Nejlepší smsky

Co člověk dělat má, když už svět nevnímá. Vnímám jen bolest, kterou v srdci mám. Myslím jen na tebe, pláču. Ptám se, proč se to muselo stát!

Jsem jen Tvůj a Ty zas má
a to je věc příjemná!

Každičký okamžik bez Tebe je jako dlouhá chodba, ve které jsem zabloudila. Na konci týdne mi však světlo ukáže cestu ven. Ne, není to jen sen, jsi to Ty! Miluji Tě, lásko!

Jsi voda, kterou denně piji.
Jsi vzduch, díky němuž žiji.
Jsi vítr, co čechrá mi vlásky.
Jsi pohled, díky němuž mizí mi vrásky.
Jsi dotek, co uložen mám v srdci.
Jen od lásky není mi pomoci.
Já chtěl bych s Tebou na skále sedět
a koukat na měsíc,
v chladné noci bych Tě zahříval,
polibky zasíval
a láskou srdce naplnil.
Chybíš mi, beruško.

Růže voní, trní píchá,
bez Tvých rtů se těžko dýchá!
Bez Tvých slov a doteků
je mi, lásko, do breku.
Nevím už, jak Ti to říct,
že miluju Tě čím dál víc!

Kdyby Tvá fotka mohla oživnout, zlíbal bych Tě od hlavy až k patě.

Večer je tu coby dup,
chystám se zas na krásný lup.
Krást já budu přeci,
kousek místa ve tvém srdci.
Když nemůžu se s tebou milovat,
křičet chci aspoň - mám tě rád.

Zlatíčko mé něžné, já umírám touhou po Tobě! Už je to 2 dny, co mé rty ucítili Tvé a mám pocit, jako by to byla věčnost!

Já miluji jen Tebe a Ty to víš,
však těžko moji lásku pochopíš,
slzy mi tečou, ale nepláči,
i když plakala bych nejradši.
To si mi jen srdce zavzlyká,
vždyť Ty jsi jen sen,
sen, co mi uniká.

Lásko, co já vím, když už tě cítím jen na dálku, po tobě popela prach, ty jsi lásky funebrák.

Moc Tě chci vidět, moc Tě mám rád,
chci se zas s Tebou, má lásko, smát!

Umírám láskou, umírám touhou,
to, co bylo, je už jen čmouhou!
Nechci žít, už nechci snít
- chci Tě, lásko má, políbit!

Miluju Tě, miluju Tě, miluju Tě, miluju Tě, miluju Tě čím dál víc. Tak si mě nevšímej ještě víc.

Je den, nevím, jak se utiším,
čekám, až Tvůj krásný hlásek uslyším,
ale co dělat, když jsi tak daleko ode mě?

Slza za slzou padá a já nevím jak dál, láska má k tobě je nepřekonatelná a to víš jen ty a já nechci být sám, chci být jen s tebou.

Není den, kdy bys mi nechyběl, není hodina, kdy bych na Tebe nemyslela, není noc, kterou bych neprobrečela, není nikdo, kdo by mi Tě nahradil.

Až jednou přijde čas, kdy se na ni vykašleš nebo ona na tebe, už za mnou nechoď, ty srabe... Já už tu pro tebe nikdy nebudu, pro myšáčka, kterej se změnil v obludu!

Proč jsi to udělal, proč jsi mi lhal?
Vždyť já tě milovala a miluji dál.
Věřit ti nemůžu, nemá to cenu.

Trápí mě, že tě nemám,
že s tebou nemůžu být.
Pokládám ti srdce k nohám,
tak proč si ho nechceš vzít?

Nemůžu bez Tebe býti, jako svět bez slunce svítit. Celý, celičký život sním o tom, že Tě políbím a řeknu MILUJI TĚ, ale nemůžu... Jsi daleko, jako já od Tvých rtů... Stýská se mi.

Myslíš, že láska na Tebe zapomněla? Neboj, ta nezapomíná... Jen čas, který rychle ubíhá, a přesto se nikdy nezastaví, rozhoduje, kdy k Tobě pustí lásku a věř, že on ví, kdy bude ta pravá chvíle.

Venku mračno je a přitom smutno mi je... Kde je ten princ můj? Ten, který mě tak zná a teď řekl by jen, já jsem jen Tvůj a já bych prince svého objala, ruku ve vlasech jeho ztratila bych a do ouška pošeptala bych jen: Ty jsi můj princ.

Ptal ses, jak moc Tě miluju a já Ti nikdy neodpověděla. A víš proč? Protože Tě miluju víc než čokoládu, Boha, svoji matku, nebo dokonce víc než jahody. Jenže to má háček - mám cukrovku, jsem nevěřící sirotek, a po jahodách mám vyrážku. Už víš, proč jsem Ti to nikdy neřekla? Nechtěla jsem Ti ublížit, sorry.

Jako v zimě bílý sníh, chybí mi tu Tvůj sladký smích, jako v létě teplé slunce, chybí mi Tvé velké srdce, jak moc vyschly teď mé rty, tak moc chybíš mi tu. Ty.

Myslím, že by ses měl zamyslet, na chvíli otočit zpět a zamyslet se, komu všemu a jak moc jsi ublížil. Všechny řeči, který jsi říkal, byly lež jako všechno ostatní kolem, ale musí se to vzít a jít dál, i když to je těžký a pro tebe nepochopitelný.

Tisícům lidí na tomto světě
přináší láska smích a radost,
mně ne, a tak toužím po odvetě,
už toho mám totiž dost.

Jdu tichou noční ulicí,
ulicí nočních spáčů,
něco mi stéká po tváři,
myslím, že pro tebe pláču.

V mém srdci bývalo hodně místa, ale od té doby, co jsem tě poznal, patří mé srdce jen tobě. Tebe tam budu mít navždy, i když tě nemůžu mít.

Tak jako země bez nebe,
tak cítím se já bez tebe.
Myslím na tě dnem i nocí,
jsi to, co v srdci nosím.

Žít sám je těžké,
svět se bez tebe točit přestává,
jak šťastný je asi ten člověk,
co tvou lásku teď dostává.

Proutím se kroutím,
křoviny prolézám,
stále bezvýsledně
- tvé srdce nenalézám.

Stýská se mi ve dne, stýská se mi v noci,
však víš sám, jaký je to pocit!
Toužím mít Tě u sebe,
ať samota už mě nezebe!

Za jednu jedinou noc
se mi o tobě zdá snů moc.
A tak to chodí den za dnem,
sen za snem.
Nemohu už bez tebe žít
a do kina s tebou hrozně chci jít.
Tak co, ještě mě máš rád,
nebo už tě začínám štvát?

Jasná hvězda jasně svítí, svítí jenom pro Tebe, trhám listy v kalendáři a těším se na Tebe!

Láska není klam.
Vím to - právě na ni umírám.

Až budeš líbat dívku, která mé místo zaujala,
vzpomeň si na tu, která Tě milovala.
Měla jsem Tě ráda a mám dosud,
ale tvou lásku nedopřál mi osud!

Nech mě zas mít ten pocit, že můžu cokoli. Udělej mě zas tou šíleně šťastnou. Stačí, když se vrátíš.

Když vidím dva zamilované lidi, vzpomínám si na nás dva. Když jsem byl s Tebou, nevěděl jsem, co bychom mohli dělat. Teď... bych se s Tebou chtěl pomalu a něžně líbat celičký den... Toužím se Tě zas někdy dotýkat po celém Tvém nádherném těle.

Vážně, narovinu a upřímně? Nelituju toho, co bylo, a jak to bylo. Bylo to vskutku famózní. A dost mě to naučilo, takže bych Ti asi měla poděkovat. Neudělám to, neboť jsem ti nestála ani za rozloučení. Moc ráda bych tě viděla, ale asi by se nic nezměnilo. Zbabral jsi to.

Cesty jsou daleké, srdce jsou blízká
a mně se, miláčku, moc a moc stýská!

Nenávidím tě za to, co jsi udělala, chci, aby jsi už pro mě neexistovala. Hlava chce... ale srdci neporučíš... pořád tě v mysli mám... pořád tě MILUJU... nejde to zastavit!

Broučku, jsi mé srdce, vzduch, život... prostě jsi mé všechno! A bez všech těchto věcí já nemohu žít ani minutu! Miluji Tě!

Píšu ti poslední bojovnou SMS. Už nebudu čekat, až se rozhodneš. Celej život bude mé srdce patřit jen tobě, nikdy jsem tě nepřestala milovat. Tys to udělal místo mě.

Den po dni, ráno co ráno
myslím na tebe,
a asi není nám dáno
usínat a probouzet se vedle sebe!

Je mi smutno na duši, v očích mám slzy, prosím Tě, odepiš - a hodně brzy.

Ani nevíš, jak moc mi chybíš. Tvé tělo objímat chtěla bych, po celý den a celou noc. Buď už prosím jen u mě. Miluji Tě.

Vím, že nemáš ani zdání,
že na Tebe vzpomínám,
vítr nese moje psaní,
piš, ať dlouho nečekám.

Jednou mi přítel řekl, že k dokonalému štěstí by mu stačilo sedět vedle mě, držet mě za ruku a sledovat televizi. A já ho nechápala. Pochopila jsem až teď, když už je příliš pozdě.

Miláčku, jsi moc krásná, když se směješ. Bylo mi včera s Tebou moc, moc krásně. Moc mě mrzí, že nemohu být s Tebou. Moc se mi po Tobě stýská a hrozně moc Tě miluji. I když nejsem s Tebou fyzicky, tak duševně ano. Věř, že jsi má duše a mé tělo.

Jsi jako slunce - daleko, ale přeci hřeješ. Jsi jako měsíc - vysoko, ale přeci svítíš. Jsi jako malinký skřítek, co v mém srdci bydlí a já prosím - lásko, neopusť mě nikdy.