Nejlepší smsky

Je jedno, kolik máš let.
Je jedno, kolik jsi zvládnul vět.
Chce se Ti plakat či snít,
tak moc Tě chci u sebe, Lásko, mít.

Srdce se mi roztříštilo na tisíc kousíčků... Já chci je zpět... Nikdy už ale nebude celé, to srdce rozpůlené... Proto tě prosím, odhoď už ty střípky z dlaně... Zachráníš tím mě, a opustí mne trápení...

Hvězdičky už spinkat šly,
vzaly s sebou moje sny.
Měl jsem sen
a v něm Tebe jen.
Moje jsi už, lásko, byla,
svoje ANO vyslovila.
Vzbuďte se už, hvězdy jasné,
ať zase sním ty sny tak krásné!

Jsem jak loď opuštěná v oceánu, plující po tichém moři. Při šplouchání vln, když se večer nachýlí, bych chtěl být s Tebou a pozorovat, jak zapadá sluníčko... zlatíčko.

Noc je černá, modré je nebe,
já mám, šnečku, oči jen pro Tebe.
Jsem si však jistá, že Ty to víš,
přesto mi tu moc scházíš.
Nejsme už spolu, je mi to líto,
mé srdce je děravé jako to síto.
Budu však čekat, dám tomu čas,
věřím, že se mi vrátíš zas.
Tím se mi splní moje velké přání,
žít s Tebou a být Tvoje paní.
Zatím se měj co nejvíc krásně,
užívej života, snad pro mě Tvé srdce nadobro nezhasne.

Teprve včera jsem pochopila, že se ti nemůžu připlést do života, vždyť nejsme ani kamarádi a já tě hned začla milovat... Myslela jsem, že to bude hezký, ale nastalo utrpení a slzy, zradil jsi mě.

Znám jednoho kluka, kterej je hrozně fajn. Ale pořád se se mnou hádá... Nevíš, koho popisuji? Ne? Tak se zvedni a jdi se mrknout do zrcadla. Už víš? A nechtěl bys tomu hádání nějak zabránit?

Někdo sfoukl mi svíčku,
tu jedinou, co ve tmě mi svítila,
pak klíč od srdce tvého
jsem navždy ztratila.

Učili mě, že den má 24 hodin, minuta má 60 vteřin, ale nikdo mi neřekl, že každá vteřina bez Tebe je jako věčnost! Miluju Tě, lásko.

Když mi od Tebe přijde dopis, srdce mi poskočí,
milejší by však bylo hledět Ti do očí.

Včerejší večer byl pro mě nádhernej. Nejprve krásné milování, potom koukání na hvězdy, kde padla krásná pusa. A poté ještě jedno hezké milování. Nejradši bych tě teď měla vedle sebe a zopakovala to. Půjde to? Chybíš mi.

Bolest a žal v srdci mám,
MILUJI TĚ, tak co dělat mám...

Jsi krásné slunce veliké,
co vzdálí mé sny divoké.
Sny o tom, že jsem stále s Tebou,
že miluješ mě a chceš mě s sebou,
na tu cestu vzdálenou,
kam jiní lidé nemohou.

Ráda si se mnou hraješ jak s loutkou, ale nezapomeň, že každé divadélko jednou končí...

Ta bolest, kterou jsi mi způsobil, mi vlastně pomohla! Byla jsem pořád ještě dítě, ale tys mě připravil na opravdový život, na realitu! Na ten, ve kterém jsem nežila! DĚKUJU! Ale nemusel jsi být tak hrubý! Bolí to!

Miláčku, když jsem bez Tebe, jsem jak tělo bez duše. Doopravdy Tě moc miluju a už bez Tebe nemůžu být. Miluji Tě.

Jsi láska, co mi schází,
jsi štěstí, co mě nenachází.
Jsi to velikánské zlo,
co mé srdce zasáhlo.
Nemáš zdání, jak to bolí,
když Ti někdo srdce zlomí!
Nevím, zda Ti dokážu odpustit,
ale mám Tě ráda... jako kamaráda
a to mě velice mrzí,
a proto navždy kamarádi!

Proč jsi mi lhal
a mé srdce mi vzal?
Teď s jinou se objímáš,
na jinou se usmíváš
a v jejím klíně si užíváš.
Bolí to...

Našla jsem lásku, našla jsem Tebe,
jsi pro mě štěstí, co spadlo s nebe.
Znamenáš pro mě víc, než si myslíš,
když nejsi se mnou, hrozně mi chybíš.
Miluji Tě!

Lásko, vím, že mě miluješ, jenom o tom ještě nevíš.