Nejlepší smsky

Ty jsi můj cíl, můj směr,
bez tebe srdce mám plné děr,
do očí slzy mi tečou,
vteřiny strašně se vlečou...
Je svět, či není fér?

Když jsem bez svého miláčka,
nudím se,
cítím se
jak bez rajčat rajská omáčka...
Tak nenechávej mě samotnou, prosím :-)

Slábnu, padám, umírám,
jen pro tebe srdce mám,
ale tys ho odhodila,
velkou lásku zahubila.
Jak se to jen mohlo stát?
Nevím, mám tě pořád rád.

Proč jsi mě nechala,
šanci mi nedala,
stále se sám sebe ptám,
ale odpověď, tu neznám.
Nedokážu to pochopit,
jaks mohla naši lásku zahodit,
copak jsem pro tebe jenom led
a nepřitahuju už tě vůbec teď?

Nevím, co se stalo,
jiskřit to přestalo,
jsme dva odlišné světy,
tohle jsou mé poslední věty:
Za všechno ti moc děkuju,
teď ale dál bez tebe popluju.

Každou chvíli
uběhnu míli,
když tě hledám.
Škoda že šanci
vyzvat tě k tanci
žádnou nemám...

Při pohledu na Tebe se mi srdce rozskočí na dvě půlky. Ta jedna Tě ještě stále miluje a ta druhá nenávidí.

Chtěla bych s Tebou usínat,
pohádku Ti povídat.
Tvé ruce ve svých hřát,
co víc bych si mohla jen přát.
Jen s Tebou lásku prožívat
a něžňounce Tě milovat...
pořád.

Já už přišla na to, proč mám tě ráda, na to, že láska je největší z mých nálezů a ztrát... bohužel asi pozdě... Proč jsem tě ztratila?

Stýská se mi den co den, myslím na tebe jen a jen, tvé pohlazení cítím, tvůj polibek, tvůj dotyk. Jak hvězda si připadám, pak probudím se z krásného snu a i bez tebe nezblednu, však bez tebe už nechci být, já bez tebe už nechci žít. Tak přijeď mi, chyť za ruku mne, já políbím tě a nepustím. Lásko moje, miluju tě a velmi mi chybíš!

Odejít, vzkaz nenechat, kolikrát jsi mně dovolil Tě proklínat. Srdce mě bolí, oči mě pálí. Klidu v duši nenacházím. Proklínám, pláču, vzlykám a skáču. O životu pochybuji. Cítím Tě tu blízko zas. Jsi však pouze bílý stín, foukne vítr, uletíš...

Vždy, když se den blíží ke konci, ty vzplaneš v mém srdci...

Už nejsi můj - já nejsem Tvoje.
Srdce, které pláče, je ale moje.
Pláče a prosí,
protože jen Tebe v sobě nosí.
Ty si ho nevšímáš, jsi šťastný s jinou...
a asi mojí vinou...

Je mi špatně, je mi zle,
kde jsi, lásko, kde, kde?
Chci Tě aspoň na krátko
hladit jako koťátko,
potom ještě na chvilku
zahřívat s Tebou postýlku!
Chci mít přání, chci být Tvou,
Tvojí krásnou pohádkou!

Je mi smutno na duši i po těle,
že musím zas sám do tý postele,
však snad zítra uvidím tě zas
a zase rozechvěje se mi hlas.
Stýská se mi po někom, koho můžu milovat,
ale nevím, zda ten druhý mě má taky rád?

Bolí mě srdíčko a ne maličko. Lásko, chci Tě zpátky, mám ještě šanci? Vím, že i když odpovíš ne, já se nikdy nevzdám a budu Tě stále milovat, protože Tys mě to naučil... Miluju Tě, broučínku.

Jsi má velká láska v duši,
srdíčko mi z Tebe buší.
Rád bych chtěl být pořád s Tebou,
líbat, hladit rád a celou.
Těším se už na tu noc,
chci ji brzo a to moc.
Hodnej, milej, něžnej budu,
zůstaneme navždy spolu.
Já chci Tě mít jen pro sebe,
snesu Ti i modré z nebe.
Miluju Tě!

Víš, co je můj tajný sen?
Probudit Tě jednoho dne polibkem!

Jsi krásný a falešný jako pohádka. Ale já pohádky i přes to miluji, tak proč mi pořád tolik ubližuješ?

Myslela jsem, že tě znám,
že tě láska láká,
už se v tobě nevyznám,
jsem tu za hlupáka.

Už vím, že mi dva k sobě nepatříme. Sice Tě miluji moc na to, abych se Tě vzdala, ale už ztrácím sílu bojovat za lásku, která nikdy nebyla naše...

Jsem vyschlá studna,
v které není vody pro blázna.
Jsem cesta bludná,
rozbourané schody do prázdna.
Klopýtám vřesem
- slepá bílá hůlka v rozbřesku.
Když bez tebe jsem,
je mne jenom půlka od stesku.

I když jsi tak daleko, moc na Tebe myslím, ve dne, v noci, kdykoli! Chci už být s Tebou a aby ten den, kdy se setkáme, nikdy neskončil... Miluju Tě! Moc se na Tebe těším, miláčku.

Na své lůžko uléhám,
avšak raději bych uléhala vedle Tebe,
jsi pro mě důležitější
než pro slunce nebe.
Co může být krásnějšího
než vedle Tebe být?
Snad už jen mé srdce vedle Tvého
na věky věků mít.
Až se ráno probudíme,
zjistíme, že to nebyly jen sny,
že můžeme spolu trávit
ve skutečnosti všechny dny.

Vždy, když večer usínám,
doufám, že přijde zas ten krásný sen.
Sen, ve kterém se štěstím rozplývám,
ty jsi v něm mým princem.
Škoda jen,
že můžu si o tom nechat jen zdát
a ty mě máš jen rád.

Voda je voda, led je led,
jestli mě miluješ, odepiš hned.

Chtěla bych Tě moc a moc,
sním o Tobě každou noc.
Chtěla bych být polštářkem, na kterém spíš.
Chtěla bych být holkou, o které sníš.
Chtěla bych Tě líbat každý den.
Chtěla bych s Tebou chodit stále ven.

Mám Tě ráda každé ráno víc než dřív, mám Tě ráda za každý úsměv čím dál víc.

Chce se mi brečet, nechce se mi smát,
miláčku, odpusť, už nebudu ti víc lhát!
Stále tě miluji a chci tě zpět,
prosím tě odpusť, jsi celý můj svět!

Nevěš hlavu, nezoufej,
život bude zas oukej,
kdo opustil, neměl rád,
a ty si můžeš vybírat.

Proč jsem se zamilovala do tebe? Co na tobě mám? Ten kousek krásy mi nic nepoví, a já tě tak ráda mám!

Lásko, proč nejsi tady? Já chtěla bych Tě objímat a pořád nekonečně líbat...

Vzpomínám na Tebe a když Tě vidím, když Tě slyším, vzpomínám na Tvé polibky a je mi hrozně smutno! Zdá se mi o tobě tak často, že si to nedovedeš ani představit... Miluju Tě!

Jsi krásná jako ranní rosa,
vypadáš jako jarní květ,
vždy když v ní chodíš bosa,
chtěl bych Ti do očí pohledět.
Tvé rty jsou rudé jako růže,
oči září radostí,
chtěl bych se dotýkat Tvé kůže,
tak co je s tou spravedlností...

Miláčku můj, každý den, co s Tebou nejsem, připadám si jako tělo bez duše. Myslím na Tebe ve dne, v noci. Chybíš mi v pelíšku, škoda, že nemůžeme teď být spolu. Líbám Tě všude, lásko...

Miluju Tvá ústa, Tvé oči, Tvou postavu, Tvůj úsměv, Tvůj dotek i Tvé vlasy. Tak stále se ptám, kde jsi?

Spolu je nám těsno,
od sebe teskno...

Můžeš mít kolem sebe bráchu, sestru, rodinu, kamarády, kamarádky, nejlepší kámoše, ale pokud u sebe nemáš svou lásku, jsi sám... Miluju Tě :o)

Posílám Ti růži krásnou,
náladu bys měla šťastnou.
Posílám Ti růže krásu,
bys slyšela Ty mého hlasu,
kterýž volá víc a víc:
Chci být s Tebou, jinak nic!

Moje okno do tmy září
na znamení pro Tebe.
Trhám lístky v kalendáři
a myslím jen na Tebe...

Proč člověk nemůže milovat toho, koho by milovat měl, a proč miluje vždycky toho, koho milovat nesmí... Odpusť za tu chybu, že jsem se do tebe zamilovala!

Ahojky broučínku, jak se máš? Co děláš? Mně se po Tobě příšerně stýská. Myslím na Tebe každičkou vteřinku. Umírám na lásku... na tu doktoři asi ještě nenalezli lék... Jsi mé všechno. Kdybys nežil, můj život by bez Tebe neměl žádnou cenu a nikdy bych nepoznala pravou bouřlivě žhavou lásku, jako s Tebou. Je mi s Tebou nádherně. Miluju Tě a posílám tisíc a jeden něžný polibek!

Posílám Ti pusinku,
sladkou jako třešínku,
je mi smutno velice,
bez Tebe v mé postýlce!

Nevím, proč si pořád dělám velké naděje, když vím, že ty o mě stejně nestojíš. Tahle hra už mě nebaví... tak už se rozhodni.

Kdyby Tvoje slova byly kapky deště, přála bych si, aby nepřestalo pršet...

Existují 2 věci, které člověku chybí, když je nevidí a škodí, když na ně kouká dlouho a přímo - denní světlo a Ty! :-)

V postýlce ležím,
medvídka držím,
je ale plyšový,
proto nic nepoví.
Neřekne mi, MILUJI TĚ,
neřekne mi, LÁSKO, CHCI TĚ,
neobejme mě jako ty,
nepolíbí moje rty,
proto chci být s tebou
a ne s tou tváří němou,
mého medvídka.

Dny, hodiny, minuty, sekundy.
Čas se zdá bez konce,
když moje srdce nemá, koho chce.

Chybíš mi, strašně... Chtěl bych být s Tebou, držet Tě ve své náruči, slyšet Tvůj smích a cítit Tvou lásku. Scházíš mi, strašně mi scházíš... Lásko...

Říká se, že když padá hvězda, má se něco přát a určitě se to splní! Dneska bych si přála, abys tu byl se mnou! Sakra, že je zataženo...