Smsky o smutku

Chtěl jsem Tvoje srdce, podalas mi kámen.
Zvolna dohořel mi v duši - bílý plamen.

Kdybych byl Kolumbus,
projel bych s tebou světa kus,
kdybych byl Romeo,
vylezl bych do tvého okna modrého,
ale nejsem ani jeden z těch,
co leží v papírech,
tak já tady a ty tam,
každý jsme na to sám.
Stále čekám na tvé zavolání,
nic se neděje, tvé číslo mě už ani neprozvání,
vrať se mi do náručí,
než nás stesk zapomenout naučí.

Častokrát jsi mě líbal na má ústa, častokrát jsi mě hladil po tváři, já nezapomněla... Teď líbáš jinou na ústa, hladíš cizí tvář... Tak už mi zavolej, lásko moje!

Kdyby tak šel čas vrátit,
nemusel bych Tě ztratit...
Moje srdce patří stále Tobě,
ale proč necháváš je ležet v hrobě?

Dvě hvězdičky na nebi na sebe svítí, protože bez sebe nemůžou být. A říkají si: Miluji Tě! Jedna jsi ty a druhá já. Miluji Tě a už Tě nechci nikdy ztratit.

Proč se to muselo stát? Proč jsi říkal: Mám tě rád? Proč jsi mě stále klamal a svoji lásku mi sliboval, když jsi mi chtěl jen ublížit? A to se ti opravdu povedlo!

Sním a vidím jenom Tebe,
samo peklo, s Tebou nebe!
Sním a Ty jsi sen,
sama bolest, s Tebou láska jen!
Sním a nechci poznat ráno,
sama nic, s Tebou, co je zakázáno.

Víš, srdíčko moje, i když jsme tak daleko od sebe, jsem jen Tvůj, mé srdce patří jen Tobě. Myslím na Tebe každou vteřinu. Chtěl bych se k Tobě přitulit. Miluju Tě, lásko!

Pro jedno kvítí
slunce nesvítí...
Ale co když já jsem ta kytička,
která nemůže žít bez sluníčka...
A moje sluníčko už svítí pro jinou... kytičku...

Lásko, ptám se, kde jsi? Jestli náhodou nejsi u jiné, nejsi, věřím, že nejsi, a věřím, že Ti chybím stejně, jako Ty chybíš mně. Broučku, toužím, abys mě obejmul, řekl miluju Tě a já byla šťastná... Pak by se stalo něco, co považuji za sedmý div světa - políbil bys mě. Mé srdéčko touží po tom Tvém. Miluju Tě a nikdy, nikdy nepřestanu.

Procházím temnou ulicí,
vidím Tvé oči zářící,
Tvé oči, jež se na mě smály,
jsou teď daleko, daleko v dáli.

Sním o Tobě, o Tvém těle,
co krásně hřeje.
Snad mne bude hřát napořád
a lásku mi vyznávat.
Toužím s Tebou prožít vše, co si budem přát,
s tím, že jeden druhého bude mít rád.

Za každou chvíli s tebou
platím víc, než se ti může zdát,
a z jedné nekonečné lásky
míň než málo náhle zbývá.
Proč vůbec do očí mi tvrdíš,
vážně tě mám strašně rád...
Už nikdy nebudeš, kým jsi býval.

Stříbrný měsíc, to je můj posel, po něm ti posílám bolest mého srdce.

Ty jsi mé slunce a já jen Tvůj stín. Ty hoříš beze mě, já však bez Tebe nemohu být.

Ty jsi můj miláček... tak proč mě nemiluješ?

Když někoho ztratíte a chcete ho zpátky, musíte bojovat. Já se o to pokusil, zbytek je už na tobě...

Usínám a nechce se mi,
usínám a stýská se mi,
a proto posílám Ti básničku
pro Tvoji sladkou dušičku,
ty můj milý kvítečku!

Vůbec nevím, proč mi nepíšeš, ale vím, že já Ti napsat musím! Moc Tě miluju a chtěl bych být neustále s Tebou! Chtěl bych Tě líbat na Tvé sladké rtíky a dotýkat se Tvé něžné tváře. Moc mi chybíš!

Miláčku, byla jsem Tvůj host,
a proto neměj na mne zlost.
Bylo to mezi mnou a Tebou...
Láska, to je slovo do rvačky,
a proto Ti posílám fungl nové kopačky!
Život je boj,
tak ahoj...