Nejlepší smsky

Když pláču, cítím lítost, často pláču pro cizí bytost, která neví, jak se trápím. Kdybys to věděl, možná by ses smál, a proto pláču, abys to nepoznal...

I když jsi rozespalý, přečti si tyto řádky,
ošetříme náš vztah, žádné slzy ani hádky.
Krásnější je souznění, to jistě víš,
i když někdy láska s sebou nese těžký kříž.

Srdíčko pláče každým dnem víc,
když nemám Tebe, nemám nic.
Od doby, co Tě znám,
jedno přání mám...
každý den s Tebou vstávat a usínat,
celý svůj život i srdíčko jen Tobě darovat.
Lásko, miluju Tě.

Je to jako na horský dráze, pořád se někam řítím. Když už si myslím, že jsem nahoře, zase se závratnou rychlostí řítím dolů a jediný, co vím, je, že už mi teď chybíš...

Náš rozchod byl největší chybou v mém životě. Naším rozchodem můj život skončil.

Můj sne, jenž stal ses skutečností,
teď bez Tebe usínám.
I když poprvé se tohle stalo,
je mi teskno, vzpomínám.
Už nechci dále takhle žít,
už nechci dále býti sám,
jen s Tebou už chci usínat,
jen s Tebou už chci krásně spát...

Když tě vidím, podlamují se mi kolena. Když tě slyším, chce se mi omdlít. Ale jen to, že tě nemůžu mít, mě trápí. Když tě vidím jít a já nejdu s tebou, chce se mi brečet. Ale to, že tě vidím, slyším, mi nestačí, proto jsem pro někoho jiného nedosažitelná a jsem až po uši zamilovaná.

Když zavřu oči, vidím tvé rty,
které tak krásně líbají,
vidím tvé krásné oči,
jak na mě se dívají.
Vidím v nich žal a bolest,
čtu dál...
do ráje chceš mě dovést.
Nejsem sama, nejsi sám,
svoje srdce já ti dám?!
Budeš to ty, nebo on,
srdce bije jako zvon.
Je to ona, nebo já,
kdo odpověď mi dá?

Ahoj princezno, čím déle jsme od sebe, tím víc si uvědomuju, že jsem v Tobě našel poklad. Poklad, o kterém někteří lidé jen sní a celý život stráví marně jeho hledáním. Mám Tě moc rád.

Lásko moje, chybíš mi, chci Tě líbat, chci Tě hladit, chci cítit Tvůj dech! Miluji Tě, lásko! Forever!

Moje srdce klidně spalo,
dokud Tebe nepoznalo.
Teď už ale dlouho nespí,
jen na Tebe stále myslí!

Já milovala jsem tě a miluji
a stále mám v srdci naději,
že snad se ta bolest zahojí,
a doufám v čas,
který tě ke mně přinese zas...

Bylo tomu pár měsíců
a hřály mě tvé doteky.
Věděls, že kradeš mi srdce,
a protože nechtěls, nesu to teď trpce.
I když mé srdce patří jen tobě,
ale tvé já nemůžu mít,
stejně schovávám pro tebe
v duši mír a klid!

Snad byl to jen sen, když jsi vstoupil do dveří, snad byl to jen přelud, když jsi přišel blíž, ale když jsi byl tak blízko, jak jsem si přála, zazvonil zvonek a já ráno vstala.

Život je řekou, dnes teče i náš večer, leckdo v něm utone i v kostce ze čtyř stěn. Zrychluje se mi dech, když Tě mám na dotek a Tvé objetí se nedá vydržet bez následků.

Píši na poslední chvíli,
už se mi čas pomalu chýlí.
Myslela jsem, že povídání spolu dáme,
dřív než oheň v dáli vzplane.
Tož mrzí mě to, víš,
že asi neuvidíme se již.
Jedno velké přání mám,
ozvi se, když nevolám...

Miláčku, moc se na tebe těším, na tvůj úsměv, tvé rtíky, tvé vlasy, co jsou vrchol krásy, a taky na tvoje očíčka. Líbá tě tvoje kočička.

Teď už vím, že jsem tě vážně milovala a svůj život bych za to dala, že jako nikoho předtím. Však zůstala jsem na ten cit sama. Asi je pozdě ptát se, proč to tak musí být, že rozhodl jsi se mě opustit. Chtěla bych vrátit čas, začít odznova, jenže na to musí být dva... a já... já zůstala sama. Přesto tě ve svém srdci dále nosím a za tvou lásku andílky prosím.

Slyším přicházet den.
Pomalu, jako by se vracel z flámu,
bloudí ulicemi hospod a chrámů.
Poslouchej, teď zastavil se na rohu.
Spi... já nemohu...

Někdy si představuju, jak spolu sedíme ve vaně plné voňavé pěny, jak vedle sebe ležíme, nemilujeme se, jen ležíme a Ty mě hladíš po tváři, já jemně projíždím prsty po Tvém bříšku, cítím horko Tvé kůže a tlukot Tvého srdce. Chci se vedle Tebe probouzet. Někdy si taky představuju, jak spolu kráčíme noční ulicí ruku v ruce a já se cítím tak v bezpečí, protože vím, že mě ochráníš. Nechci si to jen představovat. Chci to všechno prožívat. S Tebou. Svět je děsně nespravedlivej...