Nejlepší smsky

Láska má přinášet lidem štěstí - tak proč kvůli ní vždycky pláču?

Jsi moje opravdová láska, ale zároveň moje největší zklamání! Myslím si, že už se nikdy nedokážu zamilovat! Všechny mý city odumřely... Jsem mrtvej!

Chybíš mi, jako voda vyprahlé poušti, jako slunečnici slunce. Chybíš mi, jako kytici voda, bez ní pomalu uvadá. Lásko, potřebuji Tě! Miluji totiž jako nikdy předtím...

Chci tu být pro Tebe, své srdce Ti dát.
Chci cítit Tvé polibky na těle a úsměvy rozdávat.
Proč nejsi teď se mnou,
proč nechceš mě jednou, jen jednou...

Tak dlouho hrála jsem si s ohněm
- až vosk mi stéká po tvářích,
tak dlouho ty tu nejsi
- namlouvám si, že mi nic neschází...
Tolik šancí mají jiní,
proč jen my jsme navždy dohráli
a ve mně ještě znějí
tóny prvních nadějí...

Jak často vzpomínám,
až jednou shledáme se,
zda Tvoje srdce nezmění se
či řekne: Neznáme se.

Nejhorší je mlčení dvou lidí, kteří se milují. Proč nejde naleznout cestu k sobě samotným? Ptám se sama sebe, ale odpověď nenacházím. Najdu ji někdy?

Přátelství nebo láska, vyslyšené prosby nebo splněný sen. Je spousta věcí, které zní podobně, ale mohou být vnímány úplně jinak. Stýská se mi... nebo mi chybíš „jen” TY?

Venku je temná noc
a mně se stýská moc a moc!
Chci, aby už svítilo sluníčko,
abych Tě mohl vidět maličko!
Vidět Tvůj krásný úsměv a něžné rty,
vždyť víš, že v mém srdci jsi jenom Ty!

Vím, že jsem ti ublížila, a věř, že mě to mrzí... Vím, že když jsme spolu, nevšímám si Tě... Vím, že pokaždý se k Tobě můžu vrátit... Vím, že mě miluješ... a... vím, že jsem Tě zradila... a je mezi námi KONEC!

Pro Tebe bych zůstat chtěla okřídlenou kráskou,
jenž podobná si může být i s Pannou Orleánskou.
Pro Tebe bych dokázala hvězdy s nebem míchat,
jen a jen za Tebe chci vůně světa dýchat.

Miluju Tě, chci Tě, toužím po Tobě, stýská se mi, chybíš mi a těším se, až budeme zase spolu. Dík, že tu pro mě jsi.

Srdíčko moje, v den, kdy jsme se poznali, mi musel sedět na rameni strážný anděl. Jsi pro mě totiž darem z nebe! Náš první polibek, naše první milování... Všechno, co spolu prožíváme, mě utvrzuje v tom, že už si svůj život bez tebe nedokážu představit. Jsi ten nejvýjimečnější a nejbáječnější človíček pod sluncem a já budu do konce života vděčná za to, že jsem mohla být s tebou. MILUJU TĚ...

Bloudím temnou ulicí,
koukám do oken spáčů,
něco mi stéká po líci,
já pro tebe, lásko, pláču...

Po žhavých nocích přijdou chladná rána,
už přestávám být středem Tvého světa
a já se cítím jako zamotaná
v pavučinách babího léta...

Venku je dnes krásný den,
já myslím na Tebe jen.
Nemám doma žádné stání,
to bude z toho milování.
Chybíš mi, lásko, moc!

Říkal jsi, ať si na tebe taky někdy vzpomenu. Ale, lásko, nemůžu vzpomínat na to, na co myslím neustále...

Z jakého jsi světa, že umíš tak ublížit pouhou větou? Ráda bych ti odpustila, ale ty mě už nechceš...

Snad mi to všechno dokážeš jednou odpustit... Mám Tě moc ráda...

Miluju Tě čím dál víc,
osud mi ale nechce vyjít vstříc.
Osud je léčka nastražená,
lásko moje odvržená.
S osudem nechce se mi žít,
chci vedle sebe tebe pořád mít!