Smsky o smutku

Ležím sama v posteli, kolem mě je tma, slyším pouze šťastný smích dívky a kluka. V srdci mém je prázdnota a já křičím do ticha - pomozte mi někdo, však ozve se jen samota.

Chtěla bych tě políbit,
dotknout se tvé tváře,
ale co mi zbývá jen.
tulit se do polštáře.

Se slzami v očích usínám, na krásné prožitky s tebou vzpomínám. Nechci tě milovat, chci životem dál jít a nemyslet na tebe den co den. Ať skončí konečně moje trápení. Nechci tě milovat, ale nejde to.

Vím, že už to nejde vrátit,
ale já tě nechci ztratit!
Mám vzpomínek plnou hlavu,
fotky z mejlů na Seznamu,
které denně otvírám,
a na tebe vzpomínám.
Na ty naše chvíle lásky,
ze kterých mám teď jen vrásky
a po těle krutý mráz,
zda vrátíš se mi zas!
Tímto ti chci jenom říct
- MILUJI TĚ a nic víc!

I západ slunce už šel spát,
píše Ti ta, co máš ji rád.
Ať měsíc, co pluje zimní oblohou,
odčítá i vteřinku pouhou.
tu, co nás odděluje.

Jsi blízko, ale jsi mi vzdálený svou láskou, svými ústy, svými dlaněmi. Věřím, že jednou přijde den, kdy budeme se spolu smát a Ty mi řekneš: Mám Tě rád. A já budu šťastná. Z Tvé lásky se budu na všechny smát a v uších mi bude znít: Mám Tě rád.

Chodím noc co noc spát,
a stále ten jeden, co v nenadáli je,
ví, že někdo má ho rád.
Chci Ti jen poslat pusinku,
ať máš mě stále jako věčnou vitrínku.

Milovals mě a já Ti věřila,
kéž by to pravda nikdy nebyla.
Opětovala jsem Tvoji lásku, nic nemohlo se stát...
avšak v duši mám podivný chlad.
Miluji Tě a Ty miluješ mě,
ale už nemůžeme být spolu.

Miluji Tvé dolíčky na tváři,
které se objeví, když úsměv zazáří.
Miluji Tvá ústa, chtěla bych je líbat,
tak proč se k sakru stále mohu jenom dívat...
Přitom dobře vím, že po mně také toužíš,
svou nesmělostí strašnou moje srdce soužíš!