Smsky o smutku

Jsi voda, kterou denně piji.
Jsi vzduch, díky němuž žiji.
Jsi vítr, co čechrá mi vlásky.
Jsi pohled, díky němuž mizí mi vrásky.
Jsi dotek, co uložen mám v srdci.
Jen od lásky není mi pomoci.
Já chtěl bych s Tebou na skále sedět
a koukat na měsíc,
v chladné noci bych Tě zahříval,
polibky zasíval
a láskou srdce naplnil.
Chybíš mi, beruško.

Růže voní, trní píchá,
bez Tvých rtů se těžko dýchá!
Bez Tvých slov a doteků
je mi, lásko, do breku.
Nevím už, jak Ti to říct,
že miluju Tě čím dál víc!

Kdyby Tvá fotka mohla oživnout, zlíbal bych Tě od hlavy až k patě.

Večer je tu coby dup,
chystám se zas na krásný lup.
Krást já budu přeci,
kousek místa ve tvém srdci.
Když nemůžu se s tebou milovat,
křičet chci aspoň - mám tě rád.

Zlatíčko mé něžné, já umírám touhou po Tobě! Už je to 2 dny, co mé rty ucítili Tvé a mám pocit, jako by to byla věčnost!

Já miluji jen Tebe a Ty to víš,
však těžko moji lásku pochopíš,
slzy mi tečou, ale nepláči,
i když plakala bych nejradši.
To si mi jen srdce zavzlyká,
vždyť Ty jsi jen sen,
sen, co mi uniká.

Lásko, co já vím, když už tě cítím jen na dálku, po tobě popela prach, ty jsi lásky funebrák.

Moc Tě chci vidět, moc Tě mám rád,
chci se zas s Tebou, má lásko, smát!

Umírám láskou, umírám touhou,
to, co bylo, je už jen čmouhou!
Nechci žít, už nechci snít
- chci Tě, lásko má, políbit!