Smsky o smutku

Na prázdný polštář vedle sebe
sněženky dal jsem místo Tebe,
sněženky dal.
Na římsu přilétl bílý holub,
mně bylo líto, že nejsme spolu,
tak jsem se přikryl a spal.
Zdál se mi sen, já nevím, jaký,
jenom vím, že jsem v něm hrál,
Ty jsi mě líbala - já Tebe taky,
ve skutečnosti jsem na hotelu spal.
Na hotelích jsou tvrdá lože,
sněženky vadnou, ach můj Bože,
a toho jsem se bál.

Princezno z nejhezčí pohádky,
proč na světě jsou hádky?
Moc mě mrzí, co jsem udělal
- pořád stejně rád tě mám.

Proč jsi mi ublížil,
proč jsi mě ponížil,
proč jsi mi lásku vzal
a samotnou mě zanechal?! :-(

Měla jsem tě ráda, ale už nemám,
hledala jsem tě i ve svém srdci,
ale ani tam tě nemám...
Je to ale tvoje chyba, měls mi lásku dát,
a hlavně: neměl jsi mi lhát!

Tak mě napadá,
zda mě máš pořád ráda?
Od našeho seznámení
ses hodně změnila,
idylka to s tebou není,
naši lásku málems zabila.
Doufám ale, že vykvete znovu
a zbytek života strávíme spolu.

Ani kdybych teď umřela, nelitovala bych toho tak jako toho, že jsi mě opustil.

Už toho mám dost, už nechci tě zpátky,
radši vlízt do oprátky.
Už neuvidíš mě plakat, ani se smát,
a už nebudeš mi muset ani lhát.
Už neuslyšíš mě sténat, ani lásku ti vyznávat
a ani ke svým hříchům se doznávat.
Sbohem!

Vzal jsi moje srdce a utekl s ním pryč,
samota mě bolí, jak když šlehá bič.
Proč jen jsi nemohl zůstat se mnou,
chtěla jsem jít dál životem ve dvou.

Přemýšlel jsem o našem vztahu,
a zjistil jsem, že v tom plavu.
Vím, že jsem udělal plno chyb,
tak dej mi je šanci napravit.