Nejlepší smsky

Slza za slzou stéká po mé tváři,
já ztrácím se v té tupé záři.
Snad ještě nechápu tu strašnou zradu,
hledám v sobě tu hloupou vadu,
jež to všechno způsobila,
že můj život naruby obrátila.

Teď sedím nad učením a jen tak do něj hledím. Písmenka mi ale mizí, tvoří obraz tvojí podobizny. Usmíváš se na mě. Je mi líp, kdybych tě tak mohl políbit...

Ty vzpomínky... Kdo je volá... Jdou tiše... vloudí se v srdce skrýš... a pak šeptnou... Pamatuješ? Víš?

Proč muselo to krásné mezi námi skončit?
Prosím vrať se mi, jsem schopná ti i odpustit...

Tomu, co růže rudé mi nosil,
tomu, co o lásku mě prosil,
tomu já vzkazuji,
že ho stále miluji.
Snad jednou se opět sejdeme,
a lásku v sobě najdeme...

Jako vím, že slunce zítra vyjde znova,
zopakuju Ti kdykoliv tahle moje slova,
že Ty jsi ta, kterou jsem hledal už léta,
že Ty jsi ta, se kterou moje duše vzkvétá,
ta jediná, se kterou šťastný můžu být,
sny naplno snít a životem dál jít.
Miluju Tě a moc mi chybíš, Beruško.

Já vím, že mi nemůžeš odepsat, ale prostě jsem Ti musel napsat: Šíleně se mi stýská! Chtěl bych být s Tebou, držet Tě v náručí. Hrozně lituji toho promarněného času, který jsem strávil bez Tebe! Přál bych si, abych mohl i tu nejkratší chvíli strávit s Tebou! Protože i ta nejkratší chvíle s Tebou pro mě znamená tolik, co pro někoho celý život!

Chodím dlouho kolem Tebe,
nevím, co se teď se mnou děje!
Ty jsi byla jiná,
a teď jsi ta, co mi srdce svírá!
Chodím dlouho kolem Tebe, vím, že tě jiný má!
Ty jsi teď zamilovaná, a já jsem tu úplně sám.

Jen měsíc na nebi mně říká, jak daleko jsi. Jen hvězda zdáli svítící mi říká, že tam někde jsi. Já tady sama sedím, na měsíc hledím. Hvězda pořád na stejném místě mi tě připomíná.

Tak jako bez ledovců jižní pól,
tak i bez Vesuvu Neapol,
jako Florencie bez nebe,
tak to bych byl já bez Tebe.
Stýská se mi!

Láska má přinášet lidem štěstí - tak proč kvůli ní vždycky pláču?

Jsi moje opravdová láska, ale zároveň moje největší zklamání! Myslím si, že už se nikdy nedokážu zamilovat! Všechny mý city odumřely... Jsem mrtvej!

Chybíš mi, jako voda vyprahlé poušti, jako slunečnici slunce. Chybíš mi, jako kytici voda, bez ní pomalu uvadá. Lásko, potřebuji Tě! Miluji totiž jako nikdy předtím...

Chci tu být pro Tebe, své srdce Ti dát.
Chci cítit Tvé polibky na těle a úsměvy rozdávat.
Proč nejsi teď se mnou,
proč nechceš mě jednou, jen jednou...

Tak dlouho hrála jsem si s ohněm
- až vosk mi stéká po tvářích,
tak dlouho ty tu nejsi
- namlouvám si, že mi nic neschází...
Tolik šancí mají jiní,
proč jen my jsme navždy dohráli
a ve mně ještě znějí
tóny prvních nadějí...

Jak často vzpomínám,
až jednou shledáme se,
zda Tvoje srdce nezmění se
či řekne: Neznáme se.

Nejhorší je mlčení dvou lidí, kteří se milují. Proč nejde naleznout cestu k sobě samotným? Ptám se sama sebe, ale odpověď nenacházím. Najdu ji někdy?

Přátelství nebo láska, vyslyšené prosby nebo splněný sen. Je spousta věcí, které zní podobně, ale mohou být vnímány úplně jinak. Stýská se mi... nebo mi chybíš „jen” TY?

Venku je temná noc
a mně se stýská moc a moc!
Chci, aby už svítilo sluníčko,
abych Tě mohl vidět maličko!
Vidět Tvůj krásný úsměv a něžné rty,
vždyť víš, že v mém srdci jsi jenom Ty!

Vím, že jsem ti ublížila, a věř, že mě to mrzí... Vím, že když jsme spolu, nevšímám si Tě... Vím, že pokaždý se k Tobě můžu vrátit... Vím, že mě miluješ... a... vím, že jsem Tě zradila... a je mezi námi KONEC!

Pro Tebe bych zůstat chtěla okřídlenou kráskou,
jenž podobná si může být i s Pannou Orleánskou.
Pro Tebe bych dokázala hvězdy s nebem míchat,
jen a jen za Tebe chci vůně světa dýchat.

Miluju Tě, chci Tě, toužím po Tobě, stýská se mi, chybíš mi a těším se, až budeme zase spolu. Dík, že tu pro mě jsi.

Srdíčko moje, v den, kdy jsme se poznali, mi musel sedět na rameni strážný anděl. Jsi pro mě totiž darem z nebe! Náš první polibek, naše první milování... Všechno, co spolu prožíváme, mě utvrzuje v tom, že už si svůj život bez tebe nedokážu představit. Jsi ten nejvýjimečnější a nejbáječnější človíček pod sluncem a já budu do konce života vděčná za to, že jsem mohla být s tebou. MILUJU TĚ...

Bloudím temnou ulicí,
koukám do oken spáčů,
něco mi stéká po líci,
já pro tebe, lásko, pláču...

Po žhavých nocích přijdou chladná rána,
už přestávám být středem Tvého světa
a já se cítím jako zamotaná
v pavučinách babího léta...

Venku je dnes krásný den,
já myslím na Tebe jen.
Nemám doma žádné stání,
to bude z toho milování.
Chybíš mi, lásko, moc!

Říkal jsi, ať si na tebe taky někdy vzpomenu. Ale, lásko, nemůžu vzpomínat na to, na co myslím neustále...

Z jakého jsi světa, že umíš tak ublížit pouhou větou? Ráda bych ti odpustila, ale ty mě už nechceš...

Snad mi to všechno dokážeš jednou odpustit... Mám Tě moc ráda...

Miluju Tě čím dál víc,
osud mi ale nechce vyjít vstříc.
Osud je léčka nastražená,
lásko moje odvržená.
S osudem nechce se mi žít,
chci vedle sebe tebe pořád mít!

Všude je ticho a já mám strach. Je to veliký strach, který se nedá překonat. Mám strach, že už nikdy neuslyším Tvůj hlas a neuvidím Tvůj obličej. Strach, který je tichý a přesto řve a drásá ve mně každý nerv. Řve a křičí a děsí mě všude, všude, kde nejsi Ty, kde jsem jen já, strach a ticho.

Dny bez Tebe jsou hrozně dlouhé,
sny o Tobě jsou jen pouhé
myšlenky na krásný život
bez trápení a zlých příhod.

Uchopím srdce a jako list
spálím tu touhu, nenávist.
Zbyde jen pocit, že už jsi pryč,
zmizely dveře, zmizí i klíč!

Má lásko, toužím po Tobě jak nikdy víc, tak bolestně mi scházíš a nevím, jak dál žít? Tvá vášeň mě změnila! Jen pověz, kdy budu Tě zas mít?

Chci Tě svádět, chci být sveden
- dej mi duši, budem jeden.
Jedny ruce, jedna ústa,
jedny oči, prosím, zůstaň!
Jeden člověk, sami v sobě,
já pro Tebe a Ty pro mě!

Ty jsi má láska největší, ty naplňuješ mě rozkoší
a svět se se mnou v přítomnosti tebe zatočí.
Jsi má láska jediná,
co na ni má pusinka vzpomíná.

Myšlenkou srdce je láska. Ty jsi mého srdce myšlenka, lásko! Vzpomínám na Tebe!

Vrať se mi, zlatíčko, moc Tě potřebuju!

Škoda, že se nesnažíš pochopit to, co k Tobě cítím. Věř, že na první lásku se nezapomíná a já nezapomenu. Nikdy!

Usínám... je tma. Něco mi chybí... špatně se usíná... včera byli jsme spolu a dnes je všechno jiné. Už aby byl zítřek, čas bez Tebe pomalu plyne!

Dnes je zima, prší, ale ani to se nevyrovná chladu v mém srdci, když nejsi u mě. Tak už prosím přijď za mnou, abys zahřál moje srdíčko tak, jak to dovedeš jen Ty.

Za lásku Ti bolest dávám. Přece tě tak ráda mám, vím, že už nevěříš a že mnou už pohrdáš.

Mám Tě rád a ty to víš, snad mi někdy odpustíš. Odpouštět je lidské.

Chybíš mi, jako rybě chybí voda. Chybíš mi, jako lidstvu chybí vzduch. Chybíš mi tak moc, že ani v noci spát mi nejde.

Pláču pro Tebe, i když nevím proč a na světě je tolik tváří, ale já pláču pro Tebe. Stále cítím Tvé polibky na mé tváři a jak Tvé oči z dálky na mě září a nyní já pláču pro Tebe. Mé srdce buší při vzpomínce na Tebe. Má lásko, vrať se! Já pláču pro Tebe.

Chci být zase s Tebou
a líbat Tvou tvář,
rozplývat se něhou,
v tvých očích vidět zář.
Miluji tě strašně moc,
ať je den, anebo noc!

Já stále Tebe vidím před sebou
a slyším Tvůj hlas,
a srdce moje touží,
abych spatřil Tě zas!

Zlatíčko, lásko moje
- miluji Tě, jsem jen Tvoje!
Posílám Ti pusinku
na Tvou sladkou hubinku.
Chtěla bych Tě strašně moc,
budu mít neklidnou noc!
Moc Tě chci.

Ahojky miláčku, tak moc se mi stýská. Přijď a učiň mě šťastnou. Tvá kočička.

Sbohem, a kdybychom se víckrát nesetkali,
bylo to překrásné a bylo toho dost.
Sbohem, a kdybychom si příště schůzku dali,
možná, že nepřijdem, že přijde jiný host.