Smsky o smutku

Je mi smutno. Představa, že u Tebe klečím, Ty krásně spinkáš a já Tě něžňoulince hladím po Tvých voňavoučkých vláskách. Bylo by to krásňoučký, vidět Tě zase vedle mě usínat. Jsi andílek. Tak sladkej a slaďoučkej. Jedna pusinka letí k Tobě. Miláčkuju Tě!

Je mi smutno, když jsem bez Tebe,
nechci jen snít, chci tě mít u sebe.
Mé srdce je tebou zaplněné,
sny o životní lásce jsou vyplněné.

Do temné noci hledím, přes slzy nevidím
a o tvém polibku stále jen marně sním...

Střídá se světlo a tma, den a noc,
ale mně se stýská stále stejně moc.
Nemáš ani ponětí,
jak moc chci cítit tvé objetí,
jak moc tě chci vidět zas
a slyšet tvůj hlas.

Tak, jak plyne voda,
tak letí i čas
a já se těším na tu chvíli,
až Tě, lásko, spatřím zas!

Stonám, doktoři mne odhánějí. Stonám na lásku. Pořád Tě vidím, usměvavou, obětavou, zamilovanou... zamilovanou do mě. Už je to dávno, já vím, ale zapomenout nejde... s posledním výdechem láska má nezmizí.

Jsi odporný podvodník a lhář,
jsi ješitný, protože každou máš.
Byl jsi to nejdražší, co jsem kdy měla,
každá holka mi tě záviděla.
Teď jsi to nejhorší, co na světě znám,
nenávidím tě a můžeš si za to SÁM!

Chci slunce, chci nebe,
chci lásku, chci Tebe.

Svět, to nejsi jen ty.
Já vím, ale uvěřit tomu nedokážu...

Můžu se jen na něco zeptat? Proč si svoje chyby uvědomíme až příliš pozdě... A čas nejde vrátit a věci nejdou změnit... proto si přeju zapomenout :o(

Zlatíčko moje jediný, Ty jsi ten nejkrásnější a nejmilejší človíček na celém světě a já Ti přísahám, že Tě nade vše moc a moc a moc miluju a nikdy Tě neopustím! Pamatuj, že bez Tebe život nemá cenu a kdybych ztratila Tebe, ztratila bych i své srdce. Vím, že i Ty mne miluješ, vím to! Líbám Tě, ty moje milované zlatíčko!

Krásná byla tvoje slova,
chtěla bych je slyšet znova.
Tvých dotyků si užívat
a bolest teď nevnímat.
Proč to všechno skončilo
a mé srdíčko se zhroutilo?

Proč ráda tě mám a ty mě jen pořád proklínáš? Proč na tebe neustále myslím, proč tě v mysli mám? Proč chci být stále s tebou, ale ty nemáš na mě nikdy čas?

Ahoj Andílku, být s Tebou je jako být v Ráji, Tvůj úsměv rozzáří můj. Chtěla bych poznat Ráj, je tak blízko a přece nedosažitelný. Jsem šťastná díky Tvým očím.

Až jednou nebudeš moct chodit, jíst, spát... ŽÍT... vzpomeň si na mě, protože přesně takhle bylo mně, když jsi mě opustil!

Medvídku můj, kdybys věděl, co pro mě znamenáš. Jsi pro mě vším. Nemůžu bez tebe žít! Potřebuju tě, stejně jako tráva potřebuje slunce, jako člověk vodu! Tak moc tě potřebuju a ještě víc! Bude to tím, že tě mám strááášlivě moc ráda a nechci o tebe přijít. Ale ty o nás rozhodneš, to ty rozhodneš, jak to bude dál...

Dnes jsem v posteli měla milence, byl dobře stavěný, svalnatý, vysoký, hnědé pronikavé oči, tajemný úsměv... škoda, že o tobě musím jenom snít. Chybíš mi a nejen v pelíšku.

Teď, když jsme si už dali sbohem, uvědomuju si, co pro mě znamenáš, přesně toto... vzduch... a bez něj se nedá dýchat. Pořád Tě strašně miluju!

Proč se mi všichni diví,
že můj úsměv je lhář,
když směju se jen v okamžiku,
kdy vidět mohu Tvoji tvář!

Je mi smutno a jsem tu sám
a jen na Tebe, lásko má,
neustále myslívám.
Chybíš mi...