Nejlepší smsky

Měl jsem hezký sen,
jak nádherný byl můj den,
v tvé blízkosti,
láska a jen něžnosti.
Těším se, až budeš zdravá
a u mě v postýlce zcela nahá.
Miluji tě, koťátko.

Jediný problém, co mám, je ten, že Tě miluju, ale chápu, že jich máš víc, protože mě máš ráda.

Padala hvězda malá,
já s tebou jsem se na ni smála.
Padala jasnou oblohou,
já myslela, že rozdělit nás nemohou...
a přesto již nejsme spolu,
s tou hvězdou spadli jsme dolů.

Tvá vášeň ve mně oheň vzplanula, toužím po Tobě a v náruči chci Tě mít. Tak proč utíkáš mi stále, když přeješ si, aby Tvé srdce láskou mohlo být a s něhou Tě jemným vánkem ovívat. Vždyť jinak Tě to spálí zaživa, na to musí býti dva...

Nemám už sílu čekat, až se rozhodneš. Odcházím sama, i když vím, že bez Tebe už nikdy nebudu taková jako teď. Sbohem, lásko.

Srdce se mi touhou svírá,
div že z toho neumírám.
Toužím, ani nevím po čem,
povídat Ti nemám o čem.
Jen ten pocit neodbytný,
jsi pro mě stále tak nedobytný.
Nikdy jsem nic tak silně necítila,
ale Tobě jsem se stejně nikdy nelíbila.
Zklamání je pro mě denním chlebem,
stále doufám, že jsou věci mezi zemí a nebem.
Jsi tak chladný, že by Ti i smrt záviděla,
já jsem ten Tvůj chlad nikdy nepochopila.

Proč objímám jen sebe?
Proč přes slzy nevidím nebe?
Proč se tak hloupě ptám,
když jsem tady sama?
Proč tě ráda mám,
i když mé srdce je samý šrám,
samá rána?
Proč ses na mě tenkrát tak smál,
proč jsi mi tolikrát lhal?
Proč, proč, proč,
otázek mám moc,
kdy mi na ně dáš odpověď,
kdy přijdeš a řekneš si o zpověď?

Už je to dlouhý čas,
co jsem hladil tvůj krásný vlas.
Velký stesk je v mém srdíčku,
chtěl bych vidět svou růžičku.

Miluji Tě, ale už dávno dohořel
plamínek naší velké lásky.
Proč jsem tu sama, pláču
a kladu si otázky?

Kde jsou ty chvíle, kdy nám patřil svět, kdy milovals mě jako květ a nebe bylo plné hvězd? Chci zpět tu lásku naši a znovu prožít naše štěstí.

Chtěla bych Tě líbat na celé Tvé krásné tělíčko, objímat Tě, něžně se Tě dotýkat, dívat se do Tvých nádherných očí, no prostě být každou volnou chvilinku s Tebou! Škoda, že nás teď dělí taková vzdálenost. Chci Tě! Miluju Tě!

Umíš jenom lhát,
ty už prostě nedokážeš mít někoho rád
a lásku čistou dát...
Byla to chyba, tak moc tě milovat!

Ležím v postýlce a srdce mi stůně. Držím v náručí Tvé slůně a každým okamžikem myslím jen na Tebe. Jsi má láska, jsi to nejkrásnější, co mě v životě potkalo. Dnes už vím, že život bez Tebe by pro mě neměl žádný smysl. Máš to své srdíčko na tom správném místě. Miluji Tě, lásko, a vždycky budu.

V době, kdy čteš tuto SMSku, už není tvé číslo v mém seznamu! Pa, puso.

Chybovali jsme oba... ale už není síla na to, abych odpouštěla... Miluju tě, ale říkám dost... na tohle už vážně nemám... Jeden z nás to musí říct, tak SBOHEM.

Můj nejdražší miláčku, mé srdíčko pláče velikou bolestí a velikým smutkem, protože nejsi u mne. Chtěla bych Tě líbat a dotýkat se Tě. Jsi tak krásný, když se na mne usmíváš a říkáš mi, že mne miluješ. Tvůj jazýček je ze všech nejsladší a dokáže ve mně vyvolat ty nejnádhernější pocity. Jen Ty mne dokážeš rozpálit. Ty jsi ten můj miláček, kterého chci mít po svém boku až do konce svého života. Miláčku, vrať se mi, potřebuji Tě!

Znamenal jsi pro mě všechno na světě... Ale uvědomila jsem si, že my dva k sobě nepatříme... Chtěla bych se Ti omluvit... je mi to všechno moc líto... Mám Tě ráda.

Ty moje nejmilejší srdíčko,
mně se stýská víc než maličko.
Chtěla bych Tě hladit, líbat, objímat,
jazykem o ouška se zajímat.
Rukama o kůži, svaly na bříšku,
nebo jen spokojeně vrnět s Tebou v pelíšku...

Mé oči Tě zde nevidí
a srdce Tě tu hledá,
Tvůj úsměv mi tu chybí
a ten mi nikdo nedá.

Broučku, bez Tebe jsem jako bez srdce. To totiž dřímá u Tebe a tiše pro Tebe bije. Pamatuj na to prosím a nikdy na to nezapomeň...

Miluji Tě čím dál víc, už bez Tebe nechci žít, jedna noc bez Tebe je jak celý život bez lásky.

Už se nemůžu dočkat, až zase spatřím tvoji andělskou tvář! Až se to tvých očí budu moct zahledět! Až ucítím tvé hřejivé dotyky! Až na rty tě budu moct sladce políbit!

Od té doby, co Tě znám,
krásný pocit v srdci mám,
miluji Tě čím dál víc
a nevím, jak Ti to mám říct.

Možná jsi ten pravej, a možná taky ne! Ale každopádně, jestli jsi, tak jsme se našli moc brzo, ani jeden jsme si nestihli nic užít! Snad časem, ale teď vážně hledáme oba něco jinýho!

Pěknej jsi - to vím. Hodnej jsi - to taky vím. Miluješ - vím. Ale koho - to netuším! Já to bohužel nejsem :,(

Když slunce své paprsky ukáže,
naše láska divy dokáže.
Když mraky slunce zahalí,
nám to snad nevadí.
Ta láska je naše
a ty víš, že uvidíš mě zase.
Kdy uvidím zas tebe
a otevře se mi tvé nebe?

Nad tebou se hvězda třpytí,
v tvých očích se zas vidí.
Radost z toho mám velikou,
ale v srdci tu vzpomínku nemilou...

Když uhasne svíčka, nic to není.
Když uhasne láska, vždy se něco změní.
Plamínek dohoří, jiskra už není.
Proč se to stalo? Proč se to mění?

Sny prý lidské touhy skrývají.
Je to tak, myslím na Tě potají.
Myslím na Tě stále moc,
vždy, než přijde temná noc.
To pak o Tobě mívám sny,
tím horší jsou pak bílé dny.

Proč nemůžu být s tebou,
procházet se s tebou pod noční oblohou?
Já vím, chybu jsem udělala,
když jsem tě sama nechala.
Teď je mi to líto,
mám tě pořád ráda a bolí to!

Vojna jedna zkur...., pořád mi Tě, miláčku, bere!

Kde jsi? Vím, že ne u mě a mně se tolik chce...

Chybí mi tvé sladké políbení,
chybí mi tvá něžná slova,
chybí mi radost z probuzení,
chybí mi to zas a znova.
Chybíš mi ty celá,
má krásná paní,
proč jen se s tebou nemůžu
uchýlit ke spaní.
Říct ti ta sladká slova
MILUJI TĚ,
a pak už jen snad
- LÁSKO, CHCI TĚ!

Jsou lidé, které nechceme ztratit,
jsou dluhy, které se musí splatit.
Jsou chvíle vzácné, které chceme zastavit,
je tu ale minulost, která se musí napravit...
Už nebudu hledat lásku, už nechci cítit bolest.
Milovala jsem jen Tebe!

Když den se blíží a ty s ním,
moje srdce chce tě mít.
Slunce zapadá, je tu noc
a moje láska chce tě moc.

Magické je nebe v noci,
luna má jej ve své moci.
Lásko má, buď se mnou,
šeptám nocí temnou...

Lásko, proč to muselo takhle skončit? Chybíš mi a nedovedu popsat, jak moc mě to vše mrzí. S naším rozchodem skončilo vše - už se neuvidíme. Miluji tě!

Večery jsou osamělé,
netoužím jen po Tvém těle,
chci si s Tebou povídat,
do očí se Ti podívat.
Chci cítit Tvoji přítomnost,
být v Tvém srdci stálý host.
Buď mou láskou stálicí,
toť vše, co jsem Ti chtěl od srdce říci.

Miluji Tě víc, než si může kdokoli na světě představit. Když jsem s Tebou, jsem v sedmém nebi. Když ne, myslím na Tebe. Zůstala bych s Tebou až do skonání světa. Jen abych Ti udělala radost. Miluji Tě a už se to nezmění...

Budu na Tebe čekat, dokud neodkvete poslední kytička. Ale spěchej, zima už je za dveřma.

Nevíš, jak mi od toho dne je. Od toho dne, kdy jsem tě ztratila. Nevíš, jak hrozně mi je a co každým dnem prožívám... Miluji Tě.

Nevím, jak mám popsat to, co cítím,
jak mám vyjádřit, co se ve mně děje.
Je ve mně tma a všude krouží ptáci beznaděje.
Jak vypadá tvůj svět?
Jakou má barvu právě teď?

Je všední den a já vzpomínám... Vzpomínám na Tebe - vždyť jsi můj sen. Jsi mi tak milý a krásný. Já bych chtěla, miláčku, než půjdu spát, vlasy Ti pohladit, polibek dát. Škoda, že daleko musím tak žít, když bych chtěla, miláčku, u Tebe být.

Tys mou lásku vzal
a odnesl si ji, že nikdo neví kam.
Já se tě teď ptám,
proč jsi to udělal,
když jsi svou lásku ke mně jen předstíral?

Moc jsem Tě chtěla, opravdu moc,
ale ty jsi moc daleko, dál než dlouhá noc...
lásko.

Jen jednu otázku mám a na tu se každou noc ptám. Co asi děláš? Teď, v tuhle chvíli, v tomto století... mé myšlenky k tobě vždycky odletí. Jsem sama, jen s obrazem tvé tváře v mysli, jak srdcová dáma... Opuštěná, jen s bolestí v srdci, když na tvé oči vzpomenu si. Viděla jsem v nich celý svět, vypadal jak růžový květ. Ten ale brzy odkvetl. Nevím, co si pořád namlouvám, sama sebe se ptám: Proč? Nemělo se to stát, byla to chyba!

V očích se zatřpytí kapky slz,
šíp Amorův neprotne srdce skrz.
Plamínky lásky v srdci pohasínají,
všechny Tvé city ke mně zřejmě umírají.
Já ale miluji Tě dál,
čas však jako by vše vzal.
Nebo to je jen sen?
Já probudím se z něj?
Sen to nebyl, bohužel,
a ty jsi ode mne odešel.

Miláčku můj, bez Tebe je můj život smutnej, chybíš mi a já čekám na naše další střetnutí. Vzpomínka na každou chviličku, co jsme byly spolu, mne spaluje a já neustále myslím na Tebe. Posílám Ti po jarním vánku spoustu polibků a po sluníčku milé pohlazení. Jsi moje všechno a já bez Tebe nedokážu žít. Chci být s Tebou napořád, abych necítil tu bolest loučení. Miluju Tě.

Beruško, beruško,
jsi moje srdíčko,
chtěl bych tě líbat,
chtěl bych tě svlíkat,
a ne se jen na tebe dívat.
Nemůžu žít bez tebe,
tohle je básnička pro tebe!

Měsíček vyprávěl hvězdičkám,
že se Tě nikdy nedočkám.
Měsíček mi v noci žaluje,
že Tvé srdce jinou miluje.