Smsky o smutku

Ptal ses, jak moc Tě miluju a já Ti nikdy neodpověděla. A víš proč? Protože Tě miluju víc než čokoládu, Boha, svoji matku, nebo dokonce víc než jahody. Jenže to má háček - mám cukrovku, jsem nevěřící sirotek, a po jahodách mám vyrážku. Už víš, proč jsem Ti to nikdy neřekla? Nechtěla jsem Ti ublížit, sorry.

Jako v zimě bílý sníh, chybí mi tu Tvůj sladký smích, jako v létě teplé slunce, chybí mi Tvé velké srdce, jak moc vyschly teď mé rty, tak moc chybíš mi tu. Ty.

Myslím, že by ses měl zamyslet, na chvíli otočit zpět a zamyslet se, komu všemu a jak moc jsi ublížil. Všechny řeči, který jsi říkal, byly lež jako všechno ostatní kolem, ale musí se to vzít a jít dál, i když to je těžký a pro tebe nepochopitelný.

Tisícům lidí na tomto světě
přináší láska smích a radost,
mně ne, a tak toužím po odvetě,
už toho mám totiž dost.

Jdu tichou noční ulicí,
ulicí nočních spáčů,
něco mi stéká po tváři,
myslím, že pro tebe pláču.

V mém srdci bývalo hodně místa, ale od té doby, co jsem tě poznal, patří mé srdce jen tobě. Tebe tam budu mít navždy, i když tě nemůžu mít.

Tak jako země bez nebe,
tak cítím se já bez tebe.
Myslím na tě dnem i nocí,
jsi to, co v srdci nosím.

Žít sám je těžké,
svět se bez tebe točit přestává,
jak šťastný je asi ten člověk,
co tvou lásku teď dostává.

Proutím se kroutím,
křoviny prolézám,
stále bezvýsledně
- tvé srdce nenalézám.

Stýská se mi ve dne, stýská se mi v noci,
však víš sám, jaký je to pocit!
Toužím mít Tě u sebe,
ať samota už mě nezebe!