Nejlepší smsky

Vždycky jsem si myslel, že jsi ta, s kterou budu nejšťastnější na světě... Spletl jsem se, tak promiň, nedokážu ti odpustit.

Vzpomínám, jak jsme se všemu stále smáli
a když byl čas, polibky se obdarovávali.
Bylo mi krásně a tobě taky,
bude nám zase, až proletím mraky!

Za okny se snáší sníh,
mráz obléká nahé stromy,
chlad se skrývá v polibcích,
srdce dávno zamrzlo mi...

Chtěl jsi za mě dýchat, bojovat a věřit v nás dva... Nebo snad v tebe a někoho jiného? Nebudu a nechci ti bránit! Tak už se nevracej. Táhni!

Působíš na mě jako ta nejsilnější droga. Když ji mám, je mi nádherně, ale abstinenčními příznaky je bolest srdíčka a pocit samoty. Chci ji pořád víc a víc. Je to ta nejsilnější droga - je to LÁSKA!

Kdybych mohl změnit jen jednu jedinou věc na celém světě, bylo by to místo, kde právě jsi Ty.

Nevím, zda zbytečné je nebe,
zda zbytečné jsou tyhle řádky.
Jedno však vím - miluji Tebe,
tak se mi, miláčku, vrať zase zpátky!

Dnem i nocí myslím na Tebe jen... Chci Tě u sebe cítit, něžně hladit, laskat, pusinkovat, milovat se s Tebou, vesele se s Tebou bavit, špitat si něžná slůvka Miluju Tě... Miluju Tě, miluju Tě, miluju Tě!

Svému broučkovi posílám sladkou pusinku, aby na mě nezapomněl a měl mě rád.

Proč mi Tě osud do cesty dal
a zase mi Tě vzal?
Proč musím nosit stále v srdci žal?

Chci v něco věřit, ale nemám v co. Chci někoho mít ráda, ale nikdo nemá rád mě. Chci obejmout, ale není koho. Chci mluvit - není s kým. Chci mlčet, však slzy mě zrazují...

Tvé srdce je jako z ledu,
milovat ho více nedovedu...

Celým svým srdcem křičím do světa,
aby přišel ten čas
a my byli oba šťastní
a navzájem si hráli zas a zas.

Chtěla jsem být chladná,
ale tvůj pohled příliš pálil.
Chtěla jsem být chladná,
jenže každý dotek mě dávil...
Tvůj žár mě do ústraní stavil,
ale ty ses ani na okamžik nezastavil.
Až když jsi mi srdce rozpálil,
neuvěřitelně ses mi vzdálil...

Těším se, až se naše pohledy opět střetnou, mé dlaně dotknou se Tvých, naše rty budou zas jedny, tak jako dřív. Chtěl bych Tě pevně držet, zatajit dech a nechat mluvit mé oči, které by Ti řekly, že Tě každým dnem miluji víc a víc. Móóóc mi chybíš, beruško, tak jako nebi slunce a zlatá rybka modré tůňce.

Miláčku! Pořád na Tebe myslím a hrozně se mi stýská. Ptám se sama sebe, proč nemůžem být spolu, když jsme se konečně našli. Proč se nemůžem procházet ruku v ruce, dělat bláznivý věci, prostě jen být spolu?! Copak si to už nezasloužíme?! Miluju Tě a vážím si Tě. Děkuji tomu, kdo je tam nahoře, že nás svedl dohromady. My už snad nějak najdem cestu k sobě. Doufám, že to bude brzy, jinak se utrápím...

Je slunečný den, já pod stromem ležím, dívám se na oblohu a s Tebou mluvím. Ležíš tu se mnou, hladíš mě po vlasech, pomalu usínám a už nic nevnímám. Slunce mě probouzí, ležím tu sama, byl to jen krásný sen, už jsem zas sama.

Odešel jsi a vzal sis s sebou kousek mého já. A víš, jak špatně se shání náhradní díly?!

Stesk se mi pod víčka dere,
duše se s ním těžko pere.
Stýská se mi po děvčeti,
jehož tváře jsou jak květy.
A úsměv pro mě má...
na kohopak myslím já?

Když sníh slétá k zemi,
po Tobě stýská se mi,
stýská se mi po tom, koho miluji,
po tom, komu se se svými problémy svěřuji.
Teď se Ti svěřím s tím, že Tě šíleně miluji.