Nejlepší smsky

Dnes nebudu plakat, protože slzy nejsou lék. Ale tohle si zapamatuj: Vždy budeš můj miláček. Dnes si říkám, můžu žít i bez tebe, ale v srdci skrývám, hůř mi nikdy nebude.

Darmo jsem miloval a čas plyne,
co jsem chtěl tobě dát, už nedám jiné,
co jsem chtěl tobě dát, moje milá,
na věky, na věkys promarnila.
To se ti, má milá, lehko řekne,
že i bez tvojí lásky tu bude pěkně,
tak bez tebe bude krásně,
jako když na nebi slunko zhasne.

Černé mraky letí dál a dál,
co mé srdce milovalo, krutý osud vzal!

Miluju lásku, miluju nebe.
Chci lásku a chci Tebe!
Strašně moc!
Prosím, napiš.

Znala jsem jako své boty
naší lásky čarokrásné noty.
Proč jen vše konec musí mít?
Chtěla jsem s tebou navždy být.

Strašně se mi líbíš,
každou vteřinu mi chybíš,
když se mnou nejsi.
mé srdce volá: Kde jsi?

Ahojky miláčku, strašně moc mi chybíš a já nevím, co mám dělat, abych dokázal, co pro mě znamenáš a jak šíleně moc tě rád mám. Vždy, když jsem sám, na tebe vzpomínám a uvědomuju si, že za všechno si můžu sám, a tak se proklínám. Udělal bych všechno, aby to bylo jako dřív, abychom byli šťastní a já bych o tom už nemusel jenom snít. Šíleně moc Tě miluju a o to víc všeho lituju. Strašně moc se mi po tobě stýská! MILUJU TĚ!

Nevím, proč zrovna do tebe jsem se zamilovala,
srdce své celičké jsem ti dala,
ty sis ho však vůbec nevážil,
krutý osud jsi pro mě připravil.

Protrpět těžké kurděje,
je lepší než okamžik bez Tebe,
v srdci mém je díra,
nikdo tam nehlídá,
myšlenky mé jsou ztemnělé.

Závidím vodě, v které se koupeš, že může objímat Tvé něžné tělo. Závidím Tvým šatům, že Tě smějí hřát. Závidím hrnečku, když se ho dotýkáš rty. Závidím vánku, který čechrá Tvé voňavé vlásky. Závidím zrcadlu, na které se směješ každý den. Závidím Tvé postýlce, že Tě každou noc smí uspávat, a závidím času, že je pořád s Tebou!

Těším se na další list
tvou něžnou ručkou psaný.
Hned teď bych ho chtěl číst,
avšak není k mání.

Já vím, že ONA je hezčí, ale lásko, objevila jsem Tě já! Tak proč?

.... ..... ... ..... ..... ... ... .... Vidíš! Bez Tebe jsem prázdná jako tyto řádky!

Tak jako se rosa vypařuje z jarního kvítí, tak i ze mne vyprchává život... vyprchává, protože nechce žít bez tvých rtů..

Tak neodcházej, nejdi pryč,
já Tě taky potřebuju,
opatruj od mého srdce klíč,
toho daru nelituju.
Chci Tě jen mít u sebe,
přec nežádám moc,
a tak myslím na Tebe,
každičkou noc.

Říkalas, že mě miluješ... byla Tvá láska upřímná? Ničemu nerozumím, jak se někdo může takhle změnit? Z ničeho nic. Nechápu a bolí to.

Slzu v oku a v srdci střípek má.
Nocí i dnem na tebe myslívá.
Ta slza ji v oku pálí, ten střípek ji v srdci bolí.
Umírá!
Zachránit ji můžeš jedině ty.
Vzpomeň si, lásko, koho jsi kdysi tak miloval.

Včera byla středa,
chlapce bylo třeba.
Ty jsi ale nepřišel,
za jinou jsi odešel.

To, co nesmyje už žádný déšť,
na to se, lásko, nesmíš ptát,
protože v lásce se dá věčně lhát!

To byly časy,
kdy zněly naše hlasy
jako jeden vedle sebe...
Já pořád však miluju tebe.
Škoda, že ty mě ne...
Mé srdce to sužuje :(