Nejlepší smsky

Stále cítím Tvou vůni na svých dlaních,
stále cítím Tvůj polibek na svých rtech.
Stále si myslím, že líbám Tě na nich,
stále doufám, že vrátíš se v příštích dnech.

Stýská se Ti? - Mně po Tobě moc! Chybím Ti? - Ty mně šíleně! Potřebuješ mě? - Já Tebe hrozně moc! Miluješ mě? - Já Tebe víc!

Je mi smutno, miláčku můj, že právě teď nejsme spolu. Je mi smutno, miláčku můj, že Tě v této chvíli nemůžu obejmout. Je mi smutno, že Tě nemůžu políbit. Je mi smutno, že jsi tak daleko. Chybíš mi, sluníčko moje. Chybíš mi jako hvězdičky měsíčku. Chybíš mi moc, moc, moc. Vím, že Ti je taky smutno a že se Ti stýská po mém objetí a pohlazení. Potěším Tě zanedlouho, už ani jeden z nás nebude smutnej a budem už navěky spolu. Miluju Tě, sluníčko moje.

Bolest, kterou nosím, nevíš, jak bolí a trápí mě, protože ty jsi nikdy nevěděl, co to ta BOLEST je! A vlastně jsi ani nevěděl, co je to LÁSKA, však ono se ti to jednou vrátí...

Nevěděla jsem, že bez tebe to bude tak těžký. Já tě chci zpátky... Potřebuju tě. Není den, abych si na tebe nevzpomněla, na to, co jsme spolu krásného prožili. Kam se podívám, vidím tebe... Já tě chci zpátky! Vrať se mi prosím!

Strašně se mi stýská, nic mi není, kromě bolesti u srdce - neboj, to je láska. Miluji Tě!

Bez tebe den s nocí splývá a slavík nedá ani tón, bez tebe čas je vlídnej jak mráz a zbytečně svítá.

Nechápu sama sebe. Nechápu, proč tě mám pořád v hlavě. Nechápu, proč se o tebe pořád zajímám. A už vůbec nechápu, proč tě pořád MILUJU... Nenávidím tě za to, co jsi mi udělal. Proč? Já už bez tebe dál nemohu být...

Sedím sama v pokoji,
kde hoří jenom svíčka.
Je to jak na orloji,
lehni si a zavři víčka!
Miluji Tě.

Nevím, nevím nic... nevím jak dál a nevím co s námi. Nevím, jestli tě ještě miluju.

Bylo krásné se tě dotýkat, bylo krásné se s tebou milovat... ale mělo to smysl za cenu toho, že mě teď neznáš?

Je zbytečné milovat toho, o kom víme, že nás nikdy milovat nebude. Prosím vysvětlete to mému srdci!

To, cos mi udělal, pořád strašně bolí a to, že už spolu nejsme a asi nikdy nebudeme, mě zžírá. Ale víc mi vadí to, že po tom, co jsme prožili, nejsme aspoň kamarádi!

Tobě už nemá cenu říkat, že jsi lhář, že jsi mi ublížil a ubližuješ neustále... Jen by ses měl naučit jednu věc... MILOVAT. Ale na to musím počkat, až dospěješ, a to hned tak brzo nebude!

Věrně jsme se milovali,
lásku jsme si přísahali.
Stačil jenom mráček malý
a my jsme si sbohem dali.

Ráno přišels, políbil mě,
večer usnul a snil o mně.
Je to krásné, mám Tě ráda,
proč otáčíš ke mně záda?!
Ctila jsem Tě, milovala,
ze spaní Tě pak volala.
Co jen dělat mám,
když tu tvoji novou znám?
Ublížils mi, moc to bolí,
budu z toho bouchat holí.
Měsíček vychází,
má láska odchází.
Co já dělat mám,
když vše je tu a tam...

Proč mi připadá, že Tě ztrácím?
Proč mám obavy a pláči?
Nechci Tě ztratit...
Chci Ti být stále nablízku!
Telefon a net
jsou jediný náš svět.
Proto pořád píšu, volám,
nic jinýho nevykoumám.
Víkendy jsou naše radost, láska
a rodiče starost, vráska.
Snad mě máš pořád rád
a budeš i dál o mě stát!

Mám jeden velkej sen,
vrátit čas zpět
a vše s Tebou si prožít jen.
MT pořád!

Tak krásná je Tvá hebká tvář,
ve snu ji vídám jako zář.
Tak bolestná a krásná je,
jak anděl vzlétá do ráje!

Už se mi očka svírají
a Tobě otvírají,
takže až půjdeš v noci spát,
mysli na toho, kdo Tě má velmi moc a moc rád.

Ztratit tě by znamenalo ztratit srdce a to já nechci... Vzpomínáš, když jsi mi to psal? Proč jsi tak lhal?!

Ujíždím vlakem, noční krajinou,
myšlenku v sobě skrývám jedinou.
Vzpomínku v hlavě a v srdci lásku,
kamkoliv pohlédnu, vidím svou krásku.
Že nejsme spolu, toho jen lituji,
vždyť ji tak bezmezně miluji!

Má láska je čistá jako padlý sníh,
tak silná, že bez ní nelze žít!
Je křehká, jak ve větru svíce,
však nechci bez ní býti více!
Zkus proto mé city vážně brát,
zkus alespoň trochu mít mě rád!
Už nenapadá mě, co více Ti mohu říct,
že MILUJI TĚ křičím z plných plic!

Má postel je dneska prázdná,
to protože tu nejsi.
Nesvítí mi hvězda jasná,
lásko moje, kde jsi?

Bylo to krásné, už není. Už není nic, i když... bylo...?

Řekl jsi, že chceš mít volnost, a já ti ji dala, ale bohužel asi až moc velkou. Stále na tebe myslím, proto nemůžu být s tebou jen kamarádka, chci tě celého, i s tvýma krásnýma modrýma očima!

Chtěl bych teď s Tebou být,
ochutnat sladkost Tvých rtů,
dotknout se jich na chvilinku,
zachumlat se s Tebou pod peřinku
a jen Tě jednou krásně políbit...

Proč mi nevěříš? Milovala jsem tě (a miluji pořád) jako nikoho předtím, s tebou jsem létávala do nebe, a teď jsem spadla až na dno. Ten pocit, že jsem sama, tak strašně bolí, nespím, nemyslím... v očích stále slzy mám a na chvíle s tebou vzpomínám.

Chybíš mi jak svoboda ptákům v klecích, jako světlo v nekončící noci. Jsme dva a přesto každý sám. Tak zase sama usínám, a Ty? Ty mi scházíš... Víš?

Srdce div steskem nepuká,
bez Tvých rukou jak bezruká,
zlým myšlenkám se bráním,
dál žiju jedním přáním.
Lásko má, kéž bys blízko mě stál!
Vyprahlá čekám návrat Tvůj dál!

Ahoj broučku, celá se chvěju při vzpomínce na Tebe a na Tvé sladké čarování s mým tělem. Moc mi chybíš, ale žiju z každého doteku a z každé pusinky, z každého slovíčka a z každého Tvého pohledu. Miluju Tě celičkého a nedám Tě za nic na světě. Jsem Ti vděčná za každý okamžik, koblížku můj voňavej...

Stýská se mi a i když nejsem princ Tvých snů, rád bych Tě držel ve své náručí v časech nejistoty a váhání, kdy mou lásku k Tobě necítíš a láska má Tě volá.

Přála bych si Tě mít u sebe... MOC,
ale toto přání se mi nesplní...
jsi daleko... jako dlouhá noc...

Moc se mi po Tobě stýská.

Ahoj! Můžu se tě na něco zeptat? Můžeš mi říct, jak ti mám dokázat, jak strašně tě miluju?

Byl jsi mé všechno... byl jsi můj vzduch, teď nedýchám, byl jsi moje srdce, teď nežiji, byl jsi moje všechno a já to ztratila, tak to pochop.

Chci zas mít ten pocit, že mi patříš celý. A ztracenou lásku najít, možná bychom oba chtěli. Byl jsi můj a já Tvoje a Tvé polibky byly jen moje. Jsem do Tebe pořád blázen, ale Ty toužíš po stech jiných. Z nebe chci postavit se na zem, stojím Ti ještě za hřích?

Je mi líto, že to takhle skončilo, protože tě pořád moc miluju. Vím ale, že to rozhodnutí jsi udělal ty, tak bude správné! Pamatuj ale, že když se budeš chtít vrátit, já budu čekat a kvůli tobě opustím všechno! Miluju tě a nikdy nepřestanu!

Spím... či bdím... tebe často nevidím! Je mi smutno strašně moc! A teď bez tebe musím strávit další noc! Dobrou noc a sladký sníky do postýlky! ;)

Jsem šťastná, že jsem poznala kluka jako Ty, že jsem si s Tebou byla tak blízká. Jsem ráda, že jsi... i když Tě už nemám.

Moc se mi stýská, když nemám náruč Tvou. Není, kdo by mě ve vlasech výskal, a tak stéká slza za slzou. Mé srdce chce Tvé, plné citu pro mne. Tys láska má tolik hledaná. Miluji Tě!

Bojím se smát,
bojím se s hlavou hrdě vztyčenou jít,
bojím se na pravdu ptát,
bojím se žít.
Zas chtěla bych se smát,
tebe v náruči mít,
ale proč se smát,
když nechceš se mnou být?

Když zadívám se do tvých očí,
celý svět se se mnou točí,
a když podívám se na nebe,
hned vzpomenu si na tebe.
Na to, jak krásně jsme se měli,
a vášnivě milovat se směli.
Pak přiletěl anděl z nebe,
s sebou odnesl si právě Tebe!
To nejvzácnější, co jsem měla,
a na věky mít tě chtěla.
Teď pláči tu jen pro Tebe
vždy, když zadívám se na nebe.

Díky tobě vím, co je to láska. Díky tobě vím, co je to milovat. Díky, žes mě to naučil, ale zklamat jsi mě nemusel!

Padla slza, ústa zmlkla,
zůstala sama, nic neřekla.
Její mysl upoutávala se k němu,
nemohla zapomenout na jeho něhu.
Věděla, že spolu nemůžou být,
zemřela pro lásku, chce zase žít...

Je to tak dlouho, co nás čas rozdělil,
přijde mi, že tenký led se pod námi prolomil.
Vše krásné máme už za sebou,
ale já chci jít pořád za tebou.
Vidím tě stále, i když zavřu oči,
čas se zastavil a svět se dál točí.
Vždyť já závidím i naší minulosti,
moc si přeju, aby trvala i v přítomnosti.

Nejspíš už spinkáš, ale já tady sama sedím a skládám tyto řádky. Asi jsi s ní a ona místo mě usíná v tvé náruči. Bolí to... Bolí mě to pomyšlení na to, že právě ONA zaujala mé místo. Milovala jsem Tě z celého svého srdíčka, ale nevážila jsem si toho, co jsem měla. Teď už to vím... Ale přesto Tě budu mít tam někde hluboko uvnitř. Mé city k Tobě budou vždy tak krásné, jako když jsme se vodili za ruku a jak jsi mi říkal, že mě miluješ. Děkuji Ti za ty okamžiky. Děkuji Ti za to, že JSI!

Bez Tebe se strašně soužím,
jen po Tobě stále toužím,
bez Tebe jsem hrozně sám,
ještě, že Tě, lásko, znám.
Bez Tebe už nejde žít,
zase bych chtěl s Tebou být!

Jen jediný smutek vidím v očích tvých.
Když utrhnu květinu, ozve se smích.
V noci růže, ať je rudá, bílá nebo barvy mědi,
přidám ti ze srdce jen kousek šedi.

Jsou to dlouhá léta, co jsem tě viděla, i přes to mohu říct... Stále tě MILUJI.