Smsky o smutku

Kdybys byl tak hezkej, jak jseš ulhanej a namyšlenej, tak bych neváhala ani chvíli a hned bych s tebou začala chodit.

Ať dělám, co dělám,
stále na tebe vzpomínám,
ty jsi úplně všude!
Čím to asi bude?

Dnes jsem si mazala čísla z telefonního seznamu... a smazala jsem si i Tebe... No a co právě dělám? Mažu si Tě ze svého srdce...

Vím, jaké to je, když někdo někoho podvede. Vím, že Tvé srdce je teď bolavé. Vím, že to byl strašný hřích. Snad mi jednou odpustíš.

Když zlatá hvězda padá z nebe,
můžu si vždy něco přát.
Chtěl bych Tě mít vedle sebe
a na rty Tvé polibek dát.

Lásko, až budeš jednou sedět a vzpomínat, kdo prošel tvým životem... s krátkým zastavením, nebo se třeba i chvíli zdržel. Doufám, že tvoje srdíčko mi věnuje tichou vzpomínku, vzpomínku na dávnou lásku, která přišla ve špatnou dobu...

Že jsem vdaná, Ti nevadilo
a s touhou jsi mě miloval.
A teďka tvrdíš, že musím cítit Tvou bolest
a chápat, že jsi se už neozval!

Tak, jako neexistuje země bez nebe,
neumím si představit svůj život bez Tebe.

Ty jsi moje srdíčko,
chybíš mi, mé štěstíčko.
Tak ráda bych tě objímala
a všude líbala.
Chtěla bych být u tebe přitulená
a šeptat ti do ouška ta dvě krásná slova...

Slza se mi leskne v oku,
chci být zase po Tvém boku,
jemně se Tě dotýkat,
do ouška Ti říkat...
pravdu o Tvém krásném těle,
o tom, jak je mi skvěle,
když se na mě usmíváš...
Tak kde zase pobíháš?

Miluju Tě moc a moc,
chybíš mi tu každou noc.
Každou noc i každý den
chci Tvé srdce jen.
Jen pro sebe ho míti
a nikomu jinému nepůjčiti...
Stýská se mi!

Mám strach! Nebojím se tmy, ani jiných sil, ale bojím se toho, že bych tě mohl ztratit. A já se nerad bojím. Tak mi dej prosím jistotu, ať je jakákoliv!

Chybíš mi víc, než může chybět zámku král, lásko má, tak mi zpívej, buď tu se mnou, pojď mi hrát, lásko má, jen řekni, mám tě rád... Už to nemůžu dál v sobě tajit, chci svou lásku už konečně najít, ale v tomto případě je asi pozdě. Tys nepočkal... bezhlavě ses zamiloval, vzal si, co Ti nepatřilo a zase odešel...

Taková noc v sousedství hvězd. Nebe je na dosah. Jsme každý jinde, dvě zrnka prachu pod Velkým vozem a v každém vesmír, život, hnízda snů, vzlet i pády.

Tvé oči, Tvůj hlas,
snad přijde čas,
kdy sejdem se zas.

Dny bez Tebe jsou tak dlouhé a když konečně přijde den, kdy se s Tebou setkám, uteče jako voda. Chci, abys byl stále se mnou, abych mohla hladit Tvé tělo a něžně Tě líbat. Nic víc nepotřebuji, jen být s Tebou. Miluji Tě!

Všechno jednou končí a něco nového začíná... Nechci, aby náš vztah skončil a začal jiný. Nechci, aby vše krásné, co mezi námi je, někdy vystřídalo zklamání a zapomnění.

Miláčku můj milovaný, hrozně moc se mi stýská. Chci být s Tebou navždy. Jsem jen Tvá, patřím Ti celá. Celé mé srdce patří jen a jen Tobě. Šíleně moc Tě miluji.

Noční obloha pomalu se uspává,
myšlenka na Tebe v hlavě však zůstává.
Dnes v noci chtěla bych být jen Tvou,
ale zas jsem tu sama, sama s tou tmou...

Proč jsi nic neřekl a náznak lásky jsi neprojevil. Proč jsi odešel bez rozloučení, proč když tě potkám, se mi kolena třesou. Proč není jen láska, co se točí, proč je i bolest?