Nejlepší smsky

Pusinko, nevím, proč mi nepíšeš, ale vím, že já Ti napsat musím! Pořád se tomu bráním, ale už to bez Tebe nevydržím. Pořád na Tebe myslím, chtěl bych být s Tebou, líbat Tvé sladké rtíky a hladit Tvou něžnou tvář. Klidně si nechám udělat i plastiku, hlavně když mě budeš milovat. Toužím po Tobě, stýská se mi! Doufám, že brzy budu Tvůj.

Strašně moc mi chybíš. Stále na Tebe musím myslet. Ať jsem kdekoliv, vždy mě najednou napadne, co bys na to řekla, nebo si vzpomenu, co jsi mi kde a kdy říkala. Nevím, kde jsi, co děláš. Nedokážu být bez Tebe a nemůžu být s Tebou.

Vím, že jsi nám chtěl dát všechno. Chtěl jsi nám dát sebe. A věř, že přestože nejsme spolu, obohatil jsi můj život na vždy. Já nezapomenu.

Chtěla bych mít křídla a lítat jako pták. Sledovat Tvé kroky a vědět, o čem sníš. Být stále s Tebou, milovat Tě a laskat Tě. Ale to nejde... jsi daleko! Chci Tě vídat a s Tebou se smát, proč pořád odcházíš a nevracíš se? Chybíš mi!

Chybí mi Tvoje přítomnost, Tvé polibky, Tvůj dech, chybí mi Tvoje osobnost, srdce mám jak rozpálený plech, nemá koho hřát! Pořád mi chybí Tvé ruce i oči, proč není jen láska na světě, proč je i bolest?

Jsi sluncem života mého
a strážcem jediným,
nestojím o nikoho jiného,
chci můj život propojit s Tvým.
Asi sám osud mi Tě přičaroval,
jsem vděčná za ten den,
smysl života jsi mi dal,
jsi snad už o tom přesvědčen.
Chtěla bych líbat ústa Tvá,
hladit Tě něžně po tváři,
navždy jen Tobě patřím, lásko má,
vzpomínkou na Tebe se hned rozzářím.
Miláčku, broučku můj,
miluji Tě celým svým srdcem.
Tvoje beruška.

Je na světě jeden blázen,
kterého jeho láska několikrát srazila na zem.
Pokaždé vstal a bojoval dál.
Teď už nemá sílu bojovat...
Proč jsem já ten blázen a Ty ta láska?

Lásko, já stále na Tebe myslím a když přijde náš čas, stále se bojím, jsem naivní, a už ho moc není. Chci Ti jen říct: Miluju Tě a stýská se mi!

Stýská se mi moc,
proto si píši o pomoc.
Doufám, že mě vysvobodíš
a mé srdce rozveselíš.

Když jsi mi lásku chtěl dát, dávala jsem jen naději, nic víc. Ale nic netrvá věčně a ty jsi šel pryč. Utekl nějaký čas a já jsem si uvědomila, jak tě miluju. Je tu ale jeden problém, tvá láska už pominula.

Lásko, není nic v celém vesmíru, co bych Ti odepřela. Nikdy Ti neublížím, nezraním Tě ani nepodvedu, protože to není možný vzhledem k tomu, jak Tě šíleně miluju! Tohle není cit, to je nadpozemský cit lásky! Šíleně Tě miluju. Už nemám slov. Pa, kocourku. Miluju Tě!

Jsem zvyklá říkat, co si myslím a cítím! Jsem zvyklá mít buď vše a užívat si toho, nebo nic! Nedokážu se smířit jen s půlkou a ani nechci! Myslím na tebe a je mi smutno, teď tě potřebuju! Ale ty mě už asi ne! Dokážu zapomenout, snad! Nikdy už neslibuj to, co nemůžeš splnit!

Nevím, kdo tě teď objímá,
všechno mě najednou dojímá.
Nevím, kdo ti poslední polibek dal,
nepamatuji se, kdo mi tě vzal.
Nevím, jak se vlastně máš,
jestli mě ještě vůbec znáš.
Nevím, koho ve své náruči hřeješ,
ani na koho se právě směješ.
Nevím, koho po vlasech hladíš,
ale stejně mi ještě scházíš.

Miláčku, chci se s Tebou muchlovat a šeptat Ti do ouška něco pěkného, dívat se do Tvých nádherných očí. Tvoje beruška.

Jak krásný je den s Tebou,
když milujeme se oba,
snad se zase vrátí,
ty chvíle lásky a milování,
jen ať se nám neztratí.
Milovat přece znamená žít,
žít a neublížit.

Ty dny, co jsem bez Tebe, mi připadají nekonečné... Proč jen nemůžeme být spolu pořád? Miláčku, strašně se mi stýská po Tvém pevném objetí, po Tvých dotycích, pohlazení... Stýská se mi... po Tobě, už to bez Tebe dál nevydržím, tak se mi rychle vrať! Miluju Tě!

Dotek po doteku, tak blizoučko je svítání
a zítřek bez Tvých očí, rtů a objímání.

Byli jsme spolu, ale už nejsme. Já už mám jiného a ty jinou. Mé srdce má však jen tebe tam hluboko. Proč to tak osud chtěl?

Už je to dýl, ale já nedokážu zapomenout... Furt mi moc chybíš... ty dotyky, polibky... NE! Nejde to! Nevyznám se v tobě! Co se ti honí v hlavě? Chceš mě utrápit? Říkají: Budou další, lepší. Ale já nechci další! Já chci furt jen a jen tebe!

Snad spatřím ještě někdy
Tvou krásnou tvář, Tvé krásné tělo,
které je tak křehké a hebké,
že by se snad vznášet mělo.
Tolik bych si přála býti zase s Tebou,
abys zase byla mojí ženou,
protože neexistuje na světě nic,
co bych milovala víc
než Tebe, má lásko jediná.

Ach pane na nebesích,
kde je ten smích,
kde je ten smích a proč jsme každý sám,
vždyť já se snad uvzlykám.

Být si nablízku a každý den se vídat, to není žádné umění, ale být si vzdálení a zůstat si věrní, to každý neumí. Miluji tě.

Přála bych si být teď s Tebou, přála bych si být ve Tvém náručí a cítit Tvůj dech, cítit se zas v bezpečí. Dny bez Tebe jsou jako roky, v noci se budím a toužím cítit Tvé dotyky. Mé přání se ale neplní a mně je dovoleno jen o Tobě, miláčku, snít.

Drahý, rozešli jsme se a víš, co to znamená? Že teď už děláš ostudu jenom sám sobě!

Za pár dní bude to rok,
cos udělal první krok
k našemu sblížení.
Čekal jsi možná víc,
já nechtěla nic.
Karta se obrátila,
pro oba příznivá byla.
Láska však dlouho nevydržela,
za pár dní vale dala.
Teď mi chybíš, a ani nevíš jak moc.
Srdce jsi mi zlámal na hodně kusů,
kdybys jen chtěl dát mi zas pusu.

Udělej mě šťastnou (v duchu tě prosím)... Hlavně se na mě nedívej tímto zraňujícím pohledem, radši mě obejmi... Lásko, neopouštěj mě!

Být s Tebou je jako jeden byt,
být sama je jen půl.
Vodu z dlaní chci Ti pít
a v jídle být Ti sůl.
A milovat a smát se spolu,
to vše bych chtěla mít
a nespadnout už nikdy dolů,
lásku v křídla proměnit.

Nejsi nemocný? Už dlouho jsem Tě nepotkala a moc mi chybí Tvůj nádherný hlas, oči atd. Víš, já bych věděla, jak Tě vyléčit. Snad na to léčení někdy dojde :-)

Říkal jsi, že život je jako velká šachovnice, já, že jsem tvoje královna, a ty jsi můj král, ale na šachovnici je třeba dodržovat pravidla. A ty jsi je porušil. Mě jsi nechal táhnout a hrál jsi s dámou, a proto Ti teď dávám MAT!

Tak sbohem lásko, byla jsi nejlepší.
Sbohem lásko, svět už nikdy nebude růžovější.

Je mi moc líto, co se stalo,
ale zabránit se tomu nedalo...
Bohužel, mé srdce touží po jiné,
tohle už asi těžko spravíme...
Ale rozhodně nechci, aby ses trápila,
to by sis určitě nezasloužila...
Snad tě to přebolí, jak jen to půjde
a na novou lásku u tebe taky dojde.

Když tu se mnou nejsi,
ptám se, lásko, kde jsi.
Nesnáším osamělá rána,
když probouzím se sama.
Zkrátka chci být pořád po tvém boku,
úplně každý den v roku.

Nevím, proč mě odmítáš,
snad jinou máš....
Však pamatuj,
jsi pro mě ten jediný,
kterýmu chci dát srdce svý.

Miláčku můj, znáš mé oči? Ne, neznáš, protože kdybys je znal, tak bys věděl, jak se kvůli tobě trápím! A proto prosím, poznej mé oči. Ať víš, o co teď přicházíš!

Napadaj mě hrozný věci,
ale nejsou pravda přeci?!
Že mě neopouštíš...
Nesnáším tyhle hádky,
jsi můj princ z pohádky
a nejvíc tě miluju, víš.

Naši lásku jsi zradil,
všechny mé city zabil.
Proč?! - Pořád se ptám,
což nebylo to souzeno nám?

Zdálo se mi o tobě,
že je nám spolu suprově...
Proč jen to pravda není?
Mám tě rád celým srdcem svým,
co dělat mám, už nevím,
samotnému smutno je mi.

Co jsi to udělal?!
Zabils!
Proč jen jsi lhal?!
Ztratils!
Lásku moji.
Vše je v loji!

Je mi moc líto, co se stalo,
ale zabránit se tomu nedalo.
Bohužel, mé srdce touží po jiné,
tohle už asi těžko spravíme.
Ale rozhodně nechci, aby ses trápila,
to by sis určitě nezasloužila.
Snad tě to přebolí, jak jen to půjde
a na novou lásku u tebe taky dojde.

Proč jsi mě opustil?
Nechápu to!
Všechno jsi pro mě byl.
moje zlato.
Miluju tě,
hrozně to bolí,
zpátky chci tě,
samota mě skolí.

Miloval jsem tě a tys mě opustila.
Proč jen naši lásku jsi zabila?
Já tě měl opravdu rád.
bylo ti to málo snad?

Bolí, hrozně to bolí,
jak jsi mě mohl opustit.
Láska je života solí,
a já už ji nikdy nebudu mít :-(

Zdálo se mi zrovna dneska,
že mi přišla esemeska,
žádnou ale nevidím,
proč už s tebou být nesmím? :-(

Stačila jedna chyba
a navždycky jsem tě ztratila.
Každou vteřinu toho lituju,
a už to nikdy neudělám, slibuju.
Ty jsi jediný, kterého opravdu chci
- dej mi prosím ještě jednu šanci.

Na prázdný polštář vedle sebe
sněženky dal jsem místo Tebe,
sněženky dal.
Na římsu přilétl bílý holub,
mně bylo líto, že nejsme spolu,
tak jsem se přikryl a spal.
Zdál se mi sen, já nevím, jaký,
jenom vím, že jsem v něm hrál,
Ty jsi mě líbala - já Tebe taky,
ve skutečnosti jsem na hotelu spal.
Na hotelích jsou tvrdá lože,
sněženky vadnou, ach můj Bože,
a toho jsem se bál.

Měla jsem tě ráda, ale už nemám,
hledala jsem tě i ve svém srdci,
ale ani tam tě nemám.
Je to ale tvoje chyba, měls mi lásku dát,
a hlavně: neměl jsi mi lhát!

Jen s tebou můj život smysl má,
tak proč jsi k mým citům němá?
Je mi to líto,
hodně bolí to.

Tak mě napadá,
zda mě máš pořád ráda?
Od našeho seznámení
ses hodně změnila,
idylka to s tebou není,
naši lásku málems zabila.
Doufám ale, že vykvete znovu
a zbytek života strávíme spolu.

Volám jen do noci,
není mi pomoci.
Kde jen jsi? :-(

Jsem smutný, lásko.
Smutný, má bývalá krásko.
Jsem smutný, že už nejsme spolu.
Smutný a obětoval bych vše tomu,
abychom zas spolu byli,
další krásné chvíle zažili.
V mém srdci je tma jak v ranci,
dáš mi ještě, lásko, šanci?

Proč jenom nemůžeš být teď u mě? Moc mi chybí Tvoje sladký polibky a doteky... Chtěla bych být zas s Tebou, mazlíčku! Moc Tě miluju! A jenom díky Tobě opravdu vím, co to znamená, někoho milovat...

Moje srdce je plné bolesti,
chybíš mu totiž ty.
Milovalo tě a miluje.
Pořád si říká: Kde jen je?
Bije a přemýšlí, kdepak jsi,
vyléčit ho můžeš jenom ty.

Samota mě leká,
kde asi můj princ čeká?
Jsem strašně smutná,
tvá přítomnost je nutná :-(

Nikdy nezapomenu
na tvoji lásku a něhu,
ač to byl jen letní sen,
já chtěla bych zůstat navěky v něm.

Mám na tebe dotaz,
bereš vůbec v potaz,
že tě ráda mám?
Trochu se mi zdá,
že jsem ti lhostejná
a chceš být jenom sám.

Život umí zvláštní být..
Proč nedá nám, co chceme mít?
Proč bere nám to nejlepší?
Pro mě to jsi, lásko, ty.

Vůbec netuším,
proč tvým uším
zůstávám tichý.
Vždyť všechno šlo překrásně,
bylo nám spolu tak krásně,
umírali jsme smíchy.

Vůbec mě nenapadá,
kde skončila láska má,
proč neodpovídáš.
Já tě pořád miluju,
a navěky ti to slibuju,
proč mě ráda nemáš?

Umírám smutkem,
jen nějakým skutkem
můžeš mě zachránit,
ale musíš chtít.

Napsal bych ti, lásko, dřív,
ale čas bych musel mít :-(
Neboj, brzo se uvidíme
a pěkně si zařádíme :-D

Celé léto
mrzí mě to,
žes mě opustil.
Přeju si jen jediné,
ať se k sobě vrátíme,
abys se mnou byl.

Všechno bych ti k nohám snes,
kdybys byla se mnou dnes.
Dej mi prosím ještě šanci,
chci tě vyzvat, drahá, k tanci.

Stýská se mi po tobě,
bylo nám opravdu suprově.
Vzpomínáš?
Stále doufám, že mě pořád ráda máš.

Ty mě nesmíš opustit!
Já chci životem s tebou jít.
Tak dokážeš to pochopit?

Sedím tu a přemýšlím jak ti říct toliko věcí, které mě trápí. Ale nemám odvahu, tak snad někdy jindy, až bude lepší den, až usměješ se na mě jen.

Jen tiše na parapet kapičky stékají,
co povědí si naše oči, až se zase setkají?
Co povědí si oči, co povědí si dlaně,
až přitiskneš své tělo pevně na mě.

Dny po dni plynou,
ty stále spíš s jinou.
Mně už to dnes nevadí,
naše srdce k sobě neladí.
Teď tě prosím, nech mě být.
Mé srdce chce s jiným žít.

Povím Ti příběh: Jedna Holka jednou řekla jednomu Klukovi, že se nikdy nezamiluje, pak se stalo, že se ta Holka zamilovala do toho Kluka a pak se stalo, že ten Kluk té Holce popletl hlavu, sliboval jí modrý z nebe a pak se na tu Holku vykašlal... Nepřipomíná Ti to něco?

Stále na Tebe vzpomínám
a v srdci Tě nosím,
i když jsme tak vzdálení,
milovat Tě musím.

Chybíš mi, strašně moc se mi po Tobě stýská... a je mi smutno, protože vím, že už Tě nemám, už nejsi se mnou, jsi pryč, jsi hodně daleko, ale zároveň tak moc blízko, protože Tě mám stále u sebe, v mým srdíčku a jen tak rychle z něho nezmizíš! Miluju Tě a vždy budu doufat, že se vrátíš a já a Ty budeme zas MY!

Zdál se mi, zdál v noci krásný sen
a ty jsi, potvůrko, byla v něm.
Hladil jsem tě a líbal jen,
škoda, že to byl jen pouhý sen.
Až přijde ten správný čas,
my setkáme se zas.

Zlatíčko, miluju tě moc, proč nepochopíš tu zlost, co v srdci mám, když na druhou se podíváš.

Čekala jsem na Tebe,
Tys myslel jenom na sebe.
Proč jsi si se mnou hrál
a lásku sliboval?
Víš, že Tě miluju,
tak už mě netrap.

Nikdy nezapomenu na Tvoji lásku, na vůni Tvého těla, na Tvé jméno. To, co zbylo mi, jsou nádherné vzpomínky na Tebe, jedinou bytost na světě, kterou tolik miluji.

Blíží se zas chvíle našeho setkání,
po dlouhém odloučení,
jenž smutek vneslo do mé tváře,
ta spalující touha, která nás zachrání,
až položíme hlavy na polštáře.
Zas pocítím tu horkost,
vůni, jemnost Tvojí kůže,
zapomenu na přítomnost
a Ty budeš moje krásná růže.
V očích zas budou plát
ty šibalské plamínky
a zase mi odejdeš
a zbydou jen vzpomínky.
Na tahle setkání těším se zas a znova,
těžko je vyjádřit, když nestačí mi slova.

Nechal jsi za sebou jen svůj stín
a pronikavou vůni kopretin
a vzdušné zámky, co se lehko zboří,
ze svíček zapálených dým
a srdce, které touhou hoří,
touhou být ti vším.
Nechal jsi za sebou je zapomnění
a vzpomínek pár,
těch, co už vítr odfoukal.

Trápím se, trápím, že jsi tak daleko. Nevím, co to je. Proč jsem tak na měkko. Nechci být sama, nechceš být sám. Co pro to udělá každý z nás.

Je to láska, nebo jen vzplanutí ze zoufalství, že tě nikdo nechce? Ale proč to odnáším já? Zamilovala jsem se do tebe a to hodně, tak vymysli co s tím. Jak se mě co nejdříve zbavit. Přemýšlej, ale pomluvy ti nepomůžou!

Stávám se šílencem! Kam se podívám, vše, co dělám, každá má myšlenka patří jen Tobě. Jak je možné, že to nevíš, necítíš, nevěřím... že už mě nechceš vidět víc!

Ano, Ty jsi má Láska, Ty jsi můj sen,
Tebe chci líbat snad celý den,
Ty jsi má touha, jen Tebe chci mít,
to vše dnes chtěl jsem Ti říct.

Nebe je poseto tisíci hvězdičky,
z oblohy přilétá andílek maličký.
Na malém obláčku přináší přáníčko,
vrať se mi MILÁČKU, vrať se mi brzičko.

Dlouho jsem miloval, dlouho jsem byl slepý. Bez Tebe jsem konečně otevřel oči a viděl to, co jsem měl. Děkuji Ti, že jsi odešla.

Stýská se mi po Tvém zamávání ruky, po Tvém pousmání, po Tvých vlasech, po Tvé pleti, slově, Tvých ramenech a bocích...

Stýská se mi po Tvém políbení,
při němž dotkne se mých rtů Tvůj ret.
Po Tvém polibku, který uvede mě v snění,
po polibku, jenž voní jako květ.

Zapomenout na tebe, to se řekne lehce,
ale moje srdce zapomenout nechce.

Chybí mi tvé oči, chybí mi tvá tvář,
chybí mi tvé rty i úsměv, který máš.
Nejvíc mi však chybí tvoje krásná vůně,
když ji nemám u sebe, mé srdíčko stůně.

Co léto dalo nám,
si podzim zpátky vzal,
já uvnitř umírám,
zbyl mi jen žal.

Tobě stesk nic neříká,
lásku novou našel sis,
mně ji život odříká,
vím, že nejsem miss,
ale každý právo má
říct: „Miluji Tě. Vrať se mi...”

Dnes dávají drama. Stýská se mi. Nepůjdeme si do kina zabrečet spolu?

Svou velkou lásku se Ti bojím dát. Bojím se zklamání a Ty mě nejspíš nemáš rád, nebo se Ti po mně taky stýská. Tím jo myslíš co?

Každý ráno stejný, čaj na ex, houska, hemenex, každej oběd stejnej, teplej nebo vystydlej, každej večer stejnej, sytej nebo hladovej. A noc? To jen ptám se, proč?

Jsi cesta, co mě láká,
jsi domov pro tuláka.
Jsi srdce, které mi buší,
jsi make-up, co mi sluší.
Jsi tůně, v níž se topím,
jsi touha, před níž oči klopím.
Jsi hvězda právě objevená,
jsi strach, co mě sráží na kolena.
Jsi čas, co barví mi vlasy,
jsi sen, co utekl mi asi.
Jsi zakázané ovoce,
jsi má potlačená emoce.

Věřím v lásku, věřím v tebe,
jak líbezné hvězdy a nejčernější nebe.
Ty a já, chci s tebou být.
Chci alespoň trochu lásky mít,
chci šťastně žít.
Snad vyplní se mé přání,
padá hvězda a já utíkám za ní.

S řasami vlhkými vzpomínkou na Tebe,
upírám oči své, upírám do nebe.
Nehledám hvězdný svit, klid a chlad měsíce,
snad jenom úsměv Tvůj, Tvé oči nejvíce.
Netoužím po spánku, po měkkém polštáři,
toužím po dotyku Tvých prstů na tváři.
Marné je toužení, zbytečné hledání,
dneska už ke Tvým rtům jiná se naklání.

Miluji Tě čím dál víc,
ale nevím, jak Ti to říct!
Den bez Tebe
je jako svět bez nebe.
Chci Ti jen říct,
že miluji Tě čím dál víc!

Život je krásná cestička,
někdy příliš úzká, temná ulička,
na níž se někdy zvrtne nožička.
Spadneme mimo tu uličku
a zraníme pro nás milovanou dušičku.
Já neudělala, lásko, nic!
Věř, že miluji Tě stále víc.
Ztratit Tebe
je jako vyrvat kus sebe.
Nechci ztratit Tě ani ždibíček,
jen Ty jsi můj milovaný človíček!

Vážím si každé minuty strávené ve Tvé náruči,
však vím, že život mě naučí.
Nikdy sám nevíš, co může se stát,
prosím Tě o to, jen měj mě rád.

Jak je někdy lehké, někoho v srdci mít.
A jak je potom těžké, bez něj chvíli být.
Jak je věčně milovat? Snad delší než žít.
Tak co nám brání opět spolu být?

Moje milé sluníčko,
zlob se jenom maličko.
Zlob se na mne chvíli,
polepším se, to ti slíbím.

Náš vztah byl pouze snění
a jeden velký klam,
teď chci být v zapomnění,
tak jako předtím. sám.

Miláčku, jsi to nejkrásnější, co může na světě být. Ty jsi mě naučil milovat a za to jsem ti strašně vděčná. Moc tě miluju a nechci tě ztratit. Pa pa, tvůj čumáček.

Miluji Tě, lásko moje, chci být jenom Tvá, chci být jenom s Tebou a milovat se ve dvou! Moc se mi po Tobě stýská a ještě víc Tě miluju!