Nejlepší smsky

Říkáš, že vzpomínáš jen na to, co bylo dobrý... ale já nechci vzpomínat... já stále doufám...

Loučení není tak snadné
pro toho, kdo měl a má tolik rád.
Když promluví srdce zrádné,
je těžko sbohem dát.

Při zapadajícím slunci nám štěstí nepřálo,
jeden pospíchal a druhý tolik času měl...
Všechno by dopadlo, kdyby jen osud chtěl.
Představ si, že bych tě v náruči měl...

Sluníčko zapadá
a mě tak napadá,
že mi chybí Tvoje rty!
Sluníčko zapadlo
a mě tak napadlo,
že mi chybíš jenom Ty!

Já vrátit teď musím Ti srdce Tvé,
co na dlani mě hřálo,
i když jen chvíli mi patřilo,
i tak to zato stálo!
Pořád Tě moooc miluju!

Když stín se večer do okna mi vloudí,
já přijdu k Tobě tak, jak sis to přál
a řeknu, po čem Tvoje srdce touží
a potom spolu zůstaneme dál.

Chtěl bych se vedle Tebe probouzet každé ráno, cítit Tvé tělo vedle sebe, cítit vůni Tvých vlasů, líbat Tvé něžné rty a šeptat Ti do ouška I LOVE YOU.

Proč opustil jsi srdce mé, proč opustil jsi ho právě teď, proč mi vůbec nevěříš, proč žiji jenom pro Tebe, proč myslím jenom na Tebe... Protože Ty jsi láska má a bez lásky nemohu žít já... MILUJU TĚ!

Chybíš mi, miláčku, strašně moc
- celý den a celou noc!
Bez Tebe je den dlouhý
a nestačí pohltit moje touhy
- líbat Tvé rty, s Tebou se smát
a cítit, jak mě máš rád.

Nežiji, když Tě nevidím, nežiji, když Tě necítím. Stůňu steskem, který mě utápí v rozmaru. Lásko má jediná, proč den se zhasíná a osud je tak přísný!

Venku se už zvolna stmívá,
myšlenky jsou zmatené.
Nikdo se na mě neusmívá,
stýská se mi - Tobě ne?

Teď v dáli bloudím sama. Ty víš, že jiného nehledám. Věřím, že přijde čas, kdy se vrátíš a zlíbáš mé rty zas!

Chci žít i přes zklamání, které jsem v životě prožila, a dokázat tomu, kdo mě zklamal, že život patří zklamaným a ne těm, co nás klamou!

Zdál se mi sen, jenž ukradl mi spaní,
že za lásku platíme vysokou daní.
Ta daň je velký stesk a touha,
kterou pak vyplní jen chvíle pouhá.

Jak blaze mi bylo, když jsem s Tebou stál, ale teď přišly chvíle, co jsem zůstal sám. Lásko, miluji Tě!

Miluji Tvé kudrnaté vlásky.
To, že nemůžu se jich dotknout,
mi způsobuje vrásky.
Miluju Tvůj roztomilý nosánek,
ten chybí mi taky kapánek.
A Tvá ústa něžná
líbat bych jen chtěla.
Chci cítit teplo dlaní Tvých
a slyšet zas Tvůj zvonivý smích.

Neuměla jsem být smutná. Neuměla jsem být smutná, byla jsem s Tebou. Nyní neumím být šťastná. Nyní neumím být šťastná, už nemám Tebe!

Láska je slovní označení, které se bojím projevit.
Láska jsme my dva, a přesto každý sám.
Láska je mé srdce, které Ti ráda dám.
Láska - jedno slovo, písmen pět,
a přesto je v nich vyznačen celičký můj svět.

Škoda, že teď nemůžeš být u mě... chci tě líbat, hladit a objímat... mít Tě aspoň malou chvíli jenom pro sebe... Posílám velkou pusu na dobrou noc.

Jsi pro mě důležitý, zlatíčko, jako moje srdíčko, chci tě vidět, slyšet, cítit, abych mohla znovu svítit! Miluji tě, tak jak miluje strom svoje květy a ty to víš, ale jen sám k sobě vzhlížíš! Prosím napiš!

Měl jsi někdy někoho opravdu rád? - Protože jestli ano, tak bys měl vědět, že čas nejde vrátit zpět.

Když ráno vstávám a nemám Tě u sebe,
můj den je prázdný, když jsem zas bez Tebe.

Proč ve tvých krásných kukadlech pořád vidím lásku, když tvé srdce už dávno jiné patří.

Chybíš mi, broučku, strašně moc, chtěla bych být s Tebou, dotýkat se Tě, hladit a líbat, jenomže to nejde, nejsi tu se mnou, možná jsi s nějakou jinou - kdo ví... Miluju Tě z celého srdce...

Stýská se mi, chybíš mi,
moc po Tobě toužím.
Obejmi mě, miluj mě...
nebo se láskou usoužím.

Vylezla jsem z vany - a jdu do pokoje a zavírám oči a doufám, že až je otevřu, tak na postýlce budeš hajat Ty. A zas nic, asi jsem špatný kouzelník. Ne a ne si Tě sem přičarovat. Ale budu trénovat a jednou se mi to určitě podaří a odměnou mi bude Tvé krásné tělo.

Když jsem se do tebe zamiloval, myslel jsem, že by bylo fajn být s tebou. Když jsme spolu chodili, myslel jsem, že by to mohlo být navždy. Když sis našla jiného, myslel jsem, že nemá cenu žít... Miluju tě ale dál.

Chtěla bych, aby první ranní zpráva, kterou budeš číst, byla ode mě. Jako první kapka rosi, jako první paprsek sluníčka a jako můj první úsměv, který jsi viděl na mé tváři. Dobré ráno!

Noc je tak strašně dlouhá a mé myšlenky tak bezedné! Škoda, že ti nemůžu dát ani polibek! Je tak sladký a zamilovaný! Chci tě hladit ve vláscích a líbat na rukou a milovat tě celou.

Proč už tě nezajímám? Už se ti nelíbím? Nejsem pro tebe dost dobrá? Ona je lepší? Hezčí, zábavnější? Proč už si mě nevšímáš? Proč mě znovu nepohladíš? Nepřitiskneš ke mně své rty? Nepřitulíš ke mně své tělo? Proč?

Růže je jak láska, trní je zrada,
nikdo však neví, že tě mám moc RÁDA.

Já Tě tu, lásko, postrádám,
scházíš mi čím dál víc a sním
o tom, že hlavu svou přikloním
k Tobě na polštář,
chci Tě líbat a hladit Tvoji hebkou tvář,
jsi pro mě vším.

Mou duši zachvátil smutek a polární zima. Jen Tvá přítomnost a úsměv může mé srdce rozehřát!

Posílám Ti pusu, ale jenom jednu,
až se zase uvidíme, tak Ti jich dám bednu!

Rozejít se mohou lidé, kteří se neprolnuli. Ale my? Jak se rozejít? Neponeseme v sobě každý kus druhého v sobě?

S Tebou se loučím,
svůj dopis končím,
nic nevnímám,
na Tebe vzpomínám.

Nevěřím, nevěřím,
že láska je jen pouhý klam.
Láska je... Vím to, vím.
Vždyť na ni právě umírám...
Zdál se mi sen,
o tobě a o mně jen.
Nejprve jsme si povídali,
potom se i milovali.
Pak se vše kolem mě probudilo
a to nádherné skončilo.
Tak ti přeji pěkný den
a mrzí mě, že to byl jen sen.

Jednej za sebe, já nehodlám za tebe rozhodovat, avšak nelíbí se mi cesta, kterou jdeš.

Lásečko, stýská se mi, bez Tebe nejsem nic, jen půlka čehosi, prázdný jak nádoba bez dna, až budeš u mě, budu Ty a Ty budeš já, budeme my.

Ležím na posteli a vzpomínám.
Proč jen tomu nevěříš, že to stále ještě bolí.
Mým zprávám se jenom vyhýbáš!
Kéž by se aspoň na chvíli vrátil ten čas,
který byl jen a jen náš.

Miluji Tě, tak mi, prosím, neubližuj - neopouštěj mě!

Přeji si s Tebou být,
životem s Tebou jít,
prožít lásku, pro nic se netrápit.
Vím, není to možné, nech mě aspoň o tom snít!

Lásko, u srdce je mi hned těžko,
když nevidím Tě vteřinu
a jak se okamžik našeho setkání blíží,
myslím, že se pominu.
Jsem na Tobě závislá.
Tvé náručí je mým rájem.

Víš, že miluji Tě jako nic,
co na světě může být.
Každý den mi s Tebou krásně bylo,
teď už jen pár vzpomínek mi zbylo.
Přeji si Tě zase míti,
lásko má, jen s Tebou býti.

Nemohu nenávidět toho, koho jsem už jednou milovala.

Ty chvíle, které jsme spolu strávili, nám nemůže nikdo vzít! Byly krásné doteky tvoje a tvé krásné modré oči byly jenom moje. To vše zůstalo jen v mých vzpomínkách, ale ze vzpomínek se žít nedá!

Nyní jsou dny, kdy jsou všichni šťastní a mé srdce o to víc krvácí. Proč nejsi se mnou, když mě prý tak miluješ?

Vzpomínám na náš první dotek, pohled, úsměv, polibek. Miluji Tě, lásko. Vrať se, prosím!

Představ si, že dnešní den je Tvůj poslední, co bys chtěl udělat? Na světě nejsme věčně, tak se už konečně vyjádři... Prosím!

Když Měsíc skryl se v stínu Země,
přání své jsem zašeptal,
aby cit, jenž polapil mě,
Tvé srdíčko rozehřál.
Věřím v sílu Luny svitu,
když teď o Tvé kráse sním,
jenže právě chybíš mi tu,
kéž Tě brzy uvidím!