tvář. Moc se mi stýská.

Prodám se, zradím, zabiju, odhodím zásady. Šílím, a vidíš, už nežiju. Teď a tady, stačí jen naznačit, pokleknu a duši si roztluču na hadry...

Představuju si svá ústa na tvých a ty je NECÍTÍŠ! Kdybych křičela, tak mě NESLYŠÍŠ! Kdybych byla nahá, tak mě NEVIDÍŠ! Miluju tě a ty o tom nevíš... Lásko, kdy se probudíš?

V srdci bolavém
vzpomínky na naši lásku,
dnem nocí přemítám
- kde jsi, konipásku?

Jen si vzpomeň, lásko moje,
co si přálo srdce moje.
Chtěl jsi po mně jednu noc,
já chtěla toho asi moc.
Chtěla jsem jen s Tebou být,
více týdnů v roce mít,
na čas s Tebou strávený,
v jedno tělo spojený.

Lásko, stýská se mi po Tobě, po Tvých rtech a hebké pleti...