Smsky o smutku

Jsem víla a mám v dlaních moc,
koukám se na tebe a chci tě strašně moc.
Chci cítit vůni tvého těla,
líbat tě na rtech od rána do večera.

Tak kde Tě, lásko moje, mám, kde se mi touláš a kde bloudíš? Chci Ti jen říct, že moc mi scházíš.

Miluju, když se usmíváš,
miluju, když se na mě podíváš,
miluju, když mě něžně hladíš,
miluju, když mě k hříchu svádíš,
miluju každou část Tvého těla,
netušíš, jak moc bych Tě teď u sebe mít chtěla.

Je mi smutno bez Tebe,
jak dlouhý je můj čas
- jak ráda bych Tě viděla
a líbala Tvou tvář!

Pod víčky, když usínám,
tvou tvář tam často vídávám.
Měkké rty a úsměv milý,
vkrádá se tam v každé chvíli,
když se vidím v teplých očích tvých,
jak bezelstně září do těch mých.
Jako chilli, pepř a paprika
to ve mně skvělý guláš namíchá!
Cítím v nich tvou převahu
a hrozí mi, že přestanu
být sebou v stínu tvém,
když opřádáš mě pohledem.
Nejsem voda stojatá
a neumím být dvojaká,
tak mi promiň tuto drzost snivou,
že s múzou jsem ti byla milou.

Každou noc, když usínám,
na mou lásku jen tiše vzpomínám.
Chci být s Tebou každý den,
snad splní se mi tento sen.
Jsi to jediné, co v mysli mám,
proto Ti tuhle báseň posílám.
Nenech mě, lásko, umřít žalem,
my dva to všechno určitě zvládnem.
Miluju Tě!

Proč mé srdce steskem zbrázděné
v Tvých dlaních útočiště hledá?
To láska vyslala ho na pouť dlouhou,
neboť touha spát mi nedá.

Vzpomínám na Tebe a z mých očí stékají slzy, které padají až k srdci, co umírá steskem po Tobě.

Říkáš, že mě miluješ... Proč mi stále jenom lžeš? Čekám, až mě pochopíš, ale ty mě pouze zahanbíš. Už toho mám dost! Nech mě už navždy odejít, stejně mě chceš zahanbit!