Smsky o smutku

Chybíš mi a nemáš ponětí,
chybí mi polibky, Tvé něžné objetí.
Duše jsou spojené
a Tvé rty vzdálené.

Proč naše láska musela skončit? Tak proč? Chybíš mi moc, lásko moje, vrať se ke mně.

Proč jsi mi neřekl, že jen pár chvil mám na to, abych se směla dívat do tvých očí, abych se tě mohla dotýkat, abych směla líbat tvé rty? Že potom mi zbydou jen vzpomínky, které bolí.

Všem uběhlým měsícům, dnům a hodinám
patří jen jedno slovo: PROKLÍNÁM!

V tvém náručí neusínám,
polibkem mě neprobouzíš.
Myslet na tebe nepřestávám,
touhu ve mně pořád vzbouzíš.
V srdci tě nosím stále dál,
ale konec si osud přál...

Já líbala bych Tě zas a znovu,
já Tě totiž ráda mám.
Já plakala bych zas a znovu,
já bez Tebe umírám!

Existuje něco prázdnějšího, než prázdná náruč? Moc mi chybíš, miluju Tě!

Já Tě milovala a miluju pořád, jen nevím, co se s Tebou stalo, že jsi se tak najednou z vteřiny na vteřinu změnil. S Tebou bylo vše jiné, krásnější, dokonalejší. S Tebou jsem zažívala pocity, jež jsem nikdy nepoznala. S Tebou jsem chtěla žít. Proč jsi to udělal a proč nechápeš?

Vyslovím Tvé jméno, chce se mi brečet. Nevyslovím ho, stýská se mi. Pochopíš to už?!

Ahoj sluníčko, prý se říká, že co se vleče, neuteče, ale já bych chtěl jen, ať se vleče ten čas, po který můžu být s Tebou a zbytek ať už je v trapu. Miluji Tě.