Smsky o smutku

Až jednou večer na vycházku se dáš
a myšlenky Tvé světem poletí,
ať jedna malá vzpomínka i ke mně doletí...

Miluju tě hrozně moc,
už mi chybíš strašně moc.
Miluji tě ještě víc,
teď mi chybíš mnohem víc!
Miluji tě ve dne, v noci,
přijď mi prosím ku pomoci.
Ať je hezčí ten můj den
a jiskry v očích září jen.

Mé srdce tluče rytmus Tvého jména - jak smutno zde bez Tebe je - podívej, i ta růže vadne...

Lásko, já vím, jak moc tě to bolí a jsem najednou bezradná, protože s tímto nic nenadělám. Jen tu budu s tebou, abych tě mohla konejšit a sdílet tvůj smutek, který se tím snad alespoň o maličko zmenší...

Bloudil jsem světem, nic nehledal, nic neztratil. Pak osud nás svedl dohromady a dal mi něco, co nemohl ani ten nejkrásnější sen. Našel jsem lásku, našel jsem Tebe. Nechci Tě ztratit a bloudit znovu... Kdo jednou opustí ráj, je ztracen navždy...

Vím, že už nepatřím do tvého života. Vím, že už nikdy nedostanu červený papír s krásnou básničkou. Vím, že už ve tvých očích neuvidím ten něžný pohled... Vím to! Tak mi už konečně přestaň lhát a odboč na tom rozcestí, kterému se říká život. Odboč a jdi svou cestou.

Se slzama v očích myslím na Tebe - a ty se na svět usmíváš. O kousek Tvé lásky prosím - ty jen slovy uhýbáš. Když chci s tebou chvilku být - zády se ke mně obracíš. Tak k čemu moje srdce láskou hoří?!

Králíčku, proč jsi ode mne odešel? Miluju Tě a moc se mi po Tobě stýská, chci vrátit ty krásné chvíle, co jsme spolu prožívali. Miláčku, dej našemu vztahu ještě šanci...

Byl jsi první, koho jsem milovala, jak jen žena milovat může... Byla jsem první, koho jsi ponížil, jak jen muž ponížit může...

Vzpomínám na Tebe a Tvoje něžná slovíčka,
a miluju Tě tak, jako ještě žádného človíčka.
Miluju Tě, lásko, i když nejsi u mě,
ty moje božská krásko, vrať se zpátky ke mně!

Mraky letí od jihu,
do oken se blýská.
Smutkem usnout nemohu,
neboť se mi stýská.

Ve své mysli tvé oči stále mám,
ve dne, v noci na tebe myslívám,
minutu od minuty je těžší bez tebe být.
Ale já vím, že v srdci tě mám
a nikdy tě z něj nevyndám...

Prázdné je srdce mé, zůstal jen smutek,
lásku jsi zahubil, zlý byl ten skutek.

Už denní světlo přehouplo se ve tmu,
já se těším, až Ti řeknu,
že chybíš mi čím dál víc,
já proti tomu nezmůžu nic...

Život je krátký. Tak konečně pochop, že tě miluju, všeho zlého lituju. Moc, strašně moc jsi mi ublížil a naši cestu překřížil. Ale stejně vím, že tě v hloubi duše stále miluju. Snad se někdy vrátíš...

Když mě chceš oklamat, řekni to hned. Nebudu ti v lásce s jinou překážet!

Mám pocit, že už nemám proč žít, chci opustit tento krutý svět, který mi nedovolí milovat. Už nezvládnu déle tu nespravedlnost, dívat se na tebe bez toho, abych tě mohla obejmout a říct ti, jak tě potřebuji. Tak ráda bych se tě dotýkala, dívala do tvých očí, hladila tvoje vlasy, pusinkovala tvou tvář a potom usla v tvém objetí. Ale o tom všem můžu jen snít, to je všecko nesplněný sen. Já nemám právo na lásku! Je hříchem to, že tě miluji? I navzdory tomu tě miluju, ale už nemůžu. Nezůstává mi nic jiného, jen této zemi sbohem dát a opustit svět, který pro mě nemá smysl. Já nemám právo být milována a milovat? Můžu se jen slepě dívat, trápit se a topit se v slzách a v nekonečném žalu a pomalu pro lásku umírat...

Bez Tebe jsou všechny chvíle jenom na draka.
Zkusím si Tě přičarovat - abrakadabraka.

Lidé spolu chodí z 5 důvodů: z lásky, pro peníze, aby se nenudili, pro závist a z lítosti. Já tě nemiluju, peníze nemáš, času mám málo, nikdo by mi tě nazáviděl a líto mi tě není. Promiň.

Smál ses mi do očí, teď zas se mi směješ. Já už tě snad ráda nemám, tak proč se mi furt směješ? Nepozdravíš, nepodíváš se na mě, jen se směješ a pomlouváš. Nech už mě být, nevšímej si mě... Směj se jiné a mě netrap, když už jsem zas konečně šťastná!