Smsky o smutku

Mou duši zachvátil smutek a polární zima. Jen Tvá přítomnost a úsměv může mé srdce rozehřát!

Posílám Ti pusu, ale jenom jednu,
až se zase uvidíme, tak Ti jich dám bednu!

Rozejít se mohou lidé, kteří se neprolnuli. Ale my? Jak se rozejít? Neponeseme v sobě každý kus druhého v sobě?

S Tebou se loučím,
svůj dopis končím,
nic nevnímám,
na Tebe vzpomínám.

Nevěřím, nevěřím,
že láska je jen pouhý klam.
Láska je... Vím to, vím.
Vždyť na ni právě umírám...
Zdál se mi sen,
o tobě a o mně jen.
Nejprve jsme si povídali,
potom se i milovali.
Pak se vše kolem mě probudilo
a to nádherné skončilo.
Tak ti přeji pěkný den
a mrzí mě, že to byl jen sen.

Jednej za sebe, já nehodlám za tebe rozhodovat, avšak nelíbí se mi cesta, kterou jdeš.

Lásečko, stýská se mi, bez Tebe nejsem nic, jen půlka čehosi, prázdný jak nádoba bez dna, až budeš u mě, budu Ty a Ty budeš já, budeme my.

Ležím na posteli a vzpomínám.
Proč jen tomu nevěříš, že to stále ještě bolí.
Mým zprávám se jenom vyhýbáš!
Kéž by se aspoň na chvíli vrátil ten čas,
který byl jen a jen náš.

Miluji Tě, tak mi, prosím, neubližuj - neopouštěj mě!

Přeji si s Tebou být,
životem s Tebou jít,
prožít lásku, pro nic se netrápit.
Vím, není to možné, nech mě aspoň o tom snít!