Nejlepší smsky

Stýská se mi, stýská po těch očích tvých.
Venku se zas blýská, schází mi tvůj smích.
Sedím u okna, chtěla bych vidět tvou tvář.
Ani fotku tvou nemám, zbyl mi po Tobě jen pláč.
Ta slza, co po tváři mi teče,
se k Tobě nikdy nedovleče.
Je kvůli Tobě, moc jsem tě milovala,
tys nepoznal, co všechno bych ti dala.

Když někoho opravdu miluješ,
poznáš to, bohužel, až když ho ztratíš...
Tak doufám, že se mi sem zpátky vrátíš
a zády ke mně se neobrátíš!
Je mi smutno bez tebe,
jsem tím celá bez sebe!

Když odjedeš, cítím se tak smutně.
Tvoji přítomnost musím míti nutně.
Bez Tebe jsem jako ryba bez vody.
Ale s Tebou zažívám jen šťastné chvíle pohody.

Ahoj miláčku, chtěla bych Tě mít u sebe v postýlce a dívat se, jak krásně spinkáš. A usínat s pocitem, že na světě jsi kvůli mně a já zas kvůli Tobě. Miluju Tě!

Nikdo neví, co bude zítra... Ale jednou budeme zase spolu. Ty to víš a mně to taky konečně dochází.

Ztratil jsem tě. A přitom jsem tě tak dlouho hledal. Tak moc tě miluji. Prosím vrať se. Jak mám žít dál, když jediná věc, pro kterou dokážu žít, jsi ty.

Závidím vzduchu, že tě může neustále objímat, závidím sluníčku, že ti může neustále líbat rty, závidím i větru, že se ti může neustále probírat vlásky. Závidím tvým ramenům, že jsou neustále tak blízko tvému srdíčku, závidím... kalhotky jsem už zmínil?

Miluji tvá ústa a tvé polibky,
cítím tvé tělo a tvé dotyky.
Myslím na Tebe dnem i nocí
a mé srdce je v jednom ohni.
Mé srdce bije jen pro Tebe,
ale to tvé už pro mě ne :(

Mé oči touží po Tobě, tak moc Tě chtějí spatřit. Má ústa lační po Tobě, tak moc Tě chtějí políbit. Mé srdce neuhasitelně hoří, něco mu ale chybí! Lásko, vrať se!

Celý svět splynul do jedné šedi a nemá barev, jako míval ve chvílích, kdy jsme se milovali. Hledám smysl pro co žít... nezbývá nic jiného než snít, že jednou, možná... možná přijde ta chvíle, kdy si odpustíme své chyby a svět nabyde barev a rozměrů.

Chybíš, scházíš mi, postrádám, hledám Tě, vzpomínám, myslím na Tebe, zbožňuji, líbám jen Tebe, ale hlavně Tě srdcem moc miluju, andílku.

Miluji Tě jako nikoho na této planetě! Tak, prosím, pochop, že bez Tebe nejde žít! Miluji Tě!

Až setkáme se naposled,
až přijde den,
kdy ústa bledá jako led,
řeknou ZAPOMEŇ.
Pak půjdu brázdou
v rozkvetlém brambořišti,
tam, kam lidé jdou,
když ztratí své příští!

Mám tě ráda... ne - MILUJI TĚ jako nikoho jiného na světě. MILUJI TĚ. Ale musím tě nechat jiné. Sám jsi to tak chtěl, dal jsi mi ten těžký úděl.

Taky se mi stýská, pusinko, po našich promilovaných nocích pod nebem plným hvězd!

Miluju tě, lásko, ale ty mě ne! Nedokážu se tě lehce vzdát, ale ty mě ano! Proč je ti milejší jiná, a ne já, ta, která tě tolik miluje. Vidím tě, chci s tebou být, ale nejde to. Říkáš mi, že mě miluješ, proč ale tolik lžeš?

Jsi slunce, jsi ranní rosa, co se zachytává na rozevírajících se květech mé lásky k Tobě, jsi andílek, který vždy stojí při mně. Miluji každé místo na Tvém těle, Tvé rty mě uvádějí do rozpaků a Tvé oči vidím vždy, když v noci usínám a zavírám oči. Miluji Tě a nikdy se Tě nevzdám.

Proč srdce krvácí, když láska odchází? Já ptám se proč? Krev z mého srdce pomalu stéká, a TY? Ani tě to nezajímá...

Pořád budu věřit tomu, že se k sobě vrátíme. Budu tomu věřit tak dlouho, dokud jeden z nás nezemře.

Říkáš, že mě miluješ,
tak proč ty tvé zásady?
Někdy máš divné nápady
a jde z tebe strach...
A já se bojím dne,
kdy přijde krach našeho vztahu
a moje láska bude v tahu...
Mám strach, že chceš jako ostatní jen to jedno...
Není to pravda?

Kde stále sílu brát?
Kam před Tebou utíkat?
Z karet si stavět pevný hrad
a čekat, kdy začne vítr vát?
Já nechci víckrát vzpomínat!
Ten večer - měla jsi dávno spát.
Ten večer sis chtěla jenom hrát
a já se měl loutkou stát.
Líbat a nemít při tom rád?
Takhle by měl svět fungovat?
Večer objímat, ráno lhát?
Polibků ve tmě litovat,
když ráno dává noci mat?
Tohle se vážně mělo stát?
Zbývá mi jen si tiše přát
jedenkrát neprohrát.

Už tři dny jsem necítila Tvoje rtíky na svých a to je pro mě strašně dlouho! Nemůžu se dočkat, až budu zase s Tebou, lásko. Moc Tě miluju, jsi moje štěstíčko. Jsi to, co pro mě znamená nejvíc na týhle planetce...

Dobrou noc a hezké sníky,
pusinky na tvé rtíky
bych ti dal,
ale nesmím se jich dotýkat.
Dotýkal bych se jich rád,
kdybych tě směl milovat.
Nevím, čím to je, že na tebe myslím den i noc,
už mi to připadá jak nemoc.
Mně ta nemoc nevadí,
ale tobě aby to nebylo otravný.
Hezky se měj
a třeba na mě vzpomínej.

U stolu sedím,
do tmy hledím,
na Tebe vzpomínám
a lásku zaklínám.
Líbam Tě, miláčku,
doprostřed čumáčku,
na obě očička,
Tvá milující kočička.

Miláčku, já už to bez Tebe nemohu vydržet, strašně moc Tě miluju! Všechno mě moc mrzí! Potřebuju Tě mít u sebe, protože jsi ten nejdůležitější a nejkrásnější smysl mého života. Miluju jen Tebe, tak mi to, prosím Tě, věř. Vždyť víš, jak moc pro mě znamenáš... Chybíš mi... Nevím, jak dlouho to bez Tebe vydržím, tak dej mi ještě šanci! Nechci se Tě jen tak vzdát! Myslím jen na Tebe a nic jiného pro mě neexistuje! Moc Tě chci! Miluju Tě.

Ty zlomils mi srdce,
do duše vhnal mraky,
život chutná trpce
opuštěným, mně taky.
Sama na světě když usínám
a v srdci jenom žal,
pokaždé se nebe ptám,
kdo mi tě, lásko, vzal!

Proč mi nezvedáš telefon? Já už vím, asi se nechceš opičit, když já ti zvedám něco jinýho :o)

Miláčku, stále Tě moc a moc miluji, na to nezapomeň. Nemusíš mě milovat, měj mě alespoň rád navěky... Stýská se mi po Tvém sladkém miluji Tě.

Utíká den za dnem, týden za týdnem... nemohu být s Tebou a moc mě to trápí, lásko. Vím, že Tvoje srdíčko se cítí opuštěné, ale já jsem stále s Tebou. I když jsme od sebe daleko, duší i srdcem jsme stále u sebe... Miluji Tě!

Počítám hvězdičky na nebi a jedna, ta nejkrásnější mi chybí. Lásko, miluji Tě!

Zamilovala jsem se do Tebe, i když jsem věděla, že nesmím. Věděla jsem, že budeš daleko, ale i tak jsme věřili v naši lásku. Ty jsi najednou odešel s jinou, a já se ptám, co jsem dělala špatně? Proč už nikdy neuvidím Tvé oči, proč mě nikdy neobejmeš? Já bez Tebe umírám - protože Ty jsi byl celej můj svět. Teď se zhroutil a nic nemá smysl. Já Tě miluji a Ty se to už nedozvíš... Neumím zapomínat na lásku, tak promiň, já jen miluji.

Vím, že jsi mě opustil a nic k tomu neřekl, ale zapomněl jsi na to, že tě někdo miloval a moc jsi mi ublížil. Miluji tě stále, ale na některé věci se nedá zapomenout a to jsou zklamání, která jsi zavinil ty. Urážel jsi mě, pomlouval a podváděl. A to dokáže jen necitelný kluk a věř, že těch je na světě DOST! A ty patříš mezi ně!

Chybíš mi, když je mi smutno, chybíš mi, když jsem sama, ale nejvíc mi chybíš, když jsem šťastná!

Tvoje ústa jsou brána do pekel, když se jich dotknu, peklo mne pohltí a tvá láska mne v kotli usmaží.

Já chtěl jsem se dotýkat hvězd...
mně stále teď zní to v uších.
Já chtěl jsem se dotýkat hvězd,
těch hvězd, co ti tak sluší,
těch hvězd, co mám já teď v duši...

SBOHEM... To bylo vše, cos mi řekl.
Proud slz mi z očí tekl.
A ty ses otočil a odcházel.
S mou láskou jsi krutě zacházel!
A já tu teď stojím sama a pořád tě ráda mám.
Ale za to, jak ses zachoval, tě nenávidět začínám!

Proč si mě nevšímáš? Proč děláš, že neexistuju? Proč mi nepíšeš? Proč tě pořád miluju? Nenávidím tě za to, cos mi udělal, ale vrátí se ti to, věř mi...

Když osud dopřál lásku nám,
snad dopřeje i shledání.
Kdo v srdci pravou lásku má,
tomu je krátké čekání.

Stýská se mi... po Tvém ranním pousmání,
po Tvých očích, co přebrodily noc,
stýská se mi po Tvé dlani,
s níž přicházíš mi tak vlídně na pomoc.
Stýská se mi, po čem víc a po čem méně?
Stýská se mi po Tvém jméně...

Bez Tebe prázdná je noc, skončil flám,
nenech mě, má hvězda padá, odlétám.

Chci vidět tvé modré oči,
jak se lesknou po půlnoci.
Chci cítit tvé jemné rty,
které klamou jako ty.
Chci zase vidět, jak ležíš
a upřeně na mě hledíš.
Chci být zase jenom s tebou,
cítit, jak tvé ruce zebou.
Miluju tě.

Chybí mi tvůj hlas, tvé rty, tvé polibky, tvá očička...
abych to zkrátil, chybíš mi celá, celičká!
Lásko, miluju tě!

Blíží se dny, kdy budeme každý sám. Chci, abys věděl, že budu o Tvém polibku snít. Budu sama usínat a sama se probouzet. Prosím Tě o to, aby ses alespoň jednou v tyto dny zastavil, na nebe se podíval a mou tvář si ve slunci představil. Já budu snít každou vteřinu a Tvou tvář si vždy v mysli vybavím, protože Tě moc miluji a vidina návratu mé opuštěné srdce zotaví.

Potkala jsem anděla, byl úžasný, milý, nádherný - z jeho očí zářilo zvláštní teplo, pod doteky jeho rukou jsem se rozplývala a potom mu to nejcennější dala... Kdybych se lépe dívala a v andělovi ďábla poznala, tak bych teď tolik nelitovala...

Daleko jsem od Tebe, ale nemusíš se bát - já už kromě TEBE nedokážu jiného milovat. Ležím v pelíšku a usínám... na co asi vzpomínám? Na dny s Tebou prožité, štěstím celé poseté! Miluji Tě!

Ublížila jsem Ti a já to vím,
proto Tě teď opouštím.
Ne! Já nechci! Chci Tě zpět!
Odpověz mi prosím hned!
Ptám se smutně sama sebe,
kdo mě vezme zpět do nebe?
Všude slyším tvá sladká slova.
Ne, já nesním, chci Tě znova!
Slzy mi stékají po tvářích,
tvou fotku držím ve dlaních.
Stále jen vzpomínám a stále jen sním.
Mé srdce patří Tobě, teď už to vím...

Nevím, jestli to víš, ale mohl bys to poznat. Vím, že ty jsi udělal první krok, teď je řada na mně...

Dívám se na nebe,
všude, kam se podívám,
vidím jen a jen Tebe.
Proč mě srdce bolí,
snad víc než rány posolené solí.

Jsi pro mě jako živá voda z pohádky,
omlouvám se za hádky.
Miluju Tě šíleně moc,
nechci o Tebe přijít ani na jednu noc.
Ani na jediný den,
jsem do Tebe blázen.
Hej kotě, možná jsem Ti to neřek, ale spíš jo,
hoří mi po Tobě touhou srdce a nejen to.
Jsi sluníčko moje, co mraky od nás odžene,
já, až budeš chtít, Tě za to dovezu do nebe.

Jak stýská se stromu,
když vítr větve láme,
tak stýská se mi po Tobě,
když neležíš po mé straně.