Smsky o smutku

Co ti jenom říci mám,
sama se v sobě nevyznám,
naše láska skončila,
ač před chvílí tu byla...

Dej mi prosím ještě šanci,
snad vysvitne světlo v ranci
a zase po sobě zahoříme touhou...
Prosím, ještě jednu šanci pouhou...

Dlouhá noc
a mně se stýská moc,
kam jsi šla?
Hvězdičko na nebi,
zima náhle je mi,
všude jen tma...

Toužím po Tvých dotecích, jako slunečnice po paprsku světla. Toužím po Tvých polibcích, jako hvězdy po černém nebi. Toužím po Tvé blízkosti, tak jako delfín v zajetí touží po širém moři... Miluji Tě.

Mám na tebe dotaz,
bereš vůbec v potaz,
že tě ráda mám?
Trochu se mi zdá,
že jsem ti lhostejná
a chceš být jenom sám...

Zlatíčko, moc mi chybíš, každá chvíle bez Tebe je věčností. Miluju, když se mne dotýkáš a líbáš mé rty. Chtěla bych být už konečně šťastná... s Tebou. Moc se bojím, jak tohle všechno dopadne.

Asi jsem teď sobecká, ale jen jsem Ti chtěla napsat pár věcí a to, že když sebereš vzduchu kyslík, slunci nebe, jahodě chuť, když odpářeš z kabátu kapsy a knoflíky, když zbavíš psa kostí a strom listů, když Karkulka se nepotká s vlkem a když svět se přestane točit, tak tak všelijak se cítím já, když nejsem s Tebou. Scházíš mi...

Jsem odvrácená strana měsíce a jsem vždy tam, kde nejsi Ty. Jednou za čas Tě potkávám a pak sama sebe se ptám, proč? Proč já jsem tady a Ty tam, proč Tě, lásko, postrádám? Tvůj smích, pohledy i doteky - království dám za Tvé objetí! A tak se trápím, tak se ptám, kde Tě, lásko, kde Tě mám? Chybíš mi!

Co jsi to udělal?!
Zabils!
Proč jen jsi lhal?!
Ztratils!
Lásku moji...
Vše je v loji!