Nejlepší smsky

Celé léto
mrzí mě to,
žes mě opustil.
Přeju si jen jediné,
ať se k sobě vrátíme,
abys se mnou byl.

Všechno bych ti k nohám snes,
kdybys byla se mnou dnes.
Dej mi prosím ještě šanci,
chci tě vyzvat, drahá, k tanci.

Stýská se mi po tobě,
bylo nám opravdu suprově.
Vzpomínáš?
Stále doufám, že mě pořád ráda máš.

Ty mě nesmíš opustit!
Já chci životem s tebou jít.
Tak dokážeš to pochopit?

Sedím tu a přemýšlím jak ti říct toliko věcí, které mě trápí. Ale nemám odvahu, tak snad někdy jindy, až bude lepší den, až usměješ se na mě jen.

Jen tiše na parapet kapičky stékají,
co povědí si naše oči, až se zase setkají?
Co povědí si oči, co povědí si dlaně,
až přitiskneš své tělo pevně na mě.

Dny po dni plynou,
ty stále spíš s jinou.
Mně už to dnes nevadí,
naše srdce k sobě neladí.
Teď tě prosím, nech mě být.
Mé srdce chce s jiným žít.

Povím Ti příběh: Jedna Holka jednou řekla jednomu Klukovi, že se nikdy nezamiluje, pak se stalo, že se ta Holka zamilovala do toho Kluka a pak se stalo, že ten Kluk té Holce popletl hlavu, sliboval jí modrý z nebe a pak se na tu Holku vykašlal... Nepřipomíná Ti to něco?

Stále na Tebe vzpomínám
a v srdci Tě nosím,
i když jsme tak vzdálení,
milovat Tě musím.

Chybíš mi, strašně moc se mi po Tobě stýská... a je mi smutno, protože vím, že už Tě nemám, už nejsi se mnou, jsi pryč, jsi hodně daleko, ale zároveň tak moc blízko, protože Tě mám stále u sebe, v mým srdíčku a jen tak rychle z něho nezmizíš! Miluju Tě a vždy budu doufat, že se vrátíš a já a Ty budeme zas MY!

Zdál se mi, zdál v noci krásný sen
a ty jsi, potvůrko, byla v něm.
Hladil jsem tě a líbal jen,
škoda, že to byl jen pouhý sen.
Až přijde ten správný čas,
my setkáme se zas.

Zlatíčko, miluju tě moc, proč nepochopíš tu zlost, co v srdci mám, když na druhou se podíváš.

Čekala jsem na Tebe,
Tys myslel jenom na sebe.
Proč jsi si se mnou hrál
a lásku sliboval?
Víš, že Tě miluju,
tak už mě netrap.

Nikdy nezapomenu na Tvoji lásku, na vůni Tvého těla, na Tvé jméno. To, co zbylo mi, jsou nádherné vzpomínky na Tebe, jedinou bytost na světě, kterou tolik miluji.

Blíží se zas chvíle našeho setkání,
po dlouhém odloučení,
jenž smutek vneslo do mé tváře,
ta spalující touha, která nás zachrání,
až položíme hlavy na polštáře.
Zas pocítím tu horkost,
vůni, jemnost Tvojí kůže,
zapomenu na přítomnost
a Ty budeš moje krásná růže.
V očích zas budou plát
ty šibalské plamínky
a zase mi odejdeš
a zbydou jen vzpomínky.
Na tahle setkání těším se zas a znova,
těžko je vyjádřit, když nestačí mi slova.

Nechal jsi za sebou jen svůj stín
a pronikavou vůni kopretin
a vzdušné zámky, co se lehko zboří,
ze svíček zapálených dým
a srdce, které touhou hoří,
touhou být ti vším.
Nechal jsi za sebou je zapomnění
a vzpomínek pár,
těch, co už vítr odfoukal.

Trápím se, trápím, že jsi tak daleko. Nevím, co to je. Proč jsem tak na měkko. Nechci být sama, nechceš být sám. Co pro to udělá každý z nás.

Je to láska, nebo jen vzplanutí ze zoufalství, že tě nikdo nechce? Ale proč to odnáším já? Zamilovala jsem se do tebe a to hodně, tak vymysli co s tím. Jak se mě co nejdříve zbavit. Přemýšlej, ale pomluvy ti nepomůžou!

Stávám se šílencem! Kam se podívám, vše, co dělám, každá má myšlenka patří jen Tobě. Jak je možné, že to nevíš, necítíš, nevěřím... že už mě nechceš vidět víc!

Ano, Ty jsi má Láska, Ty jsi můj sen,
Tebe chci líbat snad celý den,
Ty jsi má touha, jen Tebe chci mít,
to vše dnes chtěl jsem Ti říct.