Smsky o smutku

Když ses narodila, pršelo. To nebyl déšť, to jenom nebe plakalo, že ztratilo svou nejkrásnější hvězdičku. Teď pláču já, že ztrácím tebe, a děsně to bolí.

Moc mi, lásko, chybíš. Už se těším, až Tě zase uvidím, až Tě uslyším, ucítím, ochutnám a nahmatám... Miluji Tě.

Srdce silně krvácí, po něčem touží,
štěstí se smutkem v mé duši nesměle plouží.
Je to tanec kdo s koho.
Pláče mi srdce z toho.
Chybí mi úsměv tvůj,
tak už přikaž tomu smutku: Už konečně stůj...

Jak ten čas letí... Ale já se stále stejně trápím, sním o tom, že zázrakem čas vrátím... a budu jen s tebou!

Je krásné, když mě probudí myšlenka na Tebe. Je krásné prožívat den a myslet při tom na Tebe. Je krásné usínat s myšlenkami na Tebe. Ale ještě krásnější je, když se ráno probudím a mám Tě vedle sebe, když mohu prožít den ve Tvé blízkosti a večer se k Tobě přitulit a usínat ve Tvé náručí. Moc mi scházíš!

Škrtám týdny v kalendáři,
tys mi srdce zlomila.
Máš mé číslo v adresáři,
nebo jsi ho ztratila?

Proč mi srdce puká,
když vidím toho kluka?
Tak úžasně se směje,
až tělo se mi chvěje,
má jen jednu chybičku,
nechce mi dát hubičku :-(

Jsi jako paprsek, co mě hřeje z nebe,
jsi jako rosa, co mě ráno zebe.
Jsi jako skála, na níž stojím pevně,
jsi srdcem mým, co bije ve mně.
Miluju tě. Už ať jsme zase spolu.

Už jenom pár dnů, jako několik nepěkných snů, kdy budu muset být bez tebe, tak jako hvězdy bez nebe. Už se těším na den, co nebude jen krásný sen, den, kdy se znovu setkáme. Strašně se mi po tobě stýská. Mocinky moc tě miluju! :-*

Stačí, aby nás rozdělil pouhý prostor a já vím, že čas posloužil naší lásce k tomu, k čemu slouží rostlinám slunce a déšť. K růstu...