Nejlepší smsky

Miláčku, prosím vrať se mi, tohle přece nemůže být konec, vždyť já tě tolik miluju.

Říkáš, že tě život nebaví
a že tě moje řeči unaví,
teď tu sedíš nade mnou
s hlavou smutně skloněnou,
já tě jenom tiše poslouchám
a víc říkat si netroufám,
když tě vidím u mě stát
a když vím, že chceš to vzdát.

Jsi má láska, něžný květ,
schází mi Tvá vůně.
Posílám Ti polibek,
mé srdce láskou stůně.

Mé srdce hledalo a našlo,
poznal jsem ten nejkouzelnější cit,
a teď nechápu, jak k tomu došlo,
že Tě už nemůžu mít.
Srdce mi krvácí,
stále Tě miluju,
láska se neztrácí,
věčně Ti ji slibuju.
Dostanu ještě šanci?
Prosíím :o(

Když se dívám do Tvých očí, vidím v nich celý náš svět. Když slyším Tvůj hlas, rozkvetu jak nejkrásnější květ. Když Tě držím za ruku, vím, že jsem v bezpečí. Když Tě líbám na rtíky, tak hlava se mi zatočí. Stýská se mi, miláčku.

Chci všechno vrátit zpět,
chci být opět v tvém náručí.
Chci Tě a to hned,
ta touha po Tobě mne umučí.
Ty ani netušíš, jak moc se mi stýská.

Už je to celý dlouhý týden, co jsi mě opustil, a mně to přijde jako století bez paprsků slunce, vody, tepla. To nejdelší století bez lásky.

Má pohádková princezno, Vaše polibky opíjejí rychleji než sklenice vína, Vaše objetí hřeje více než samo slunce, pohled ve Vašich očích je tajemnější než měsíční svit, s Vašimy doteky se nemohou měřit ani sami spanilí andělé, s Vaší krásou se nemůže rovnat ani duha po letní bouřce a být s Vámi je jako tančit v extázi v oblacích, ale být bez Vás, to je jako být sám v pustém a temném vesmíru, kde i ty nejveselejší oči pláčou. Stále na Vás myslím, stále o Vás sním.

Když srdce stůně, nejlepší je lék,
na ústa vtisknout polibek.
Vyléčíš mě?

Už se Tě nemůžu dočkat, Lásko moje. Doufám, že moje, srdíčko mé mi to napovídá. Vím, že jsem jiný, jen chci, abys to poznala sama. Miluju Tě, Lásko. Tvoje Láska.

Ahoj lásko, stýská se mi po Tobě a Tvým něžným mazlení. Miluju Tě. Chybíš mi. Nikdy bych nevěřila, že to tak bude bolet! Proč to nejde vrátit zpátky? Mrzí mě, že jsme jenom kamarádi, ale děkuju za to!

Kocourku můj sametový, jsi jako něžný polibek, který mě každou vteřinku šimrá na ústech a nutí mě, abych na Tebe myslela, ať dělám cokoli! Už se Tě, broučínku, nemůžu dočkat a myslím, že do zítřka umřu steskem, ale pokud to prežiju, tak zítra budu ten nejšťastnější tvoreček v celým vesmíru a mé srdce bude opět plné nezkrotné lásky a touhy po Tobě! Moc Tě miluju, broučku můj!

Tepu Ti v dlani jako rána pod obvazem, jako motýl sražený na zem. Vzpomínáš na chvíle, kdy jsem řekla, zmámena láskou: Polib mě do dlaní. Polož mi ruce zevnitř na nohy. Líbals mě a chutnal jsi jako kořeněný likér.

Poslední kapka padla
a má láska k Tobě zvadla,
sice tě strašně miluju,
ale ve lžích žít nepotřebuju.

Zklamal jsi mě velice, jak teď mi je smutno, ten pocit, jako když se ti zapíchne miliony jehliček do srdíčka, slzy se mi koulejí po tváři, nemůžu zapomenout a stále tě miluji.

Bolí, všechno hrozně moc bolí... jak ses koukal, jak jsi mé rty líbal - to vše teď ukrutně moc bolí. Proč ta bolest nezmizí? Tak už jdi, jinak přestanu přežívat.

Jak ráda bych Tě viděla! Jak dlouho už jsi pryč? Móóóóóóóóc se mi po tobě stýská, co mám dělat? Tvoje fotka mi nestačí, chtěla bych Tě líbat! Moc Tě MILUJU!

Naučil jsi mě milovat, tak proč teď odcházíš?! Byl jsi pro mě sluncem, které mě dělalo šťastnou. A teď? Připadám si jako v nekonečném tunelu tmy, samoty a prázdnoty... V mém nitru je jen prázdnota, jak se svého pouta zbavit a světlo ve svém černém srdci najít? Porazit tmu se mi nikdy nepovede, jenom slunce takovou věc svede! Slunce už jsem však dávno ztratila.

Broučku, víš, co jsem zjistila?! Že láska je jako slunce nebo morfium! Jednou se vyhřeješ, ale nemůžeš se zásobit sluncem na celou zimu, když slunce zmizí, je ti zima. Stejně tak by ti bylo málo platný, kdybys byl morfinista a píchl si dopředu dvojitou dávku drogy. Jakmile se morfium vstřebá, budeš zakoušet pekelná muka, bude ti dvojnásob chybět... Lásko, mojí drogou jsi ty a já zažívám strašný absťák každou vteřinu, kdy tě nemám na blízku. MILUJI TĚ!

Proč moje srdce celý den bolí,
proč moje duše v noci se bojí,
proč nejsi se mnou, tady a teď,
proč všude kolem je jenom zeď,
proč na tu zeď srdíčka malují?
Odpovídám sama, strašně Tě miluji!