Smsky o smutku

Broučku, mám Tě pořád moc ráda, pořád na Tebe musím myslet. Chtěla bych Ti říct, jak moc mi chybíš, jak moc chci být zase s Tebou... Nemůžu... Nejde to...

Tak jako se chýlí den,
tak já chystám se spát,
ale nikdy nezapomenu napsat dívce,
kterou jsem měl rád,
kterou jsem miloval.

Chtěla bych Ti hladit vlásky,
dívat se Ti do očí,
snad se někdy vrátíš zpátky,
pak mé srdce poskočí.

Zbývá málo vzpomínek,
tvá tvář z mysli mizí,
měli jsme se tolik rádi,
teď už jsme si cizí.

Tak jak se teď cítím, se cítí tisíce duší na celém světě... Mou duši sužuje tlustý provaz a do srdce se zabodává nůž... už je konec. Konec věčného naslouchání, pochopení, romantiky, mazlení, milování... konec... LÁSKY!

I přes to, jaký jsi, tě stále miluji. I přes to, jaké chyby děláš, tě stále miluji. I přes to, žes mi hodněkrát ublížil, tě stále miluji. I přes to, že už se nikdy nezměníš, tě stále miluji. Je to pro tebe snad malý důkaz mé oddanosti?!

Když ráno vstávám, myslím na Tebe.
Na Tvé krásné oči, modré jako nebe.
Když se ke mně přitiskneš, je to jako sen.
Nedokážu si představit bez Tebe další den.

Lásko moje jediná,
chybíš mi, a ani nevíš jak.
Už chci s Tebou zase být
a sen ve skutečnost proměnit.

V pelíšku ležím, medvídka držím, je však jen plyšový a kvůli tomu slzy po tváři mé stékají. Jsi daleko a přitom tak blízko, tak proč mému srdci je teskno? Miluji Tě, tím to je! Tak nezapomeň a mysli na mě. Tvá princezna, méďo.

Od té doby, co spolu nejsme, se modlím, ať každou sekundu se stane na světě něco krásného. Něco, co mě potěší. Protože nemusím myslet na to, jaké je to bez tvých slaďoučkých rtů, krásných vlasů, hebké pleti, co vždy tak nádherně voní, bez tvého dechu, který mě zahřívá. Taky bez tvých upřímných očí, které řeknou vše, a bez tvého úsměvu, který obrací svět vzhůru nohama! A nejvíc bez tvého polibku, protože to je nejkrásnější věc v nekonečnu zářících hvězd. Ničí mě to být bez tebe. Miluji tě.