Zamilované smsky

Nevím, proč Tě miluji, snad hvězdy to tak chtějí,
ale vím, proč trápím se a ztrácím naději...
Naději v sebe, naději v nás,
kdyby tak šel zastavit čas!

Lásko, i kdybych ti řekl milionkrát MILUJU TĚ, nikdy bych tím neřekl, jak moc TĚ MILUJU.

Utopím se z tolika lásky,
trápení mi dělá vrásky,
ale věz jedno jen,
že Tebe milovat budu každý den.

Jsi vzduch, díky němuž žiju,
jsi voda, kterou denně piju.
Jsi vítr, co mi cuchá vlasy,
jsi obrázek královny krásy.
Jsi vzpomínka, co mě hřeje,
jsi led, co v mých rukou taje.
Jsi rozkvetlá květina na louce,
jsi zlatá ryba v potoce.
Jsi zářící měsíční svit,
jsi mé velké lásky cit.
Jsi ptačí zpěv, co mě ráno budí,
jsi ruka vášně, co mě hladí.

Tvoje oči mě dostaly do propasti, ze které se jen těžko šplhá zpátky. Tvoje ústa každým polibkem roztříštila mou duši na tisíce malých kousků. Tvoje slova nahlodala moji mysl jako myšky ementál. Dostala jsi mě do velkého víru a bez Tvé pomoci se v něm utopím.

Miláčku, já jsem si dřív třeba myslela, že jsem zamilovaná, ale co je potom to, co cítím k Tobě? Co je víc než láska? Že by láska, která je tak veliká, že se ani nedá popsat? Protože jestli je to tak, tak přesně tak velikou, nepopsatelnou lásku cítím k Tobě! Miluji Tě!

Už ani nevím, co říkat ti mám,
chci, abys pochopil, že už nemusíš být sám.
Proč našim srdcím nemůžeme šanci dát,
falešné jsou pocity tvé, že si s tebou chci jen hrát.

Žiju jen pro TEBE... mé srdce bije jen pro TEBE... celý můj život patří jen TOBĚ... i všechna má láska patří jen TOBĚ!

Jediný, co mě na Tobě štve, je, že na Tebe žárlím.

Sněhové vločky se prohání po kraji,
padají na sebe a vůbec netají.
Studený vítr všude se točí,
mráz číhá zas, na koho skočí.
Ohýnek v krbu vesele praská,
nám zima nebude - nás hřeje láska.

Slunce svítí, je krásný den
a já toužím spatřit tě jen,
dotknout se tě, líbat a laskat,
láskou a štěstím se zalykat.

Chci Ti něco říct, a myslím to vážně a ze srdce. Chci s Tebou strávit zbytek života, nechci nikoho jiného, chci Tě vidět v bílém a slyšet Tvé ANO!

Nebýt TEBE, nikdy bych nepoznala, co doopravdy znamená MILOVAT...

Vyslyš prosím nejhlubší cit,
jenž je ve mně hluboko skryt.
Líbíš se mi hodně dlouho
a jsi mou velikou touhou,
už mě tedy neodmítej,
chci být víc než jenom přítel.

Chtěl jsem být jen kamarád,
ale teď jsem Ti víc...
Miluju Tě
a neodloučí nás nic.

Nejsme sice v Paříži, ale velice mě láká
zrovna teď a hezky česky dát Ti francouzáka.

Děkuji Bohu, že mi Tě nadělil. Jsi to nejkrásnější, nejhodnější a nejněžnější stvoření, co jsem kdy poznal. A jsem za to vděčný, moc Tě miluju!

Posílám Ti hádanku, schválně, jestli ji uhádneš: Je to moc milý, moc se mi líbí, je s ním zábava a v hlavě mi zůstává? Jestli tu osůbku neznáš, podívej se do zrcadla.

Ty nejcennější poklady se schovávají do země. Já Tě ale přece nemůžu zakopat!

Zaklínám naši lásku do tisíce slov,
aby zářila jako drahý kov.
Zaklínám naši lásku do tisíce vět,
aby nám ji záviděl celý svět.